Denní souhrn zpráv

V ČR začal kvůli koronaviru platit zákaz konání akcí nad 100 lidí, počet nakažených roste

V Česku začal platit zákaz konání akcí s více než stovkou účastníků. Opatření, které přijala kvůli šíření koronaviru Bezpečnostní rada státu, je platné do odvolání a vztahuje se na veřejná i soukromá divadelní, hudební, filmová a další představení, stejně tak sportovní či náboženské akce, s účastí přesahující ve stejný čas 100 lidí. Ze stejného důvody jsou již zakázány návštěvy v lůžkových odděleních nemocnic a domovech pro seniory a od středy budou uzavřeny všechny školy s výjimkou mateřských. Rozšíření opatření s ohledem na vývoj šíření nemoci v Evropě oznámila Bezpečnostní rada státu po svém dnešním ranním zasedání. Dosud musely být pouze hlášeny akce a shromáždění nad 5000 lidí krajským hygienickým stanicím a policisté, hasiči a celníci od pondělí kontrolují na deseti hraničních přechodech lidi, kteří přijíždí do ČR.

Zaorálek rozhodl uzavřít pro návštěvníky příspěvkové organizace

Ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) rozhodl uzavřít pro návštěvníky všechny příspěvkové organizace ministerstva kultury. Zavřou se galerie, knihovny, muzea i památkové objekty. "Nejsme schopni vyloučit, že se v galeriích, muzeích či knihovnách shromáždí větší množství lidí," řekl Zaorálek novinářům. Své programy začaly rušit či omezovat nejen organizace zřizované státem, městy či kraji, ale také nezávislé organizace, jejichž pracovníci nemají stálé platy. Pro ty může být výpadek ze vstupného až likvidační, jak řekla ČTK zakladatelka společnosti Tanec Praha Yvona Kreuzmannová. Zaorálek na dotaz ČTK uvedl, že pokud se vláda dohodne na tom, že bude ušlé zisky podnikatelům kompenzovat, bude usilovat o to, aby se takové opatření vztahovalo i na resort kultury. Vláda zatím jednala o úvěru pro podnikatele.

Ekonomický dopad vládního nařízení, se zatím jen odhaduje. Kina mohou podle odhadů přijít až o 100 milionů korun měsíčně, Národní divadlo bude vracet vstupné zatím v hodnotě 20 milionů korun. Zrušilo do odvolání představení všech souborů ve všech budovách.

O tom, že by byly zavírány restaurace či nákupní centra, stát zatím neuvažuje a nechystá ani omezení městské hromadné dopravy. Problémem jsou jednorázové akce, uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zákaz se však nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci či soudů. Naopak pro velké svatby a pohřby omezení podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly platí. Podle Prymuly se totiž nákaza zřejmě začíná šířit v komunitě. V pondělí testy odhalily prvního pacienta - pražského taxikáře, u kterého není znám zdroj infekce.

Zavření škol se týká zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí

Kvůli uzavření základních, středních, vyšších odborných i vysokých škol by mělo od středy naneurčito zůstat doma zhruba 1,7 milionu dětí a mladých lidí. Nejvíce půjde o žáky základních škol, kterých je přibližně 953.000. Opatření státu kvůli koronaviru se ale dotkne i víc než čtvrt milionu studentů vysokých škol. Z domova nebo v prázdných budovách škol by mělo pokračovat v práci asi 130.000 učitelů a 26.000 akademických pracovníků. Co se týče zákazu vstupu studentů do prostor vysokých škol, zahrnuje podle ministerstva školství jak výuku, tak zkoušky. I vysoké školy mohou využívat různé způsoby distančního vzdělávání.

Počet nakažených roste

Počet nakažených koronavirem v Česku se v úterý večer zvýšil o další tři na 61. Za dnešek je 21 nových případů, řekl v ČT ministr Adam Vojtěch (ANO). Očekává další nárůst. První případ nákazy má Olomoucký kraj. Nakažený je Japonec, který žije v Olomouci a byl nedávno služebně v Anglii a Německu. Jedna z pacientek s koronavirem je studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE). Minulý týden se účastnila výuky.

Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta

Spotřebitelské ceny v únoru zrychlily meziroční růst na 3,7 procenta z lednových 3,6 procenta. Ceny nahoru tlačily zejména rostoucí náklady na bydlení, jako je nájemné, elektřina či vodné a stočné. Vedle toho zdražily i potraviny a alkohol. Informoval o tom Český statistický úřad. Vyšší inflaci očekávali i analytici, odhadovali však, že se přiblíží ke čtyřem procentům. V meziměsíčním srovnání ceny vzrostly o 0,3 procenta, což ovlivnilo zejména zdražení dovolených.

Největší vliv na meziroční zvyšování cen mělo bydlení, kde o 4,3 procenta stouply ceny nájemného a o 9,7 procenta elektřiny. O 5,3 procenta bylo dražší i vodné a o 4,5 procenta stočné. Inflaci ovlivnily rovněž ceny potravin a alkoholu. Výrazněji zdražilo například ovoce, jehož ceny byly meziročně vyšší o 19,3 procenta. O zhruba 17 procent více než před rokem zaplatili lidé i za vepřové maso a o 15,3 procenta více za cukr. Z alkoholu byly meziročně dražší o sedm procent lihoviny a o 2,3 procenta pivo. Zdražení proti loňskému únoru statistici zaznamenali také v dopravě a ve stravovacích a ubytovacích službách. Naopak levnější byly telefonní a faxové služby.

MZV: Češi se mohou z Itálie vrátit i přes tamní karanténu

Čeští občané se mohou z Itálie vrátit do Česka, přestože na celém území Itálie platí karanténa. Uvedlo to na svých internetových stránkách ministerstvo zahraničí. Zopakovalo, že Čechům cesty do Itálie nedoporučuje. Připomnělo nařízení ministerstva zdravotnictví, podle něhož se všichni, kdo se z Itálie vrátí, musí hlásit svým lékařům, kteří jim následně nařídí dvoutýdenní izolaci.

Ministerstvo také vyzvalo Čechy, aby se registrovali do databáze DROZD, která diplomacii umožňuje se v případě potřeby s občany rychle spojit. V systému je nyní v Itálii registrovaných asi 900 Čechů. Reálný počet ale bude podle ministra Tomáše Petříčka až čtyřikrát vyšší. V případě potřeby se mají Češi obracet na pohotovostní telefonické linky velvyslanectví v Římě (+39 335 310 450) a generálního konzulátu v Miláně (+39 375 63 78 179).

Ministerstvo teď také ověřuje, jak nová opatření v Itálii na české občany dopadnou. Zatím není jasné, co bude karanténa znamenat třeba pro české dopravce.

KDU-ČSL chce garanci plné mzdy pro rodiče žáků zavřených škol

Stát by měl podle opoziční KDU-ČSL zajistit místo ošetřovného plnou mzdu rodičům žáků, kteří budou muset zůstat doma kvůli uzavření škol. Potřebné opatření by mohly Sněmovna i Senát schválit vládě už příští týden ve stavu legislativní nouze, uvedl předseda lidovců Marian Jurečka. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) ale podobné plošné opatření vláda nezvažuje. "Není možné říci, že (rodiče) budou doma za 60 procent vyměřovacího základu v rámci ošetřovného," řekl Jurečka. Ošetřovné si podle něj lze vzít podle platných předpisů jen na devět dnů, navíc se souhlasem lékaře. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) následně uvedla, že v nynější situaci by potvrzení nevystavoval lékař, ale příslušná základní škola.

