Musíme se naučit zadržovat v krajině dešťovou vodu

Foto: sourabhkrishna806 / Pixabay CC0

Přestože srpen byl na srážky průměrný, podzemní voda v Česku stále chybí. Podle Českého hydrometeorologického ústavu je situace nejhorší za posledních šest let. Půdní sucho je aktuálně na 42 procentech území republiky.

Foto: sourabhkrishna806 / Pixabay CC0

Petr Sklenička,  foto: archiv ČZU
"Tím, že se země rychleji vysušuje, tak se rychleji ohřívá. A čím se rychleji ohřívá, tím rychleji se vysušuje. A to jsou jenom dva z těch negativních faktorů, které takto působí," říká rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

Podle ministerstva životního prostředí ročně spadne asi 60 miliard kubíků vody. Problém podle rektora Skleničky je, že dešťovou vodu dostatečně nevyužíváme.

"K nám voda téměř nepřitéká, a tudíž musíme hospodařit s tou dešťovou vodou, která tady spadne. Musíme udělat maximum pro to, abychom i do budoucna, kdy toto množství srážek spadne v čím dál tím méně epizodách, a budou hrozit přívalové deště a povodně, tak aby nám ta voda bez užitku neodtekla. My ji tady musíme vsáknout, my ji musíme jímat v různých nádržích a pak s ní hospodařit."

Zemědělci očekávají průměrnou úrodu

Jaroslav Šebek,  foto: archiv Jaroslava Šebka
Dlouhotrvající nedostatek vody má negativní vliv na kvalitu a výnosy polních plodin. Kvůli letošnímu suchu mají někteří soukromí zemědělci až o 70 procent nižší výnosy než obvykle. Tvrdí to Asociace soukromého zemědělství. Přestože v posledních týdnech pršelo, voda stále chybí v podzemí, říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek:

"Od kolegů víme, že velmi špatně na tom byl tradiční srážkový stín v pod Krušnými horami, pak velká oblast Plzeňska. Myslím, že celé severní Čechy, střední Čechy a pak samozřejmě dlouhodobě trpí část Moravy, zejména ta jižní."

Hlavně na jižní Moravě je podle Šebka situace špatná i kvůli přemnoženým hlodavcům. Celkovou sklizeň očekávají soukromí zemědělci letos průměrnou.

Ministerstvo životního prostředí má někokolik programů ke zmírnění dopadu sucha. Patří mezi ně obnova rybníků a mokřadů, revitalizace vodních toků nebo program Dešťovka. Podle soukromých zemědělců je třeba ke zmírnění následků sucha například změnit strukturu krajiny - z velkých lánů na menší členité části, vysvětluje předseda asociace Jaroslav Šebek:

"Půda musí být zdravá, musí v ní být organická hmota, musí být dostatečně provzdušněná tak, aby se tam voda mohla zachytit. Vedle toho je potřeba budovat malé vodní nádrže, různé rybníky, mokřady, které když už nic jiného, tak ochlazují ten mikroprostor."

Foto: Pixabay CC0
Podle meteorologů se zvyšuje také výpar vody z vodních hladin. Od roku 2000 o pětinu. A to bude pokračovat, popisuje Martin Možný - odborník na zemědělské neboli půdní sucho z Českého hydrometeorologického ústavu.

"Pro území ČR předpokládáme zvýšení výparu o 26 až 52 procent. I z hlediska opatření, jako je budování menších nádrží, tak pokud nebudou průtočné a nebude tam zajištěný přítok vody, tak nepomohou."

Podle Rybářského sdružení České republiky je v Česku 165 přehradních nádrží a zhruba 23 tisíc rybníků. Ministerstvo zemědělství v posledních čtyřech letech dalo na opatření proti suchu celkem přes 29 miliard korun, většinou z peněz Evropské unie.

Zemědělci zkouší pěstovat fíky nebo kiwi

Miroslav Trnka,  foto: ČT24
Měnící se klima ovlivňuje i pěstování druhů ovoce - například na jižní Moravě zemědělci pěstují už i datle a zkoušejí třeba fíky, olivy nebo kiwi. Tyto plodiny jsou přitom typické pro jižní Evropu, rizikové jsou pro ně ale zdejší jarní mrazy.

A jak reagují v souvislosti se suchem úřady? Jsou jejich opatření dostatečná, to je otázka pro Miroslava Trnku z vědeckého portálu Intersucho.

"Oproti roku 2015 nebo 2012 se situace zásadně mění. Dnes už o tom, že změna klimatu stojí za zvýšením rizika sucha, moc vládních úřadů nepochybuje, a tím pádem se úřady začínají připravovat. Je pravdou, že sucho stále jen doháníme. Zatím jsme se na žádnou suchou epizodu ještě nedokázali připravit dopředu."