Denní souhrn zpráv
Bankovní rada ČNB nechala úrokové sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem rozhodnutí je podle ekonomů nejistý vývoj v zahraničí a očekávaný pokles inflace. "I když inflace zůstává nad cílem centrální banky, tak pro stabilitu úroků hovoří jak rizika spojená s vývojem ve světě, tak vývoj v samotné české ekonomice," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Načasování případné změny v nastavení úrokových sazeb a směr takové změny budou podle něj záležet především na vývoji světové ekonomiky.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
KDU-ČSL napadne u Ústavního soudu navýšení rodičovské, je podle nich diskriminančí
Lidovci napadnou u Ústavního soudu zvýšení rodičovského příspěvku, jak ho v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Podle předsedy strany Marka Výborného považují za diskriminační, že se netýká všech rodin s dětmi do čtyř let. Návrh připravují lidovečtí senátoři ve spolupráci s iniciativou TAKÉPEČUJEME. Výborný řekl, že KDU-ČSL návrh Ústavnímu soudu podá, až novelu zákona podepíše prezident Miloš Zeman a začne platit.
Rodičovská by se měla od ledna zvýšit o 80 tisíc korun na 300 tisíc rodičům dětí do čtyř let, kteří budou dávku zrovna pobírat. Podle KDU-ČSL na přidání nedosáhne zhruba 70 tisíc rodin s potomky do čtyř let, které už dosavadní příspěvek 220 tisíc korun vyčerpaly.
Podle údajů statistického úřadu se v Česku v posledních letech ročně rodí kolem 114.000 dětí. V zemi by tak mohlo dohromady žít zhruba 450.000 chlapců a děvčat do čtyř let. V lednu letošního roku úřad práce vyplatil 279.900 rodičovských příspěvků, loni v lednu jich bylo 280.000. Teď v říjnu úředníci poslali 287.100 rodičovských. Zatímco loni v září měsíční příspěvek do 6000 korun pobíralo podle údajů úřadu práce asi 70.600 matek či otců, letos v září téměř 83.500. Meziročně se jejich počet zvedl téměř o pětinu. Od srpna do září se zvýšil o víc než 2000.
Dvacet šest senátorů žádá přesun ambasády v Izraeli do Jeruzaléma
Dvacet šest senátorů, tedy zhruba třetina horní komory Parlamentu, vyzvala k přesunu české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Informoval o tom senátor Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL), podle něhož se k výzvě mohou připojit ještě další senátoři. Přesun velvyslanectví do Jeruzaléma dlouhodobě podporuje i prezident Miloš Zeman, který loni v izraelském parlamentu sliboval, že se vší silou zasadí o jeho prosazení. Také předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) už v minulosti uvedl, že návrh na přesun podporuje. Vláda, která má ve věci konečné slovo, je ale k záměru zdrženlivá. Odpůrci přesunu ambasády tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Přestěhování ambasády a uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele by podle nich znamenalo porušení rezolucí OSN.
Americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 Jeruzalém uznal jako hlavní město Izraele a v květnu loňského roku tam nechal z Tel Avivu přesunout velvyslanectví Spojených států. Český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický ČTK letos v srpnu řekl, že se k americkému kroku nikdo nepřipojil. Česká vláda se podle něj drží evropské politiky a úřad přesouvat nechce. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru při návštěvě Izraele řekl, že stěhování úřadu není na pořadu dne. V Jeruzalémě funguje od roku 2018 Český dům, který ale nemá diplomatický status.
