Denní souhrn zpráv

Česko se loučí s Karlem Gottem, na Žofín v pátek přišly desetitisíce lidí

Za mimořádného zájmu veřejnosti začalo v pátek v osm hodin ráno v pražském paláci Žofín poslední rozloučení se zpěvákem Karlem Gottem, který zemřel minulý týden po těžké nemoci. Do metropole se po celý den sjížděli jeho fanoušci ze všech koutů Česka i ze zahraničí. Do Velkého sálu paláce, kde byla na pódiu umístěna rakev s ostatky zpěváka, lidé přicházeli v tichosti, někteří se slzami v očích. Většina přinesla drobnou kytičku, něktří ale i veliké kytice. Po odchodu z paláce Žofín lidé pak venku čekali ve frontách, aby se mohli zapsat do kondolenčních knih. V sále zněl výběr Gottových písní, pořadatelé zvolili pomalejší skladby. Zaznívaly i písně v němčině.

Rakev zdobilo květinové srdce od manželky Ivany s nápisem "Miluji tě navždy", nad ní visela velká černobílá Gottova fotografie. Rakev byla obklopena velikými bílými hořícími svícemi, po stranách pódia stáli vojáci. Na pódiu vedle státní vlajky bylo vystaveno Gottovo vyznamenání za zásluhy I. stupně, které v roce 2009 obdržel od tehdejšího prezidenta Václava Klause. Po rozhodnutí vlády se rozloučenilo konalo se státními poctami. U stupínků vedoucích k rakvi stáli čtyři muži, kteří pomáhali plynulému postupu smutečních hostí a umisťování květin. V sále bylo od rána mnoho věnců a květinových košů od Gottovy rodiny, firem i veřejných institucí. Fanoušci, kteří v pátek na Žofín dorazili, se shodli v tom, že velkolepě pojaté rozloučení, výzdoba a celá organizace jsou skvělé. Zaznívala od nich slova jako "nádhera", "krása", "super", s dovětkem, že Gott si to zaslouží.

V sobotu se pro pozvané hosty koná zádušní mše ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Vláda vyhlásila na den Gottova pohřbu státní smutek.

Lidé se s Gottem loučí i na Bertramce a v Kinského zahradě

I v den posledního rozloučení s Karlem Gottem v paláci Žofín přicházely k jeho vile na pražské Bertramce desítky lidí. Přinášeli další květiny a svíčky, které už v předchozích dnech zcela pokryly část ulice před zpěvákovým domem. Pietní místo zůstane u vily Gottových ještě několik dnů, Technická správa komunikací ulici uklidí v pondělí ráno.

Hlavní město společně s Prahou 5 zřídily pietní místo také v Kinského zahradě. Gott je čestným občanem páté městské části. Lidé tam u černobílé zpěvákovy fotografie shromáždili desítky svíček a květin. Organizátoři také před vchodem do Musaionu mezi antickými sloupy umístili šest kondolenčních knih, kam Gottovi příznivci mohli napsat své vzkazy. Na pietní místo v Kinského zahradě budou také po uzavření smutečního místa v paláci Žofín převezeny květiny, které tam Gottovi příznivci během dne položili. V zahradě budou vystaveny následující dva dny.

Pietní místa vznikla v řadě měst

Rozloučit se s Karlem Gottem mohou o víkendu lidé nejen v Praze, ale i v dalších městech Česka. Pietní místa vznikla například v Brně, Karlových Varech nebo Sokolově. V Ostravě jako výraz piety zhasne noční osvětlení věže Nové radnice, Sýkorova mostu a Bolt Tower v Dolních Vítkovicích. Obyvatelé Plzně, Gottova rodného města, mohli vzkazy do kondolenčních knih v mázhauzu radnice psát do pátečního poledne, lidé zaplnili ve dvou knihách téměř 500 stránek. Lidé před radnicí také pokládali svíčky a květiny.

Gott byl hvězdou české populární hudby od 60. let až do současnosti. Vydal skoro tři stovky alb, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni. Zlatým a Českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé už za rok 1963 a naposledy v roce 2017. Jeho úmrtí vyvolalo mimořádný ohlas doma i v zahraničí.

