Česko a Rakousko si vymění skoro 42.500 metrů čtverečních území

Česká republika a Rakousko si vzájemně vymění skoro 42.500 metrů čtverečních území. Udělají to zhruba na deseti místech, většinou tam, kde se změnily vodní toky. V menšině případů půjde o snazší přístup k nemovitostem. Výměna území nebude spojena s výměnou obyvatelstva.

Se vzájemnou výměnou území počítá ústavní zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Ještě ho musí projednat Senát a podepsat prezident Václav Klaus. Pak teprve začne zákon platit. "Jsou to technické záležitosti, které ve své podstatě drtivá většina lidí ani nepostřehne," popsal chystané změny na česko- rakouských hranicích v rozhovoru pro ČTK ministr vnitra Stanislav Gross.

Naopak stále nevyřešeným problémem zůstává situace na česko- polské hranici, kde Česká republika dluží Polsku už 45 let skoro 369 hektarů území. Naposledy na to upozornil v polovině října časopis Týden, podle nějž Varšava začíná zvolna s tímto stavem ztrácet trpělivost. Proti předání území Polsku se však staví starostové obcí v severním pohraničí. Občané tam většinou o plánovaných posunech hranic vůbec nevědí.

Časopis Týden před měsícem napsal, že problém začal na konci 50. let minulého století. Polsko se i po skončení druhé světové války snažilo vznášet tradiční územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením současné hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou zemí navzájem odečetly, zůstalo Československu navíc skoro 369 hektarů, uvedl Týden.

Gross ve středu v rozhovoru pro ČTK a Český rozhlas přetrvávání tohoto problému potvrdil. "Je to problém, který nás do určité míry tíží a není zatím skutečně dořešen," uvedl.