Čína vrátila Česku část nabídnuté humanitární pomoci

Čína nevyužije část materiální humanitární pomoci, kterou jí nabídlo Česko. Oznámil to ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD. Vláda už do Pekingu přepravila pět tun pomoci - mimo jiné rukavice, ochranné oděvy a roušky. Zbylé zhruba čtyři tuny materiálu nakonec zůstanou v Česku, Čína je totiž podle Hamáčka darovala zpět. "Mám oficiální stanovisko z čínské strany, že z té sbírky, která tady byla na humanitární pomoc do Číny, tak se polovina ještě nestihla přepravit. Ta tady zůstala a čínská strana ji věnovala zpět České republice. Jsou tam respirátory, rukavice, ochranné obleky," řekl Hamáček. Hamáček také uvedl, že ministerstvo vnitra je připraveno poskytnout ministerstvu zdravotnictví zásoby ochranných prostředků, které dříve nakoupilo pro policii a hasiče. "Pokud ministerstvo zdravotnictví teď má nějaký výpadek a potřebuje...vypomoci, tak jsme připraveni. Ale to si vyřešíme v rámci vlády," řekl Hamáček, podle kterého má vnitro k dispozici desetitisíce prostředků.

Příjmy domácností rostly, lidí ohrožených chudobou ale přibylo

Příjmy domácností v Česku za posledních deset let rostou. Díky dobré kondici české ekonomiky se v posledních letech zvedají výrazněji. Předloni měla průměrná česká domácnost k dispozici na osobu 195.100 korun čistého. Je to zhruba o 12.700 korun víc než v roce 2017, tedy o téměř sedm procent. Polovina domácností ale nedosáhla na 179.100 korun. Nejhůř na tom byly rodiny samoživitelek a samoživitelů s dětmi. V průměru měly 137.300 korun. Polovina musela ale vyjít s částkou nižší než 128.400 korun. Víc peněz pak měly k dispozici domácnosti seniorů. Příjem poloviny z nich překročil 167.700 korun na osobu. I přes zvýšení částek ale v zemi přibývá lidí, jimž hrozí příjmová chudoba. Loni to byla desetina obyvatel, v přepočtu asi 1,06 milionu, předloni 9,6 procenta a v roce 2017 celkem 9,1 procenta. Za poslední dva roky se tak počet lidí s částkou pod limitem příjmové chudoby zvýšil o víc než 110.000. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Člověku hrozí příjmová chudoba, pokud nemá ani 60 procent mediánu čistého příjmu. Tato hranice loni činila 12.818 korun pro jednotlivce, pro rodiny byla vyšší. Proti roku 2018 se limit zvedl o 855 korun, pro samotného člověka tak dosahoval 11.963 korun.

Rusnok: Změna sazeb ČNB není nyní příliš účinný nastroj

Změna úrokových sazeb Českou národní bankou není nyní příliš účinným nástrojem na boj s bezprostředními ekonomickými dopady šíření koronaviru. Novinářům to řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pokud ale bankovní rada na zasedání na konci března dojde k závěru, že by případné snížení sazeb pomohlo, byť jen psychologicky, tak v tom guvernér nevidí problém. "Příští zasedání je zahaleno řadou nejistot. Pokud na tom zasedání dojdeme k závěru, že snížení sazeb je něco, co by pomohlo, byť i psychologicky, tak to klidně uděláme. Z dnešního pohledu se mi zdá, že to ale není něco, co by bylo potřeba, co by tu situaci nějak zásadně mohlo ovlivnit, zejména tu krátkodobou," uvedl guvernér. Dodal také, že nevidí jako problém na jednom z dalších zasedání rady snížit úrokové sazby i více než o čtvrt procentního bodu, když si to ekonomická situace vyžádá.

Čeští občané v Británii řeší problémy se žádostí o usedlictví

Čeští občané v Británii se potýkají s problémy se žádostí o usedlický status, který jim zajistí zachování práv i po odchodu Británie z Evropské unie. Pro žádost je třeba předložit cestovní pas, řada lidí ale do země odcestovala na občanský průkaz, nyní musejí o pas žádat a vyřízení trvá kvůli velkému zájmu dva měsíce. V rozhovoru s ČTK to řekl generální konzul v Manchesteru Ivo Losman. Podle odhadů české diplomacie žije v Británii asi 100.000 Čechů, o status usedlíka jich zažádalo asi 40.000. Žádosti lze podávat do června příštího roku. Generální konzulát v Manchesteru i velvyslanectví v Londýně jsou podle Losmana vytíženy, přesto je čekací doba při žádosti o nový pas zhruba dva měsíce. Mezi českými občany, kteří nemají potřebné doklady, proto podle Losmana roste nervozita. Losman dodal, že situaci českých občanů usnadnilo loňské otevření generálního konzulátu, které ulehčilo agendu ambasádě a zároveň přiblížilo konzulární služby lidem na severu Británie.