V eurovolbách dál nebude možné volit v cizině, ÚS odmítl stížnost

Ústavní soud odmítl stížnost muže, který chtěl v eurovolbách volit na české ambasádě v Bruselu. Česká právní úprava však odevzdání hlasu touto cestou při volbách do Evropského parlamentu neumožňuje. Podle ústavních soudců nejde o porušení základních práv ani evropských předpisů. Stížnost odmítli jako neopodstatněnou. Muž v době konání voleb pobýval v Bruselu na pracovní stáži. Hned po volbách podal stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), kde se domáhal zneplatnění mandátu všech nových českých europoslanců. NSS na základě voličovy stížnosti uznal, že zákon jednoduchou volbu ze zahraniční neumožňuje, případná změna je však spíše otázkou pro zákonodárce. Muž pak podal ústavní stížnost, spojil ji také s návrhem na zrušení zákona o volbách do Evropského parlamentu. Podle ústavních soudců NSS přesvědčivě vysvětlil, že byť je česká úprava v rámci EU menšinová, nevyplývá z unijního práva povinnost členských států umožnit hlasování jejich občanů ve volbách do Evropského parlamentu ze zahraničí.

Zatímco ve sněmovních či prezidentských volbách mohou Češi žijící v zahraničí volit na ambasádách, v eurovolbách taková možnost není. Lze volit buď v Česku, anebo po splnění lokálních podmínek odevzdat hlas v jiném členském státu EU, ovšem pro tamější kandidáty.

Zeman: Čína by mohla zastavit financování pražské Slavie

Čína podle prezidenta Miloše Zemana zastaví financování pražské fotbalové Slavie kvůli vypovězení sesterské smlouvy mezi Prahou a Pekingem. Hlava státu to řekla v televizi Barrandov. Vršovický klub je čtyři roky v rukou čínských firem, majoritním vlastníkem je společnost Sinobo. Podle Zemana je za situaci odpovědný pražský primátor Zdeněk Hřib z Pirátské strany.

Slavia informaci nepotvrdila ani nevyvrátila. Její mluvčí Michal Býček na twitteru napsal, že se klub soustředí na fotbal.

Důchodová komise připravila možnou podobu změn penzijního systému

Důchodová komise se shodla na tom, jak by mohla v Česku vypadat důchodová reforma. Členové komise jednomyslně souhlasili s tím, aby se začalo pracovat na modelu, který počítá s rozdělením nynějšího průběžného pilíře na dva. Jedna část by byla solidární a platila by se z rozpočtu, druhá by byla zásluhová a plynulo by do ní pojistné. Novinářům to po jednání komise řekla její šéfka Danuše Nerudová. Valnou většinu příjmu mají nyní penzisté a penzistky z veřejného průběžného systému. Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Podle expertů je nynější důchodová soustava beze změn do budoucna neudržitelná a propadla by se do vysokých schodků.

Starostové více než 50 měst a obcí chtějí pozastavit kanál Dunaj-Odra-Labe

Starostové pěti desítek měst a obcí z Olomoucka, Přerovska a Novojičínska žádají ve společném memorandu vládu, aby pozastavila rozhodování o pokračování přípravy projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Novinářům to řekla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní je už připravena studie proveditelnosti tohoto projektu, který má stát stovky miliard korun. Na podzim má být předložena vládě. Memorandum podle Seitlové podepsali zástupci 56 měst a obcí v okolí plánované trasy DOL, ve kterých žije 112.000 obyvatel. Starostové navrhují, aby byla vypuštěna chráněná územní rezerva průplavu a ukončeno financování přípravy záměru, pokud nebude prokázán zcela nezpochybnitelný přínos této stavby pro region a Českou republiku. Starostové měst a obcí se podle Seitlové obávají nepříznivého vlivu stavby a provozu DOL na povrchové vodní toky a koloběh podzemních vod. Některé obce nesouhlasí s vedením koridoru napříč jejich územím a nelíbí se jim zábor tisíců hektarů zemědělské půdy. "Memorandum jsem spolu se senátorem Petrem Orlem (za Zelené) zaslala ministrovi dopravy, vládě a premiérovi Andreji Babišovi," uvedla.

Ministerstvo dopravy navrhlo vládě, aby se další jednání o projektu DOL zaměřila na propojení Dunaje a Odry. Zároveň se však rozhodlo ponechat územní rezervu i pro labskou část projektu. Vláda se podle Martiny Bártové bude studií proveditelnosti o kanálu zabývat nejspíš ještě v říjnu. Podle studie by výstavba celého koridoru vyšla na 585 miliard korun, připojení Labe by stálo přes 300 miliard.

Projekt, který dlouhodobě prosazuje prezident Miloš Zeman, by podle zastánců přinesl ekonomické možnosti, zároveň by pomohl skomírající lodní dopravě v Česku a umožnil lepší hospodaření s vodou. Ekologové naopak namítají, že koridor by zničil zbytky přirozených ekosystémů střední Evropy a měl by výrazný negativní dopad na krajinu a vodní režim v zemi.

Slevy v dopravě stály za rok fungování přes 5 a půl miliardy

Za zlevněné jízdné pro studenty a důchodce zaplatil stát po roce fungování přes 5 a půl miliard korun. Uvedla to mluvčí minsiterstva dopravy Lenka Rezková. Největší část peněz dostaly České dráhy. Pětasedmdesáti procentní slevy ve vlacích a autobusech můžou využívat studenti do 26 let a důchodci nad 65 let od loňského září.

Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a taky na linkách městské hromadné dopravy.

Školští odboráři jsou připraveni vyhlásit jednodenní stávku ve školách

Školské odbory jsou připravené vyhlásit jednodenní stávku ve školách, pokud základ platu učitelů nenaroste o deset procent. Řekl to jejich předseda František Dobšík. S přidáním o 2 700 korun, jak navrhuje ministerstvo školství, odboráři nesouhlasí. O stávce rozhodnou v následujících jednáních. Ministr školství Robert Plaga z ANO už dřív navrhl, aby všichni pedagogové dostali do tarifu zmíněné 2 tisíce 700 korun, zbývající peníze by se rozdělily na odměny.

Aktivisté blokovali silnici ve Vršovicích, zasahovala policie

Zhruba 25 ekologických aktivistů z hnutí Extinction Rebellion v pátek ráno krátce blokovalo silnici na křižovatce mezi Vršovickou ulicí a ulicemi U Slavie a Bělocerkevskou v Praze. Plánovali sedmiminutové blokády, pohotovostní jednotka policie ale aktivisty ze silnice vytlačila a následně legitimovala. Hnutí, které plánuje blokády také na 17 hodinu a na sobotu, požaduje, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv a v roce 2025 dosáhl uhlíkové neutrality. Podle organizace, která má celosvětově přes milion aktivních příznivců, čelí lidstvo kvůli klimatickým změnám hrozbě vyhubení. Akce občanské neposlušnosti mají narušit běžný pořádek a přinutit politiky a veřejnost k okamžité aktivitě.

Česká odbočka hnutí dříve například poukázala na klimatickou a ekologickou krizi rozvěšením oblečení na téměř dvacítce míst v Praze, protestovali také při zasedání takzvané uhelné komise před úřadem vlády. Ve čtvrtek uspořádala happening na náměstí Republiky. Menší akce se tento týden uskutečnily i v regionech.

Češi se stále víc obrací na inspekci životního prostředí kvůli ochraně přírody

Češi se stále častěji obrací na Českou inspekci životního prostředí kvůli problémům s ochranou přírody. Vyplývá to ze statistik, které pro Český rozhlas inspekce připravila. V roce 2016 přijala zhruba tisíc podnětů. A postupně jich přibývá. Za letošní první pololetí jich inspektoři evidují už osm set. Ve třetině až polovině těchto podnětů konstatovala inspekce porušení zákona. Mezi nejčastější podněty patří třeba nelegální kácení stromů. Česká inspekce životního prostředí po podnětu prověří povolení ke kácení a může ho zastavit. Lidé se také na inspekci často obrací kvůli nedovolenému odkládání stavebního odpadu.

Za první pololetí roku 2019 dostal nejvíc podnětů na problémy s ochranou přírody pražský inspektorát - pod něj spadají také střední Čechy. Pak následují Vysočina a Plzeňsko.

Začal výlov rybníka Rožmberk. Rybáři čekají 150 tun ryb, jako loni

Třeboňští rybáři v pátek zahájili třídenní výlov největšího českého rybníka Rožmberk s rozlohou 647 hektarů. Čekají výnos 150 tun tržních ryb, zhruba stejně jako loni, kdy výlov přilákal 50.000 lidí. ČTK to řekl předseda představenstva rybářství Třeboň Josef Malecha. Rybářství Třeboň, největší producent sladkovodních ryb v Evropě, chce od října do listopadu vylovit z 250 rybníků 2400 tun ryb, hlavně kaprů. Při výlovech bude na hrázích stát kilogram kapra 85 Kč, jako loni. Z Rožmberka čeká firma 120 tun kapra a 30 tun dalších druhů ryb.

Rybník Rožmberk loví rybáři každoročně od roku 2012, předtím to dělali ob rok, střídavě lovili Rožmberk a rybník Dvořiště (337 hektarů). Jeho zázemí ale už nestačilo zájmu lidí. Teď loví Dvořiště jednou za dva roky. Tradice výlovu sahá do první republiky, kdy na výlov Rožmberka jezdil i Tomáš Garrigue Masaryk a z Prahy se vypravovaly zvláštní vlaky. Dnes jsou každý rok v Třeboni plné penziony i restaurace, řekl Malecha.

Počasí na sobotu

Jasno nebo skoro jasno, ráno a dopoledne zejména na Moravě místy nízká oblačnost nebo mlhy. Později večer na severozápadě přibývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 17 až 21 °C, v Čechách místy až 24 °C, na horách kolem 16 stupňů Celsia.