Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Meteorologové prodloužili výstrahu kvůli silnému větru

Meteorologové prodloužili výstrahu před silným větrem. Nově platí varování až do středečního odpoledne, a to pro celou Českou republiku. Vítr bude v nárazech přesahovat rychlost až 70 kilometrů za hodinu. Se silným větrem se Česko potýká už dva dny, působí problémy v dopravě a dodávkách elektřiny. V úterý odpoledne bylo kolem 25 tisíc domácností bez proudu. V některých oblastech trvá kalamitní stav.

V pondělí meteorologové nejsilnější náraz větru naměřili na Sněžce, a to o rychlosti 180 kilometrů za hodinu. V nižších polohách místy rychlost větru v nárazech přesáhla 100 km/h. Jde o podobné nebo vyšší rychlosti větru jako při vichřici Emma v březnu 2008 či Herwart v říjnu 2017. Víc foukalo při orkánu Kyrill v lednu 2007.

Zahraniční podnikatelé koupili nejméně českých firem za šest let

Zahraniční podnikatelé loni koupili 3366 českých firem, což je o 3,4 procenta méně než v roce 2018 a nejméně za posledních šest let. České firmy nejčastěji kupovali Ukrajinci (897) a Slováci (690), s výraznějším odstupem následovali Maďaři (192), Rumuni (186) a Rusové (170). Informovala o tom společnost Bisnode. Více než čtvrtinu českých společností, které v uplynulém roce přešly do rukou zahraničních vlastníků, koupili Ukrajinci (897). Přitom mezi lety 2014 a 2017 nejvíc českých firem prodaných do zahraničí mířilo na Slovensko. "Od roku 2018 ale již nejvíc firem kupovali Ukrajinci, a Slováky tak odsunuli na druhou příčku," uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Slováci loni koupili 690 českých firem, s výraznějším odstupem následovali Maďaři (192), Rumuni (186) a Rusové (170).

MMR: Objem hypoték loni klesl o 35 na 176 miliard korun

České banky poskytly v roce 2019 lidem 75.500 hypotečních úvěrů za 175,6 miliardy korun. Proti předchozímu roku to bylo o 21.700 hypoték a 35 miliard korun méně. Vyplývá to z dat zveřejněných na stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Hypoteční trh se podle expertů loni vyrovnával s přísnější regulací České národní banky a zaznamenal nejhorší výsledky za pět let. Podle limitů platných od října 2018 by dluh žadatele o hypotéku neměl překročit devítinásobek ročního čistého příjmu a na splátku dluhu by měl vynakládat maximálně 45 procent měsíčního čistého příjmu. Zároveň platí doporučení, aby banky neposkytovaly hypotéky nad 90 procent ukazatele LTV (poměr výše úvěru k hodnotě zástavy) a omezily i hypotéky nad 80 procent. Rok 2019 tak byl podle ČNB silně ovlivněný tzv. efektem předzásobení v roce předchozím. V období po ohlášení nových příjmových limitů platných od října 2018 totiž skokově vzrostl objem nově uzavřených hypotečních smluv. O to méně se jich pak podle centrální banky zákonitě poskytlo v období následujícím, tedy v první polovině roku 2019. Ve druhé polovině loňského roku se objemy skutečně nových hypotečních úvěrů postupně dostávaly na běžné úrovně předchozích let.

Počet běženců, kteří nelegálně přešli hranici z Česka do Něnecka, stoupl

Počet migrantů, kteří nelegálně překročili hranice z Česka do Německa, se loni opět o něco zvýšil. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK poskytlo německé ministerstvo vnitra. Zatímco mezi lednem a listopadem 2018 spolková republika na svém území zachytila 3931 migrantů, kteří do země nelegálně vstoupili z Česka, loni jich za stejné období bylo 3979. Více jich do Německa přišlo už jen z Rakouska. V případě Rakouska ale stejně jako u většiny ostatních sousedních zemí loni počet nelegálních překročení hranic klesl.

Česká cizinecká policie na konci letošního ledna uvedla, že loni zadržela větší počet migrantů, kteří chtěli Česka využít jako tranzitní země: 266, což představuje meziroční zvýšení o 75. Cestovali převážně ze Slovenska nebo letecky ze zemí schengenského prostoru a většinou mířili do Německa.

