Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Premiéři zemí V4 a Rakouska jednali o migraci, obchodu či budoucnosti EU

V Národním muzeu v Praze se ve čtvrtek sešli premiéři zemí visegrádské čtyřky. Předseda české vlády Andrej Babiš (ANO) postupně přivítal polského premiéra Mateusze Morawieckého, předsedu maďarské vlády Viktora Orbána a slovenského premiéra Petera Pellegriniho. Po zhruba hodinovém jednání se k nim připojil staronový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Na summitu hovořili o migraci, vzájemné obchodní spolupráci, budoucnosti Evropské unie či jejím rozšíření. Babiš na tiskové konferenci řekl, že všechny zúčastněné země mají stejný názor na otázku migrace, podle nich jejím řešením nejsou kvóty na přerozdělování migrantů. "Reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech států," dodal Babiš. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodal, že je nutné chránit především vnější hranice EU před převaděči a zamezit nelegální migraci. Politici se zabývali i víceletým finančním rámcem EU na roky 2021 až 2027. Shodli se při tom, že méně peněz by mělo směřovat na unijní administrativu. Kurz připomněl, že zatímco státy V4 jsou příjemci, Rakousko je v případě unijních peněz čistým plátcem. "Ale také vidíme vysoké náklady na administrativu a potřebu jejich redukce," uvedl. Trvá však například na tom, aby peníze z fondu, který by měl podle Evropské komise pomoci státům v přechodu od uhlí, nemohly být využity na rozvoj jaderné energie. Politici hovořili i o vzájemné obchodní bilanci a hospodářské provázanosti regionu V4 a Rakouska. Mezi tématy bylo i rozšiřování Evropské unie. Babiš vyjádřil přání, aby se unie přihlásila ke svým slibům a zahájila přístupové rozhovory se Severní Makedonií.

Ještě před jednáním premiéři společně položili růže u památníku Palacha a Jana Zajíce, který se nachází pod Národním muzeem na Václavském náměstí v místech, kde se dvacetiletý Palach polil benzinem a zapálil. Palach svým činem z 16. ledna 1969 protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl. Politikům při kladení květin na dálku přes magistrálu poslala vzkaz transparenty v češtině a němčině asi desítka aktivistů, kteří odmítají výstavbu nových jaderných bloků.

EK: Šetření možného střetu zájmů premiéra Babiše není u konce, může trvat i dva roky

Auditní šetření premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše mohou trvat až dva roky. Evropská komise o tom informovala europoslance. Ti o premiérově možném střetu zájmů znovu debatovali na plénu. "Evropské peníze mají mířit k potřebným a ne do kapes oligarchů," stěžoval si slovinský europoslanec Franc Bogović. Podobné výtky zaznívaly i od europoslanců z Irska, Francie, Nizozemska, ale i Česka. Europoslankyně Dita Charanzová z hnutí ANO je obvinila z politizace tématu. „Že se Evropský parlament nechává vtáhnout do vnitrostátního politického soupeření považuji za nevhodné," uvedla. "Nezbývá mi než konstatovat, že bohužel byla vyslyšena úporná snaha některých mých opozičních kolegů," dodala. Zkoumání možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše může trvat až 24 měsíců, uvedl eurokomisař Sinkevičius. Auditoři přitom svou práci zahájili před rokem.

V Česku loni vzrostla kriminalita, největší podíl trestných činů tvořily majetkové

V Česku loni vzrostla kriminalita o 3,5 procenta na 199 221 trestných činů. Objasněno bylo necelých 106 tisíc. Kriminalita stoupla ve všech krajích s výjimkou Libereckého a Zlínského. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo policejní prezidium. Největší podíl trestných činů - 51,3 procenta - tradičně tvořily činy majetkové. Vražd policisté řešili o 27 více než předloni - 143, z toho 81 dokonaných, 56 ve stadiu pokusu a šest ve fázi přípravy. Nejčastějším motivem zůstaly osobní vztahy. Loni rovněž pokračoval trend vzrůstající kybernetické kriminality. "Hodně trestných činů přechází do kyberprostoru, kde jsou páchány podvody nebo mravnostní trestná činnost," řekl ředitel kriminální policie Michal Foit. Upozornil také na to, že provedení trestných činů bývá promyšlenější než dřív.

Před loňským rokem se kriminalita v ČR naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325 tisíc trestných činů, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.

