Bude vodu v Česku chránit Ústava?
Chybějící voda v půdě, klesající dostupnost vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou, nižší úroda a třeba i usychající stromy - to všechno jsou důsledky dlouhodobého sucha, kterému Česko už několik let čelí. V poslední době se proto začalo mluvit o ústavní ochraně vody. Ve hře je zakotvení do Ústavy nebo vznik samostatného ústavního zákona. Právníci se přiklánějí k druhé variantě.
Ústavní ochranu vody už v červenci navrhovali lidovci. Vláda ale jejich návrh zamítla s tím, že jde jen o prohlášení bez praktických dopadů. Negativně se vyjádřila i k podobnému návrhu komunistů. Ti chtěli text upravit tak, aby zněl, že voda a ostatní přírodní zdroje a bohatství jsou ve vlastnictví České republiky. To by ale v praxi podle expertů znamenalo zestátňování.
Ministr zemědělství Miroslav Toman z ČSSD proto už v červnu slíbil, že nechá zpracovat právní analýzu, která by ukázala, jak nejlépe ochranu vody zajistit. Po čtvrtečním jednání pracovní skupiny, kterého se účastnili zástupci státní správy, politických stran či představitelé vodohospodářských institucí, informoval, že experti z Právnické fakulty Univerzity Karlovy doporučují jako nejlepší variantu vytvoření samostatného ústavního zákona.K této variantě se přiklání i ministerstvo zemedělství. Potvrdil to náměstek pro řízení sekce vodního hospodářství Aleš Kendík.
"Je to z toho důvodu, že ústava v ČR jako taková je v podstatě stručný dokument a kdyby to bylo pouze v ústavě, jednalo by se o deklaratorní hlášení o vodě, což by v podstatě nebylo úplně správné," vysvětlil.
Naproti tomu samostatný ústavní zákon může obsahovat jak práva jednotlivce, tak povinnosti a úkoly pro stát a územní samosprávy. Rovněž může obsahovat obecné i detailní pasáže. "Zakotví, že třeba při posuzování dvou veřejných zájmů, že je voda na prvním místě, protože se jedná o nenahraditelnou tekutinu i v podstatě přírodní zdroj, který není obnovitelný," doplnil Kendík.
Cílem je skutečná ochrana vody
Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO po jednání pracovní skupiny uvedl, že se všichni shodli, že další debata o ochraně vody nebude politická."Vodní blahobyt, na který jsme byli v minulosti zvyklí, je pryč a lidé čekají, že stát ještě aktivněji vstoupí do oblasti hospodaření s vodou v situaci, kdy je v řadě oblastí vody nedostatek. Proto je klíčové, abychom se již ve fázi hledání legislativního řešení shodli jak s právními experty, odborníky na vodní hospodářství, tak i s co nejširší politickou reprezentací. Protože cílem je skutečná ochrana vody, nikoli jen právní proklamace,“ uvedl Brabec.
Podle ministra Tomana ale zatím stále není jasné, jestli bude ochrana vody zakotvena přímo v ústavě anebo vznikne samostatný zákon.
„Obsah nového ústavního zákona je věcí další diskuze, nicméně mohl by zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb, úkol provozovat vodovody a kanalizace by svěřil státu a územním samosprávám nebo by zdůraznil nezbytnost ochrany vody, půdy, lesů a krajiny při veškeré činnosti veřejné moci i jednotlivců,“řekl ministr Toman s tím, že detaily by stanovily jednotlivé prováděcí zákony.Konečná verze analýzy by měla být hotova do poloviny října. Obsahovat bude také rozbor souvisejících zákonů. Poté ministerstvo zemědělství ve spolupráci s dalšími resorty připraví konkrétní návrh úpravy ústavní ochrany vody, který chce znovu projednat na širším plénu u kulatého stolu.