Británie oficiálně odešla z EU na konci ledna, do konce roku potrvá přechodné období, po dobu kterého se pro občany unie žijící v zemi nic nemění. Na životy lidí, kteří získají usedlický status, nebude mít podle Losmana vliv ani konec přechodného období. U ostatních to bude záviset na výsledku dohody o uspořádání budoucích vztahů, o níž EU s Británií jedná. "Nevíme, jak budou nastaveny obchodní vztahy, protože spousta Čechů je v Británii pracovně z českých firem. Nevíme, co bude se studenty, kterých jsou v Británii tisíce na evropských programech," řekl.

Přestože agenda spojená s brexitem je nyní hlavní náplní generálního konzulátu, do budoucna se chce Losman více zaměřit na kulturní akce a na spolupráci s českými podniky. "Ekonomická spolupráce bude jednou z klíčových agend," řekl. Příležitosti pro české firmy i instituce vidí v jaderné energetice nebo letectví, což jsou dva sektory, které jsou v Manchesteru a okolí silně zastoupené. Generální konzulát by chtěl českým firmám otevřít i možnost podílet se na modernizaci infrastruktury v severní Anglii, což britský premiér Boris Johnson označil za jednu z priorit své vlády.

Čaputová kritizovala politiky rozdělující společnost kvůli hlasům

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v Brně kritizovala politiky, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, a získávali tak voličské hlasy. Vyzdvihla roli ústavních soudů jako ochránců liberální demokracie a nezávislé justice. Obojí zaznělo v projevu Čaputové ve sněmovním sále Ústavního soudu, kde se konalo slavnostní shromáždění ke 100. výročí československé ústavní listiny. Současné společnosti podle Čaputové chybí sdílený základ a hodnoty. Společnost potřebuje spíše státníky, kteří budují úctu k ústavě a právnímu státu, míní Čaputová. Historie podle Čaputové ukázala, že československá ústava z roku 1920 byla jedna z nejlepších. Umožnila Československu ve 30. letech poměrně dlouho odolávat "protidemokratické smršti". "Jsem hrdá, že byla přijata i s podporou tehdejších slovenských poslanců," řekla Čaputová.

O výjimečnosti prvorepublikové ústavy hovořil v projevu i předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský. Stala se páteří nového státního systému a pojetí veřejné moci. Zároveň jako první ústava zakotvila ústavní soud, byť měl mnohem méně kompetencí než ten současný a nakonec se ukázal jako křehká "historická hříčka", která nepřežila střet s dějinami. Podařilo se jej obnovit až po roce 1989. "Ale poučili jsme se, moderní ústavní soudnictví stojí na více pilířích, má širší záběr, důvěru i respekt," uvedl Rychetský. Vyjádřil přání, aby se dějiny neopakovaly.

Slovenská prezidentka Čaputová uctila v Hodoníně památku T. G. Masaryka

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý v Hodoníně uctila položením věnce památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, od jehož narození uplynulo o víkendu 170 let. U pomníku Masaryka ji vítalo potleskem asi 150 lidí, přivítal ji starosta města Libor Střecha (Pro Hodonín). O Masarykovi slovenská prezidentka řekla, že to je jeden z největších státníků ve společné historii. "Je to spoluzakladatel naší i slovenské státnosti. Je to velmi inspirující osobnost, i pro mne samotnou při výkonu mého mandátu," řekla novinářům Čaputová.

Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Zemřel 14. září 1937 v Lánech. Prezidentem byl v letech 1918 až 1935.

Počasí na středu

Oblačno až zataženo, na většině území déšť nebo přeháňky. Večer srážky jen místy. Nejvyšší teploty 9 až 13 °C, na jihu kolem 15 °C, na horách kolem 7 °C.