Armáda plánuje koupit nejméně jeden bojový dron schopný nést zbraně

Nejméně jeden průzkumný a bojový dron o váze několika stovek kilogramů, na který bude možné kromě optoelektronických a radiologických senzorů instalovat také zbraňové systémy, chce v letech 2022 až 2024 pořídit česká armáda. Novinářům to v Prostějově při slavnostním nástupu u příležitosti vzniku 533. praporu bezpilotních systémů řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Čeští vojáci zatím mají k dispozici několik menších průzkumných bezpilotních prostředků, z nichž největší váží zhruba 25 kilogramů. Používají je hlavně v Afghánistánu. "V roce 2022 začne akvizice operačního bezpilotního prostředku, který kromě senzorického vybavení bude mít i vybavení zbraňovým systémem," uvedl Opata. Kolik armáda plánuje takových dronů nakoupit, neřekl. "To zatím není předmětem veřejné diskuse. My ten projekt nyní připravujeme," podotkl pouze. Dron bude spadat do kategorie víceúčelových bezpilotních prostředků o váze do 1200 kilogramů. Vybaven bude také systémy pro elektronický boj.

Nový prapor zaměřený na bezpilotní systémy, který v lednu vznill v Prostějově, zahrne postupně různé velikosti dronů. Prapor by měl začít fungovat v říjnu a plně by měl být armádě k dispozici do pěti let. Bude mít až 300 příslušníků.

V Česku pracuje stále víc cizinců, jejich počet loni přesáhl 13 procent

Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím, jejich podíl vzrostl v roce 2018 na 12,4 procenta a loni v pololetí přesáhl 13 procent. Ještě v roce 2010 činil šest procent. Většinu cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. Novinářům to ve čtvrtek řekla expertka Českého statistického úřadu Jarmila Marešová. Počet cizinců registrovaných na území Česka dosáhl koncem předloňského roku 567.000. Téměř 290.000 připadalo na cizince s trvalým pobytem, 275.000 s přechodným pobytem, 2500 tvořili azylanti.

V Česku se více usazují lidé ze zemí mimo EU než sousedé ze stejného ekonomického prostoru. Podíl jejich trvalých pobytů je výrazně vyšší (60 procent) než přechodných, v ČR mají také častěji vlastní rodiny a děti. U občanů EU naopak převládají přechodné pobyty. Cizinci v ČR jsou většinou lidé mladšího středního věku, typicky mezi 30 a 40 lety. Menší počet žen je ještě o něco mladší než muži. Velmi nízký (5,4 procenta) je pak podíl lidí ve věku přes 65 let.

Brabec: Česko neplánuje zavést systém zálohování PET lahví

Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) neplánuje zavádět plošný systém zálohování PET lahví. Současný systém sběru je podle něj funkční a díky němu země plní evropské cíle. Brabec to řekl novinářům na čtvrtečním setkání u příležitosti dokončení balíčku nové odpadové legislativy. Podle ministra žádný zákon nebrání možnosti zálohování. Jeho zavedení státem ale považuje za drahý, zbytečný a riskantní krok. Upozornil, že stát by zaplatil několik miliard korun. Stávající systém sběru PET lahví chce dál rozvíjet a zlepšovat ve spolupráci s výrobci a Svazem měst a obcí. Brabec také uvedl, že se ministerstvo bude zabývat zvýhodněním takových typů balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí - budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Patří mezi ně například průhledná PET lahev.

Zálohování PET lahví prosazuje iniciativa Zálohujme. V otevřeném dopise, který nedávno poslala MŽP upozorňuje na zjištění Eko-komu, že se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů. Naopak produkce plastů se podle ní za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo podle svých dřívějších vyjádření naopak argumentuje tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví.

Podle evropské směrnice by v roce 2025 mělo být recyklováno 50 procent plastů, 25 procent dřeva, 70 procent skla, 75 procent papíru a lepenky, 70 procent železných kovů a 50 procent hliníku. O pět let později jsou cíle vyšší o pět až deset procent.

Pražské letiště loni odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících

Pražské Letiště Václava Havla loni odbavilo 17,8 milionu cestujících, meziročně o téměř milion více. Po roce tak znovu překonalo svůj provozní rekord. Růst by měl pokračovat i letos, čímž se letiště ocitne za hranou své kapacity. Nejoblíbenější destinací byl Londýn. Oznámilo to Letiště Praha. Počet cestujících se na letišti každoročně zvyšuje od roku 2013. Letiště s meziročním růstem o šest procent překonalo i své původní očekávání, které předpokládalo zvýšení o čtyři procenta. "Za tímto opětovným růstem stojí zejména rozšiřování leteckých spojení do dálkových destinací a navyšování jejich kapacit, ale také posilování letů do nejvytíženějších evropských měst," řekl předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř.