Sedm destítek nových profesorů VŠ převzalo jmenovací dekrety
Nové profesorky a profesoři vysokých škol ve středu v Karolinu převzali jmenovací dekrety od ministra školství Roberta Plagy (ANO). Profesorský titul získali odborníci z různých oborů. Prezident Miloš Zeman jich na začátku prosince jmenoval 69, nové tituly mohou používat od 28. listopadu. Na rozdíl od tří případů v minulosti nyní Zeman žádného kandidáta neodmítl. Slavnostního ceremoniálu ve Velké aule historického Karolina se zúčastnilo 58 nových profesorů a devět nových profesorek, další dvě profesorky se omluvily. Nejvíce profesorských titulů navrhla tradičně největší a nejstarší vysoká škola v ČR Univerzita Karlova (UK), a to 25. Návrhy podalo i 20 dalších škol z celkem 26 veřejných vysokých škol v Česku. O jejich jmenování svým podpisem podle zákona vedle prezidenta spolurozhodl premiér Andrej Babiš (ANO). Mezi nově jmenovanými profesory jsou zhruba dvě desítky lékařů. O něco méně je odborníků v technických vědách. Zastoupeni jsou dále ekonomové, umělci, chemici, biologové či akademici, kteří se věnují humanitním vědám.
Více než 43 tisíc bytů, které dříve patřily OKD, je na prodej
Více než 43.000 bytů v Moravskoslezském kraji, které dříve patřily OKD a nyní je vlastní společnost Residomo, je na prodej. Napsal to deník Hospodářské noviny, kterému informaci potvrdili nynější majitelé Residoma, investiční fondy Blackstone a Round Hill Capital. Mezi zájemci o Residomo jsou podle listu výhradně zahraniční fondy. Společnost Residomo (dříve RPG Byty) je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku. "Na základě zájmu od evropských investorů do nájemního bydlení jsme na podzim začali s několika z nich jednat. Vyjednávání stále pokračuje," řekl HN ředitel společnosti Round Hill Capital pro střední Evropu Stan Kubáček. Cena transakce se podle listu bude zcela jistě pohybovat v desítkách miliard korun. Residomo má v majetku někdejší hornické byty, které bývalá společnost RPG Byty získala od své mateřské firmy spoluvlastněné podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jež je koupila v roce 2004 spolu s těžební společností OKD. V privatizační smlouvě se zavázala, že v případě prodeje bytů je nabídne přednostně nájemníkům za netržních podmínek. Společnost ale byty neprodávala, zato v roce 2015 změnila majitele celá firma. V roce 2017 se firma RPG Byty přejmenovala na Residomo.
Nejvyšší soud potvrdil seniorovi za terorismus na dráze čtyři roky
Nejvyšší soud odmítl dovolání důchodce Jaromíra Baldy, který dostal čtyři roky vězení za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. Jedenasedmdesátiletý muž v roce 2017 pokácel dva stromy na vlakové koleje a způsobil tím dvě nehody vlaků, při nichž se jen shodou náhod nikdo nezranil. Tehdejší sympatizant hnutí SPD chtěl své skutky svést na muslimské migranty, a vyvolat tak ve společnosti strach z migrační vlny. Podle obhajoby měl být Balda souzen jen za obecné ohrožení, nikoliv za terorismus, s tím ale Nejvyšší soud nesouhlasil. "Ve shodě se státním zástupcem a rozsudky nižších soudů Nejvyšší soud konstatoval, že zde byly jednoznačně naplněny znaky zvlášť závažného zločinu teroristického útoku," uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček. Soud také připomněl, že Balda vystavil cestující a osádku vlaku nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví.
Vlaky do nastražených kmenů narazily rychlostí 74 a 67 kilometrů v hodině, jen náhodou se nikdo nezranil. V okolí pokácených stromů zanechal Balda letáky se zvoláním "Alláhu akbar!". Další obdobné tiskoviny pak rozesílal do schránek a rozvěšoval na veřejných prostranstvích. Balda se k činům doznal. Mimo jiné uvedl, že jej pronásledovaly hrůzné sny o migrantech. Jednal prý pod vlivem léků, ale také zpráv v televizi a vyjádření některých politiků.
Až na deset let budou moct soudy uložit zákaz chovu zvířat, rozhodla Sněmovna
Soudy zřejmě budou moct uložit jako samostatný trest zákaz chovu zvířat na deset let. Schválila to Sněmovna. Trest za týrání zvířat ale nezpřísnila. Autoři novely chtěli zvýšit maximální sazbu o rok na šest let. Pro návrh hlasovalo jen 87 ze 184 přítomných poslanců. Proti se postavila ODS. Podle ní by se to mohlo zneužívat proti jiným zařízením chovajícím zvířata, než jsou množírny. Návrh nepodpořila ani většina komunistů, lidovců a hnutí ANO. Novelu trestního zákoníku teď dostane k projednání Senát.
