Denní souhrn zpráv
ČSÚ: Růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,4 procenta, letos asi dál klesne
Růst české ekonomiky v loňském roce zpomalil na 2,4 procenta z předloňských 2,8 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Údaje podle analytiků naznačují, především v souvislosti s posledními událostmi kolem šíření koronaviru, že letos by růst hrubého domácího produktu by mohl klesnout pod dvě procenta. Loňský růst české ekonomiky je nejslabší od roku 2016, kdy podle statistiků činil také 2,4 procenta. ČSÚ zároveň proti původním údajům z poloviny února mírně zvýšil meziroční růst HDP za loňské čtvrté čtvrtletí. V předběžném odhadu statistici uváděli, že ekonomika v závěru roku rostla o 1,7 procenta, podle zpřesněných údajů stoupl HDP o 1,8 procenta. "Dařilo se většině odvětví služeb a stavebnictví, naopak k poklesu hrubé přidané hodnoty došlo v průmyslu. K růstu HDP pozitivně přispívala pouze domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investiční výdaje," uvedl Jan Benedikt z oddělení čtvrtletních odhadů ČSÚ. Celkově je podle ekonomů stav a struktura ekonomiky ve srovnání s dalšími zeměmi poměrně dobrý, podporovaný silnou spotřebou a investicemi.
Hamáček: Vnitro může Řecku poslat kvůli migraci peníze i humanitární pomoc
Ministerstvo vnitra je připraveno poslat Řecku jeden milion eur (asi 25,5 milionu korun) na nákup materiálu k řešení hrozby další migrační krize. Může také uvolnit humanitární pomoc ze zásob hasičů. Ve Sněmovně to v úterý řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v reakci na požadavky některých klubů, podle nichž by se věc měla projednat v dolní komoře. Hamáček také uvedl, že o policejní pomoc Řecko nepožádalo. Pokud by taková žádost přišla, Česko by mohlo podle ministra policejní kontingent vyslat. Situací na řecko-turecké hranici se budou zabývat unijní ministři vnitra na mimořádném zasedání. Budou debatovat o koordinované pomoci Řecku, řekl Hamáček.
Napětí na turecko-řecké hranici se vyhrotilo poté, co ve čtvrtek večer Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do Evropské unie. Přestala tím dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do unie výměnou za finanční pomoc z EU.
Ministerstvo zahraničí spouští bezhotovostní platby na ambasádách
Ministerstvo zahraničních věcí spouští v těchto dnech pilotní projekt bezhotovostních plateb na zastupitelských úřadech v zahraničí. V následujících měsících tak už budou moci občané v Londýně a v Sydney hradit například nové cestovní doklady nebo vízové poplatky pomocí svých platebních karet. Tato možnost by se v průběhu roku 2020 měla rozšířit až na čtyři desítky ambasád a konzulátů. „S nadsázkou říkáme, že to je malý krok pro lidstvo, ale velký krok pro MZV. Může se to zdát v roce 2020 jako samozřejmost, ale při využívání platebních terminálů na našich ambasádách je třeba si uvědomit, že co stát, to jiné zákony a také jiné technické požadavky. S tím vším jsme se museli popasovat a já jsem rád, že jsme to nakonec zvládli. Jsme tak v procesu digitalizace státní správy zase o krok dál,“ komentoval přípravy, které trvaly několik měsíců, ministr zahraničí Tomáš Petříček. Projekt bude v tuto chvíli sloužit mimo jiné ke sběru dat, podle kterého MZV v budoucnu nastaví rozšíření sítě bezhotovostních plateb na další úřady. „Ne všude se tato možnost vyplatí. Máme úřady, kde se množství plateb pohybuje za celý rok pouze v několika málo desítkách. Nicméně už teď víme o zájmu především těch nejvytíženějších úřadů," doplnil ředitel konzulárního odboru Pavel Pitel.
