Denní souhrn zpráv

Zeman ocenil, že Čaputová podporuje Český dům v Bratislavě

Prezident Miloš Zeman poděkoval po čvrtečním setkání slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové za podporu myšlenky vybudování Českého domu v Bratislavě. Na tiskové konferenci na Pražském hradě řekl, že doufá v dotažení projektu do konce letošního roku. Čerstvě jmenovaná slovenská hlava státu pozvala Zemana na Slovensko. Prezidenti a delegace podle ní nenarazili na žádnou konfliktní otázku, shodovali se i v zahraniční politice, problematice Evropské unie a visegrádské skupiny. Zeman poděkoval Čaputové za podporu jeho "utkvělé představy" otevření Českého domu ve slovenském hlavním městě. "Věřím, že nám společně se do konce tohoto roku podaří tento cíl dosáhnout. Pak jsme se dohodli, že ho společně otevřeme," řekl. Dodal, že na otevření se chystají pozvat i bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisku. Čaputová uvedla, že na schůzce se hovořilo o zahraniční politice či výsledcích voleb do Evropského parlamentu a V4 (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko). "Můj zájem ve vztahu k tomuto uskupení je pokračovat v budování co nejužších vztahů mezi zeměmi V4," uvedla Čaputová. Smysl spolku se podle ní nevyčerpal vstupem do EU, měl by hledat další společná témata za respektování hodnot právního státu a nezávislé justice. Česko a Slovensko by si podle prezidentů mohly v listopadu připomenout společně 30. výročí sametové revoluce. "Za naši stranu mohu slíbit, že uděláme všechno pro to, aby to mohlo proběhnout za účasti představitelů obou zemí," konstatovala Čaputová. Zeman řekl, že se připomínek výročí rád zúčastní.

Čaputová do Česka zamířila v souladu s tradicí na první návštěvu po své víkendové inauguraci. "Je to výraz upřímného zájmu a mého postoje k této zemi, kde mám mnoho přátel a ráda trávím čas," uvedla. Oba prezidenti si pochvalovali přátelskou atmosféru a to, že delegace nenarazily na sporná témata. "Přesto to nebylo nudné, protože přátelská atmosféra je vždycky inspirativní," řekl Zeman.

MF bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů pro občany

Ministerstvo financí bude pokračovat v prodeji státních dluhopisů určených fyzickým osobám. Další upisovací období pro nákup dluhopisů úřad zahájí 1. července, prodej dluhopisů s názvem Dluhopis Republiky bude pokračovat i poté. Vedle tzv. reinvestičního a protiinflačního dluhopisu MF nabídne také fixní dluhopis s konstantní výší výnosu v každém roce. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní předchozí prodej dluhopisů při pilotní fázi, která trvala od loňského prosince, byl úspěšný. Splatnost dluhopisů je šest let.

V případě nové červencové emise MF stanovilo u nového typu dluhopisu s fixním výnosem každoroční výnos na 1,5 procenta. U tzv. protiinflačního dluhopisu je nadále jeho výnos stanoven podle vývoje spotřebitelských cen a navýšen o marži 0,5 procenta ročně. Minimální úrokovou sazbu tak MF garantuje na 0,5 procenta ročně. Tyto dva typy dluhopisu je možné pořídit jen pomocí elektronického přístupu. Reinvestiční spořicí dluhopis pak bude možné koupit i na vybraných pobočkách ČSOB. Bude mít stejně jako předchozí emise rostoucí roční výnosy. Průměrnou roční úrokovou sazbu MF stanovilo u červencové emise na 1,62 procenta před zdaněním.

Návrh rozpočtu: Výdaje ministerstva zemědělství by měly klesnout o 1,4 miliardy

Výdaje ministerstva zemědělství by měly příští rok proti letošku klesnout o 5,7 procenta, tedy o 1,38 miliardy korun na 23 miliard korun. V následujících dvou letech by měly být ještě o miliardu nižší. Počítá s tím ministerstvo financí v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který má ČTK k dispozici. Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ČTK řekl, že úřad chce se s ministerstvem financí o výši výdajů jednat. Případné snížení provozních výdajů chce projednat s podřízenými a příspěvkovými organizacemi.