Česko požádalo o smírčí řízení. Za chyby v dotacích pro zemědělce mu hrozí pokuta přes miliardu korun

České úřady požádaly o smírčí řízení kvůli sankci za chyby v zemědělských dotacích. Žádost podaly minulý týden prostřednictvím českých diplomatů v Bruselu. Zjistil to server iROZHLAS.cz. Evropská komise chce totiž vrátit 1 miliardu a 160 milionů korun. Pokuta vychází z auditního šetření, které proběhlo před třemi lety. Česko podle unijních auditorů nedostatečně kontrolovalo, jestli evropské peníze čerpají skutečně zemědělci. V roce 2015 totiž začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují. Ministerstvo zemědělství s výsledkem prověrky nesouhlasí, proto požádalo o smírčí řízení.

Smírčí řízení trvá čtyři měsíce, během kterých se 5 odborníků z různých členských států snaží najít kompromisní řešení. Evropská komise pak vydá nová rozhodnutí o sankci, ve kterém může, ale nemusí závěry smírčího orgánu zohlednit.

Průzkum: Kvůli dvojí kvalitě nakupuje každý sedmý Čech v cizině

Dvojí kvalitu potravin považuje za problém 77 procent Čechů, zhruba každý sedmý kvůli tomu nakupuje v zahraničí nebo si odtud nechává zboží dovézt. Téměř třetina lidí některé potraviny kvůli tomu nekupuje. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti KPMG. Výrobky se stejným názvem a obalem, ale jiným složením než v ostatních zemích Evropské unie považuje za problém 83 procent lidí mezi 55 a 64 lety. Ve skupině 18 až 24 let je to 62 procent lidí. Víc než polovina Čechů, podle nichž dvojí kvalita existuje, více pročítá složení kupovaného zboží.

Sněmovna v prosinci podpořila vládní novelu zákona zakazující prodej potravin v různé kvalitě, ale ve stejném obalu v ČR a jiných státech EU. Za porušení má prodejcům hrozit pokuta až 50 milionů korun. Na dodržování zákazu bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Zemědělský výbor Sněmovně minulý týden doporučil přijmout pozměňovací návrh k novele, kdy rozdíly ve složení potravin v různých zemích pod stejným obalem mají být zakázané, pouze pokud budou "podstatné".

V Česku chybí řemeslníci, mladí nestačí nahrazovat důchodce

Navzdory nárůstu zájmu o některé učební obory v posledních letech je v Česku čím dál méně řemeslníků. Starší odchází do důchodu a mladí je nestačí nahrazovat. Zatímco před dvěma lety chybělo v ČR kolem 300.000 řemeslníků, nyní je to přibližně 400.000. Jejich nedostatek souvisí mimo jiné s demografickým vývojem. Vyučení lidé proto často mohou očekávat nadprůměrné příjmy. ČTK to řekl ředitel pražské Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček. Podle něj chybí řemeslníci prakticky ve všech odvětvích. Například ve stavebnictví je velká poptávka po zednících, svářečích, tesařích, instalatérech, soustružnících, truhlářích, malířích a lakýrnících. "Absolutně největší je v současné době nedostatek takzvaných střechařských profesí, tedy klempířů a pokrývačů," řekl Janeček. Nedostatek lidí na trhu práce podle něj způsobilo několik faktorů. Jednak je důsledkem toho, že do důchodu začíná odcházet početnější starší generace. Zároveň je dán tím, že v posledních 20 letech vlivem demografického vývoje ubylo středoškoláků a na přelomu tisíciletí navíc klesl zájem o učňovské školství. Sehnat kvalitního řemeslníka proto v současnosti trvá i několik měsíců.