Česko má pět nakažených koronavirem, všichni mají mírné příznaky
Česko má pět potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. V úterý to potvrdilo ministerstvo zdravotnictví. Zatím poslední je žena z Ekvádoru, která doprovázela Američanku, u níž se nákaza potvrdila už v neděli. Onemocnění u Ekvádorky ukázal až opakovaný test. Všichni nakažení mají podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) mírné příznaky. Celkem bylo v ČR testováno 236 lidí, uvedl ráno ministr. Není podle něj možné testovat lidi jen preventivně. Testovat na koronavirus bude možné denně až 600 vzorků, kromě Prahy a Ostravy také v Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a Ústí nad Labem. Na výsledky testů čeká v Česku momentálně víc než 40 lidí. Omezení provozu či návštěv a zvýšená hygienická opatření hlásí další nemocnice, školy, firmy, úřady či dopravní podniky po celé zemi.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula po jednání se zástupci nemocnic řekl, že Česko už navázalo kontakt s americkou firmou Gilead vyvíjející lék proti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Pokud by se objevil pacient s vážným průběhem, dodá experimentální lék do ČR, dodal Prymula.
Olomoucké ardibiskupství podalo dovolání ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži
Olomoucké arcibiskupství podalo dovolání k Nejvyššímu soudu v případě sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Informoval o tom mluvčí arcibiskuprství Jiří Gračka. Okresní soud v Kroměříži loni v březnu rozhodl, že stát nemusí památku, která figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO, vydat církvi. Verdikt pak potvrdil i odvolací soud ve Zlíně. Zahradu má ve správě Národní památkový ústav. V souvislosti s církoveními restitucemi si ale na ni dělalo nárok taky olomoucké arcibiskupství. To tvrdilo, že Květná zahrada je součástí komplexu kroměřížského zámku a dalších nemovitostí, které už církev dřív získala. S tím ale památkáři nesouhlasili.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle NPÚ je nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích je tedy nelze vydat. V zahradě mimo jiné v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
ÚS zamítl stížnost mladíka, který si kvůli vypálení kostela odpykává osmieté vězení
Ústavní soud odmítl stížnost jednadvacetiletého Jakuba Hurníka, který se jako řidič auta podílel na vypálení dřevěného kostela v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku. Vyplývá to z databáze soudu. Hurník si odpykává osmiletý trest za pomoc k obecnému ohrožení. Podle jeho obhajoby soudy dostatečně nezohlednily to, že Hurník druhý den po činu sám kontaktoval policii a že nevěděl předem o žhářském záměru kompliců. Hurník si také stěžoval na údajně nepřiměřený trest a přehlížení některých důkazů. Ústavní soud stížnost označil za zjevně neopodstatněnou a zdůraznil, že soudy se vypořádaly se všemi námitkami už dříve dostatečně.
Kostel Božího Těla z 16. století, který byl národní kulturní památkou, shořel v srpnu 2017. Oheň způsobil škodu přesahující 20 milionů korun, ale historická škoda je podle památkářů nevyčíslitelná.
CVVM: Prezidentovi věří 51, vládě 42 procent občanů
Prezidentovi Miloši Zemanovi v únoru věřilo 51 procent lidí, stejně jako předchozí dva měsíce. Vládě nyní důvěřuje 43 procenta občanů, což je o tři procentní body méně než v lednu, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěra veřejnosti v ústavní instituce se podstatně nezměnila, proti minulému průzkumu si výrazněji pohoršili jen hejtmani a krajská zastupitelstva. Nejvyšší důvěře se tradičně těšili starostové a obecní zastupitelstva. Krajským zastupitelstvům v únoru důvěřovalo 46 procent dotázaných, hejtmanům 41 procenta lidí, proti lednu shodně o čtyři procentní body méně. Poslanecká sněmovna má důvěru 37 procent respondentů, Senátu věří 38 procent veřejnosti. V čele žebříčku důvěryhodnosti zůstávají starostové s důvěrou 66 procent oslovených a obecní zastupitelstva, kterým věří 65 procent Čechů.
Z průzkumu také vyplynulo, že s politickou situací bylo spokojeno 25 procent občanů. Nespokojenost vyjádřila více než třetina (35 procent) lidí.