MF počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun a se stejným schodkem počítá i v letech 2021 a 2022. Prioritami rozpočtu v příštím roce je jako letos zvýšení důchodů nebo platů učitelů. O návrhu bude vláda jednat v pondělí 24. června, finální verze rozpočtu se může změnit.

Babiš jednal s Junckerem a Barnierem, o dotacích se nemluvilo

Český premiér Andrej Babiš se dnes v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. O auditech ke svému údajnému střetu zájmů s ním podle svého dnešního vyjádření mluvit nechtěl. Již před schůzkou s Junckerem hovořil Babiš s brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem, který je podle vyjádření úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána jedním z kandidátů visegrádské skupiny na post Junckerova nástupce. Český premiér se s Junckerem sešel v 11:00 SELČ a podle lidí z EK šlo o standardní jednání před začátkem summitu. Mluvčí komise Margaritis Schinas na twitteru uvedl, že debata se věnovala programu dnešní vrcholné schůzky, budoucím strategickým prioritám EU a tématům společného zájmu.

Andrej Babiš přitom předminulý týden prohlásil, že chce s Junckerem hovořit i o návrhu auditní zprávy, který označil za útok na Českou republiku. Před dnešním odletem do Bruselu však prohlásil, že si tento záměr rozmyslel.

Návrh auditní zprávy Evropské komise, který na konci května zveřejnila média, uvádí, že Babiš má dál vliv na společnost Agrofert, kterou vložil do svěřenských fondů, a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Babiš takovou možnost vylučuje.

Antimonopolní úřad zrušil soutěž na auditora nového mýtného systému

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil tendr na auditora nového mýtného systému, podle úřadu totiž mohly podmínky soutěže vytvářet konkurenční výhodu pro jednoho z uchazečů. Vyplývá to z rozhodnutí antimonopolního úřadu, které má ČTK k dispozici. Proti rozhodnutí je možné podat rozklad. Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by spuštění nového mýta nemělo být ohroženo. Soutěž na kontrolora mýtného systému trvala do poloviny letošního května. Nezávislý auditor by měl vykonávat expertní kontrolu dat o provozu vozidel v mýtném systému. Podle výsledků měření následně stanoví účinnost mýta. Antimonopolní úřad ovšem nyní soutěž zrušil. V rozhodnutí uvedl, že zadavatel, kterým bylo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), nenastavil podmínky týkající se kvality a zkušeností osob podílejících se na zakázce tak, aby určitým dodavatelům nezaručovaly konkurenční výhodu. Tím tak podle něj byly stanovené podmínky tendru v rozporu se zákonem.

Podle deníku Zdopravy.cz se do soutěže přihlásily společnosti CGI a Kapsch, přičemž nabídka CGI ve výši 215 milionů korun měla být o 85 milionů korun nižší, než nabídla konkurence. Kapsch, který je současným provozovatelem mýta, ovšem následně podal proti tendru námitku k ÚOHS. Ten podle rakouské firmy její podezření ve čtvrtek potvrdil. ŘSD podle mluvčího Jana Rýdla situaci nyní analyzuje, o dalších krocích rozhodne až poté.

Sněmovna vyřadila z nominací na ocenění Kisku či Robertsona

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska, někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ani bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson se nestali sněmovními nominanty na státní vyznamenání. Dolní komora je z předběžného seznamu kandidátů dnes vyškrtla. Sněmovna nenavrhla prezidentu Miloši Zemanovi na ocenění také youtubera Karla Kováře známého pod pseudonymem Kovy, zakladatele serveru Manipulátoři.cz Petra Nutila, právníka a muzikálového producenta Oldřicha Lichtenberga i některé další původně zvažované lidi. Patří k nim zakladatel a ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa a bývalý senátor Josef Kalbáč. Poslanec ANO Jiří Mašek, který byl navrhován jako zdravotnický záchranář, nominaci na státní vyznamenání odmítl. Rovněž jeho proto Sněmovna z předběžného seznamu kandidátů vyřadila. Prezident návrhům Sněmovny, ale také Senátu a vlády může, ale nemusí vyhovět. Loni dolní komora navrhla 28 osobností, Zeman vyhověl 11 sněmovním návrhům.

Povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty zrušeno nebude

Dodavatelé pohonných hmot dál musejí přimíchávat do benzinu a nafty biopaliva. Sněmovna včera těsně odmítla návrh čtyř desítek poslanců v čele s Piráty, kteří chtěli povinnost zrušit. Odpůrci návrhu poukazovali na to, že by pak Česko nesplnilo závazek Evropské unie, podle kterého musí do roku 2020 používat v dopravě deset procent energie z obnovitelných zdrojů.

Dodavatelé pohonných hmot teď povinně přimíchávají alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent do nafty. Zastánci zrušení argumentují tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Ty se naopak uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky.

Plně automatizovanou výrobu má v ČR jen každá desátá malá nebo střední firma

Zavedení robotů do výroby plánuje v příštích pěti letech každá čtvrtá česká firma. Výrazně víc chtějí do takového vybavení investovat podniky s tržbami nad 30 milionů korun. Vyplývá to z dat spolčnosti IPSOS. V Česku připadá 56 robotů na 10 tisíc pracujících lidí ve výrobě mimo automobilový průmysl. "Třeba v sousedním Rakousku je to 120, ve Švédsku 180 nebo v Dánsku 230," říká Vítězslav Novák ze společnosti ABB, která se zabývá právě robotikou. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků na trhu chybí agentury, které by menším firmám s inovacemi pomohly.

Cena dálniční známky pro osobní vozy se možná zvýší na 2000 korun

Cena roční dálniční známky pro osobní automobily by se mohla zvýšit z 1500 na 2000 korun, jak původně chtělo ministerstvo dopravy. Navrhl to poslanec ANO Martin Kolovratník v novele, která má dosavadní papírové kupony nahradit od roku 2021 elektronickými známkami. Sněmovna o tom rozhodne při červencovém schvalování. V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky. Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Novela má řešit také to, která vozidla by známky pro jízdu na dálnicích mít nemusela. Předloha by od dálničních poplatků osvobodila některá vozidla na alternativní pohon, další by zvýhodnila. Zdarma by po dálnicích jezdila auta na elektrickou energii nebo vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

Elektronickou občanku má milion sto tisíc lidí

Elektronický občanský průkaz má v Česku už milion sto tisíc lidí. Třetina z nich si aktivovala elektronický čip a navštěvuje Portál občana, který nabízí komunikaci s některými úřady přes počítač. Přes web jde vyřešit víc než 100 služeb. Nejoblíbenější je - podle ministerstva vnitra, výpis trestných bodů řidiče nebo vyhledávání v živnostenském rejstříku. Ministerstvo vnitra začalo vydávat e-občanky přesně před rokem.

Ministr: Provozovatelé turistických lodí by měli vybavovat lodě a turisty záchrannými vestami

Stát bude apelovat na tuzemské provozovatele turistických lodí, aby za každých okolností vybavovali plavidla i turisty záchrannými vestami. Týká se to i vodních atrakcí, jako jsou třeba šlapadla. Ministr dopravy Vladimír Kremlík tak chce zmírnit rizika spojená s případnými nehodami. Řekl to po návštěvě Státní plavební správy. Reagoval tak i na květnovou nehodu na Dunaji v Budapešti, kterou nepřežilo 28 lidí z potopeného výletního plavidla. I přesto, že podobné nehody v Česku nejsou kvůli odlišnému stavu vodních cest tolik pravděpodobné.

Státní plavební správa zavedla od letoška některé změny. Mimo jiné nově vymezila deset míst v Česku, kde budou moct být provozované takzvané jetsurfy, tedy surfovací prkna s motorem. Úřad taky vymezil bezpečné prostory pro koupající, kam nesmí plout žádná plavidla. A taky oblasti, kde je pro lodě nařízený výtlačný režim.

Počasí na pátek

Převážně oblačno, místy přeháňky. V Čechách ojediněle, na Moravě a ve Slezsku místy bouřky. Nejvyšší teploty 23 až 27°C a na horách kolem 17 stupňů Celsia.