Čeští krajané z Ukrajiny znovu žádají o repatriaci, prezident je podpořil
Žádost českých krajanů z Ukrajiny o přesídlení do České republiky vyvolala spor v nejvyšších patrech české politiky. Jejich žádost podporuje prezident Miloš Zeman a chce o ní jednat s ministrem vnitra. Současně kritizuje práci ministerstva zahraničí a českého velvyslanectví v Kyjevě, která podle něj nevycházejí krajanům dostatečně vstříc.
První žádosti českých krajanů z Ukrajiny o to, aby jim český stát umožnil návrat do vlasti jejich předků, přišly do Prahy už na jaře letošního roku. Krajané se obávali vyhrocení politické a bezpečnostní situace v zemi poté, co se kvůli revoluci na Majdanu prudce zhoršily vztahy Ukrajiny a sousedního Ruska. Stěžovali si na to, že se i v západní části země zvýšila kriminalita, a měli zejména obavy z mobilizace, která by se dotýkala i jejich blízkých. Za krajany se tehdy ozvala především tehdejší předsedkyně krajanského Spolku Volyňských Čechů v Žitomyru Ema Snidevyčová, která se mezitím trvale vystěhovala do Česka. Situace přímo na místě v březnu posoudili zástupci české ambasády z Kyjeva a nabyli přesvědčení, že krajanům velké nebezpečí nehrozí.
Po ruské anexi Krymu se ale velmi vyhrotila situace na východě země, kde rovněž žijí potomci českých přistěhovalců. A odtud začaly v posledních týdnech do Česka přicházet nové žádosti o pomoc při vystěhování. Znovu se k nim připojily i rodiny ze západních částí země, které o vystěhování žádaly už dříve. Podle Věry Doušové, která se pomoci našim krajanům na Ukrajině věnuje už od 90. let minulého století, o přesídlení stojí 232 krajanů. Jejich žádosti předala Doušová v minulých dnech přímo prezidentu Zemanovi. Předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Jaromíra Němcová Ničová uvedla v Českém rozhlase, že rodin, které usilují o trvalý pobyt v Česku, bude víc než sedmdesát. Mělo by se jednat asi o 40 rodin z Volyňské oblasti a na seznamu by mělo být i 37 rodin z válečné východní zóny.
„Nebylo ještě stále dořešeno přestěhování těch černobylských, i když to bylo slíbeno vládou. Takže jde o krajany z Žitomyru. A je sporné, vůbec si nedovedu představit, kdo tam je z té východní části."
Prezident v souvislosti žádostmi krajanů o repatriaci do Česka kritizuje práci ministerstva zahraničí, které tvrdí, že jejich situace není tak kritická a že o návrat ve skutečnosti žádá daleko menší počet krajanů. Velmi kriticky se prezident vyjádřil k činnosti české ambasády v Kyjevě, kterou vede velvyslanec Ivan Počuch. Podle něj tato ambasáda nemá k volyňským Čechům dobrý vztah. Počuch pro server iDNES.cz řekl, že se o potřebě přesídlení volyňských Čechů z Ukrajiny do vlasti dozvěděl až z médií a ze schůzek s českými představiteli. Do té doby jej prý krajanský spolek o záměrech na repatriaci nijak neinformoval. Kritiku prezidenta prý vnímá s lítostí, protože se rozvoji vztahů a podpoře aktivit krajanských spolků na Ukrajině poctivě věnoval. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček si myslí, že by situaci na ambasádě mohla prověřit inspekce.
"Co se týče činnosti velvyslanectví, to je plně v gesci pana ministra Zaorálka. Za tímto účelem má Generální inspekci. Pan prezident mu své důvody sdělil. Pan ministr je může nechat prošetřit Generální inspekcí a následně všichni zjistíme, jaká vlastně je pravda."
Ministr Zaorálek ale kritiku prezidenta Zemana odmítá a staví se za práci velvyslance Počucha. Jeho resort prý nemá žádné skutečně hodnověrné informace, které by práci ambasády zpochybňovaly. Zaorálek se do Žytomyru nedávno vydal a při setkání s krajany nezískal dojem, že volyňští Češi touží po hromadném stěhování do Česka. Podle Věry Doušové se však tito lidé bojí o svém přání odejít do Česka veřejně mluvit, neboť na ně v tomto směru vyvíjí tlak české zastupitelské úřady na Ukrajině.
Prezident chce seznam současných více než dvou set žadatelů o návrat do Česka předat 18. října ministru vnitra Milanu Chovancovi. Už 11. září ho požádal, aby vyhověl požadavku na repatriaci volyňských Čechů, kteří se na české představitele obrátili v březnu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka se ale může resort zahraničí do jednání znovu vložit:
"Pan prezident požádá pana ministra vnitra Milana Chovance, aby se této věci zhostil a aby o této otázce diskutoval s ministerstvem zahraničních věcí. Je především na panu ministru vnitra, jak s touto otázkou naloží. Je to i otázka ověření tohoto seznamu a dalšího postupu. Ale platí, že pan prezident podporuje žádost volyňských Čechů."
Žádost českých krajanů posoudí pracovní skupina, kterou ministr vnitra Chovanec vytvoří s resortem zahraničí. Vnitro je podle svého šéfa připraveno krajanům pomoci i finančně:
"Záleží na tom, jak vysoká částka by byla s repatriací spojená a jak bychom byli velkorysí. Pokud by se jednalo o zabezpečení bydlení pro zhruba dvě stě lidí, může se tato částka pohybovat dejme tomu v řádu desítek milionů korun. O tom by musela rozhodovat vláda a uvolnit tuto částku v rámci rozpočtové rezervy."
Pomoci krajanům však chce i resort zahraničí. Ministr Zaorálek uvažuje například o zajištění pobytů krajanských dětí z Ukrajiny v Česku. Děti by tu mohly strávit část zimy.
"My budeme hledat program, jak bychom děti v době, kdy by mrzly v těch jejich bytech, dostali do Česka. My jim i dnes nabízíme nejrůznější formy, jak jim situaci ulehčit, a hledáme způsob, jak jim umožnit toto období lépe zvládnout."
Rezort zahraničí pobyty dětí krajanů v Česku podporuje dlouhodobě. V programech si zlepšují češtinu, poznávají historii nebo navštěvují památky.
O repatriaci Čechů z Ukrajiny se hovořilo také v Otázkách Václava Moravce v České televizi v neděli 5. října. Vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek prohlásil, že vláda by měla krajanům vyjít vstříc, a to bez ohledu na současnou situaci na Ukrajině. Podle něj jde o pracovité lidi, o které by Česko mělo mít zájem a v případě repatriace jim pomoci. Podobně se vyjádřil i šéf KSČM Vojtěch Filip. Krajané jsou podle něj pod velkým tlakem a Česká republika by se k lidem, kteří udržují český živel v zahraničí, měla zachovat slušně.