Česká policie se zapojila do mezinárodního zátahu pro obchodníkům s lidmi, zneužívali přes 50 žen
Česko se zapojilo do mezinárodního zásahu proti obchodníkům s lidmi. Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu prohledali jeden objekt a vypátrali a vyslechli tři ženy. Zátah byl zaměřený na gang, který nutil k prostituci přes 50 žen z Rumunska. Policisté zatkli v Česku, Rumunsku a Španělsku 14 lidí, celkem provedli 11 domovních prohlídek. Ženy obchodníci s lidmi nutili k prostituci v Rumunsku, Španělsku, Švýcarsku a Česku. Zneužívali je, vyhrožovali jim a podávali jim drogy, uvedla unijní agentura pro justiční spolupráci Eurojust.
Česko si připomíná osm let od smrti prvního českého prezidenta Václava Havla
Přesně před osmi lety zemřel první polistopadový prezident Václav Havel, bylo mu 75 let. Připomínají si ho lidé v celé České republice. Například Národní technické muzeum Havlovi věnuje vánoční mši Jakuba Jana Ryby, na Rašínově nábřeží odhalí pamětní desku na domě, kde Havel žil, na Jungmannové námětí už od rána lidé za bývalého prezidenta zapalují svíčku. Střídají se také u improvizovaného podia ve čtení knih bývalého prezidenta. Jsou mezi nimi i známe osobnosti. Už předčítal třeba Daniel Herman nebo Tomáš Halík. Z pražského náměstí Václava Havla se na Hradčanské náměstí vydají účastníci pochodu s názvem Srdce na hrad. Osmé výročí Havlovy smrti lidé připomínají i na Hrádečku u Trutnova nebo v Českých Budějovicích, kde vytvoří na náměstí Přemysla Otakara II. srdce ze svíček a v Ústí nad Labem budou před filosofickou fakultou číst z Havlovy eseje Příběh a totalita, kterou napsal v roce 1987.
Poslední československý a první český prezident Václav Havel zemřel dopoledne 18. prosince 2011 po dlouhodobých zdravotních problémech. V nemocnici byl několikrát už v době, kdy byl prezidentem. Týden před svou smrtí se ještě setkal s dalajlámou. Ke konci života už na veřejnost moc nechodil, nejčastěji odpočíval ve svém venkovském sídle v Hrádečku na Trutnovsku, kde také zemřel.
STEM: V Boha věří 35 procent lidí v Česku
Čechů věřících v boha v uplynulých dvou letech přibylo. Za věřící se považuje 35 procent lidí, což je o dva procentní body více než v roce 2017. Ne všichni však chodí pravidelně do kostela, aspoň jednou měsíčně na bohoslužbu zamíří zhruba desetina věřících a desetina několikrát do roka. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM, která jej provedla v první polovině prosince mezi tisícovkou lidí. O Vánocích kostel navštěvuje více lidí, zhruba dvě pětiny. Považují to za vánoční zvyk a jsou mezi nimi i nevěřící. V boha podle průzkumu častěji věří ženy, lidé starší 60 let a obyvatelé moravských krajů. V porovnání s rokem 2017 ale průzkum zaznamenal nárůst počtu věřících ve věku 30 až 44 let, a to o sedm bodů na 38 procent. Podle jeho autorů ale až další výzkum ukáže, zda bude rozdíl trvalejší povahy.
Počasí na čtvrtek
Většinou zataženo, místy mlhy a ojediněle mrholení. Na horách a postupně na východě území místy, jinde jen ojediněle polojasno. Nejvyšší teploty 7 až 11 °C, v západní polovině Čech kolem 5 °C, při zmenšené oblačnosti, zejména na východě až 14 °C, na horách kolem 9 stupňů Celsia.