Ceny pohonných hmot v Česku stouply, čeká se ale jejich pokles

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují, v uplynulém týdnu vzrostly průměrné ceny o několik haléřů. Cena benzinu stoupla od minulé středy o tři haléře na 32,38 koruny ta litr, nafta zdražila o šest haléřů na 32,09 koruny za litr. Vyplývá to z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje. Ceny pohonných hmot začaly růst ke konci loňského roku, předtím od listopadu klesaly. Podle analytiků lze zdražování očekávat i v dalších týdnech. Nejdražší benzin i naftu tankují řidiči v Praze a na Vysočině, litr Naturalu 95 vyjde v obou regionech v průměru na 32,91 koruny. Naopak nejlevnější benzin je v Karlovarském kraji, litr Naturalu 95 tam vyjde v v průměru na 31,89 koruny.

Ve slánské nemocnici útočil pacient, ochranka jej postřelila

Pacient ve slánské nemocnici napadl v noci na dnešek personál, pracovník ochranky jej postřelil do nohy. Podle policie měl pacient nůž a zaměstnance nemocnice i ochranku ohrožoval na životě. Je podezřelý z ublížení na zdraví ve stadiu pokusu, řekla ČTK kladenská policejní mluvčí Michaela Nováková. Jednasedmdesátiletého pacienta přijala nemocnice v úterý se zdravotními problémy, byl hospitalizovaný na interním oddělení. Dnes po půlnoci se začal sebepoškozovat a tím se ohrožovat na životě, v čemž se mu zdravotníci snažili zabránit. "Muž začal být velmi agresivní," uvedla Nováková. Ani čtyřem lidem z personálu se nepodařilo pacienta zklidnit, navíc hrozilo, že je muž vážně zraní. Muž se vrhl s nožem i na přivolanou ostrahu, její pracovník použil zbraň, střela zasáhla pacienta do nohy. Poté jej zdravotníci zpacifikovali, dali mu léky na zklidnění a také mu okamžitě ošetřili střelnou ránu. Dle mluvčí je nadále v nemocnici.

CVVM: Postoj Čechů ke spoření na stáří se nemění, mírně převažují ti, co si spoří

Mezi Čechy, kteří nejsou v důchodu, dál mírně převažují ti, kteří se na důchod snaží ekonomicky zabezpečit. Loni v prosinci jich bylo podobně jako o rok dříve 56 procent, naopak dvě pětiny občanů si na stáří nespoří. Nicméně jen desetina lidí stále věří, že je stát v penzi dostatečně zaopatří. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). "Podíl lidí spořících si na stáří je v čase poměrně stabilní a mezi roky 2010 až 2019 se vždy pohyboval v rozmezí 52 až 57 procent," uvedlo CVVM. Nedostatečného finančního zajištění v důchodu se nebojí podobně jako v uplynulých letech zhruba třetina lidí. Naproti tomu více než tři pětiny lidí, kteří zatím nejsou v penzi, se toho obává. Ještě více lidí, konkrétně čtyři pětiny veřejnosti, ani nevěří, že jim dostatečný důchod zajistí stát. Proti předloňskému roku navíc výrazně přibylo občanů, kteří si myslí, že jejich důchodové zajištění ze strany státu bude "rozhodně nedostatečné". Jejich počet se zvýšil o osm procentních bodů na 40 procent. Naopak o pět bodů na 41 procent se snížil podíl Čechů, kteří jsou přesvědčeni o "spíše nedostatečném" zajištění ze strany státu.

Češi utratí čím dál víc peněz za krmiva pro domácí zvířata

Lidem v Česku rostou výdaje za krmivo a výživu pro zvířata. Podle výzkumné společnosti GfK to v loňském roce bylo na 8 a půl miliardy korun. Je to o šest procent více než v roce 2018. Nejdražší je jídlo pro kočky. Za granule, pamlsky a další výživu pro jednu kočku dají čeští chovatelé ročně v průměru skoro dva a půl tisíce korun.

Počasí na pátek

Místy zataženo nízkou oblačností, ojediněle mlhy a mrholení i mrznoucí. Zpočátku místy, postupně jen ojediněle polojasno. Nejvyšší teploty -1 až +3 °C, při zmenšené oblačnosti 4 až 8 °C, na horách kolem 3 °C, na Šumavě až 6 stupňů Celsia.