Škoda Auto bude nabízet model Octavia ve čtyřech elektrických verzích
Škoda Auto bude nabízet čtyři varianty nové generace modelu Octavia na elektrický pohon. Vrcholem nabídky bude sportovní Octavia RS iV s výkonem 245 koní. Tu bude pohánět benzinový motor 1,4 TSI kombinovaný s elektromotorem. K zákazníkům dorazí v druhé polovině roku. Uvedli to zástupci společnosti. Novinku měla prezentovat na autosalonu v Ženevě, který organizátoři kvůli hrozbě šíření koronaviru zrušili. Méně sportovní Octavia iV s plug-in hybridním pohonem nabídne celkový systémový výkon 204 koní. Dvě verze eTEC o výkonu 110 a 150 koní budou využívat jako první vozy značky mild-hybridní technologii. Vyrábět se začnou v létě.
Škoda v současnosti nabízí zákazníkům devět modelových řad. V roce 2019 dodala zákazníkům celosvětově 1,24 milionu vozů.
Nadace Otakara Vávry usiluje o založení filmového centra v Praze
Nadace Otakara Vávry, kterou loni v říjnu založila vdova po slavném filmovém tvůrci režisérka Jitka Němcová, usiluje o založení filmového centra v Praze. ČTK o tom informovala ředitelka nadace Světlana Rafalská Wittmann. Mezi plánované aktivity filmového centra Světlo proniká tmou nazvaného podle prvního Vávrova snímku z roku 1931 patří přednášky, besedy, promítání filmů, ukázky kostýmů a dekorací z českých filmů či plakátů. Program centra má být určen všem zájemcům o historii a zákulisí českého i světového filmu. V programu nadace je vedle založení filmového centra například digitalizace Vávrových filmů, knižní vydání a editace jeho přednášek, workshopy s filmovými tvůrci, vyhlášení Ceny Otakara Vávry za umělecký přínos nebo změna legislativy o ochraně duševního bohatství a pomoc umělcům po ukončení profesní činnosti. "Naším cílem je dostat Vávrovy filmy do světových archivů, nyní jednáme o vlastnictví jeho filmů z první republiky, které jsou ve Státního fondu kinematografie," řekla Němcová, která je jedinou dědičkou Vávrova díla čítajícího pět desítek filmů a přes 80 celovečerních scénářů.
Vávra, který zemřel 15. září 2011 ve věku sta let, byl významný režisér a scénárista. Přednášel na FAMU, kde k jeho studentům patřili Věra Chytilová, Evald Schorm, Miloš Forman, Juraj Jakubisko, Jiří Menzel, Jaromil Jireš a další.
STEM: Češi a Češky se obávají změn klimatu a podporují uhlíkovou neutralitu
Podle studie STEM souhlasí 84 procent české veřejnosti s tím, že člověkem způsobené klimatické změny ohrožují budoucnost. Devět z deseti občanů také míní, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů. Rozšířená představa Čechů jako klimaskeptiků tak podle STEM přestává být platná. Zároveň se ale veřejnost obává negativních důsledků nízkoemisní transformace - například, že může ohrozit český průmysl. "Češi už vnímají změny klimatu jako naléhavé, především kvůli tomu, jak moc sucho zasáhlo českou krajinu," uvedl analytik STEM Nikola Hořejš. „Jejich celkový postoj je ale zatím proměnlivý. Veřejnost má velký zmatek v tom, co lze se změnou klimatu dělat a občané jsou tak odkázáni na výroky a postoje vlivných politiků. Češi a Češky se bojí, že klimatická neutralita ohrozí naši ekonomiku a pokud politici budou chtít, mohou občany v tomto snadno vystrašit," dodává. Nejčastěji se lidé obávají degradace české krajiny. Ve studii 87 procent dotázaných uvedlo, že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem, smogem a usycháním lesů. Obavy z dopadu klimatických opatření na ekonomiku má polovina české populace. Zdražování zboží a energie a mírných negativních dopadů se obávají tři čtvrtiny dotázaných. Většina totiž počítá s vysokými náklady na snižování emisí, čtvrtina si naopak myslí, že na snižování emisí může Česko vydělat.
Česká veřejnost se podle zjištění STEM zatím v dění kolem změn klimatu příliš neorientuje. S termínem uhlíková neutralita se vůbec nesetkalo 53 procent dospělých v ČR. Neznalost se týká i těch, kteří se o téma změn klimatu zajímají.
Počasí na středu
Polojasno až oblačno a místy přeháňky, ve vyšších polohách smíšené nebo sněhové. Nejvyšší teploty 5 až 9 °C, na horách kolem 0 stupňů Celsia.