Odborníci RE vyzvali ČR k lepšímu boji proti obchodování s lidmi

Česko by mělo zlepšit ochranu a odškodňování obětí obchodování s lidmi. Vyzvala jej k tomu ve své zprávě skupina odborníků Rady Evropy známá pod zkratkou GRETA. Česko podle ní v uplynulých letech učinilo v boji proti obchodováním s lidmi důležité kroky, dál je ale co zlepšovat. Právně závaznou konvenci Rady Evropy o boji proti obchodu s lidmi, na jejíž dodržování GRETA dohlíží, Česko ratifikovalo v březnu 2017. Odborníci ze skupiny GRETA vyzvali Česko, aby zlepšilo identifikaci obětí obchodování s lidmi, jejich ochranu a odškodňování, ale i efektivitu vyšetřování a postihu pachatelů. Zdůraznili rovněž, že úřady by neměly oběti obchodování s lidmi trestat za zapojení do nelegální činnosti, k níž byly donuceny. V oblasti prevence by podle odborníků Rady Evropy mělo Česko informovat především ohrožené skupiny obyvatel, obzvlášť příslušníky romské komunity a pracovníky z ciziny. Přijmout by mělo také opatření, která by odradila poptávku po službách obětí obchodování s lidmi.

Podle aktuální zprávy Česko, pokud jde o obchodování s lidmi, je zemí původu, tranzitní zemí i zemí cílovou. Nejčastěji se obchoduje s lidmi kvůli sexu. V uplynulých letech přitom výrazně přibývá obětí z Asie a Afriky. V letech 2016 až 2018 byly téměř polovinou všech identifikovaných obětí děti, které byly nuceny k prostituci nebo byly zneužívány k pořizování dětské pornografie. Vyšší počet migrantů, kteří do Česka přichází v posledních letech za prací, zvýšil podle odborníků Rady Evropy i riziko zneužívání lidí na nucenou práci.

Prognóza: Půlka smrků v Česku zmizí, kůrovec zničí v roce 2021 až 120 milionů kubíků dřeva

Kůrovec v letošním roce napadne až 60 milionů kubíků dřeva, v příštím roce se pak objem poškozeného dříví může zdvojnásobit až na 120 milionů metrů krychlových. V dalších letech se kvůli tomu, že v poškozeném území zbude už méně než polovina původních smrkových porostů, počty napadených stromů sníží. Odhaduje to think tank Czech forest ve své střednědobé prognóze. Tento vývoj podmiňuje tím, že bude pokračovat vývoj kůrovcové kalamity tak, jak se dělo v posledních pěti letech. Od roku 2017 se totiž každoročně objem napadaného dříví přibližně zdvojnásobuje.

Na prognózu již zareagovala Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP), která vyzvala ministerstva zemědělství, průmyslu a obchodu a životního prostředí, aby přinesla návrhy na řešení této kritické situace. Asociace považuje dosavadní aktivity státu za nedostatečné.

Stát prodal Havlovu vilu na Barrandově za 22 milionů

Stát prodal vilu na pražském Barrandově, kterou navrhl architekt Max Urban pro Miloše Havla, strýce prvního českého prezidenta. Nový majitel koupil funkcionalistický dům v ulici Lumiérů v dražbě za 21,9 milionu korun, uvedl server HlídacíPes.org. Dosavadním vlastníkem nemovitosti byl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který nevyužívanou vilu získal v roce 2018 od Státního fondu kinematografie. Loni v srpnu úřad nabídl dům k prodeji za odhadní cenu 30 milionů korun, kterou postupně snižoval na 21 milionů. "Stavebně-technický stav je průměrný, s částečným vlivem zanedbané údržby," charakterizoval tehdy ÚZSVM stav domu. Vilu se státu podařilo prodat v dražbě až na třetí pokus koncem minulého týdne. V aukci o nemovitost soupeřili dva zájemci.

Funkcionalistická vila Lumiérů 41 na Barrandově byla postavena v letech 1931 až 1932 podle návrhu architekta Urbana, který navrhl také nedaleký objekt vyhlídkové restaurace Terasy Barrandov a budovu filmových ateliérů na Barrandově. Investorem vily byl podnikatel a filmový producent Miloš Havel. Později budova sloužila jako mateřská škola.

Počasí na středu

Proměnlivá oblačnost, na horách místy, jinde jen ojediněle sněhové přeháňky, v nižších polohách i smíšené nebo dešťové. Nejvyšší teploty 2 až 6 °C, na horách kolem -3 stupňů Celsia.