Denní souhrn zpráv

Zeman své rozhodnutí o kandidatuře oznámí ve Španělském sále

Prezident Miloš Zeman své rozhodnutí, zda bude či nebude obhajovat místo hlavy státu, oznámí svým příznivcům 9. března na Pražském hradě ve Španělském sále. Následovat bude koncert vážné hudby s úryvky z Rusalky nebo Prodané nevěsty. ČTK to řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Očekává, že na každoroční setkání podporovatelů Zemana přijde asi 900 hostů. Veřejnost se oficiálně Zemanovo rozhodnutí dozví o den později na tiskové konferenci, která se uskuteční půl hodiny před polednem. I když se opakovaně v nedávné době vyjádřil, že konečné rozhodnutí ještě nepřijal, předpokládá se, že se svůj post pokusí obhájit. Doporučili mu to podle jeho vyjádření i nejbližší spolupracovníci z Pražského hradu.

ČSSD navrhuje zdanění zaměstnanců i firem podle výše příjmů

ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Do hrubého měsíčního příjmu 30.000 korun by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50.000 korun měsíčně by daň měla být až 32 procent. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Na tiskové konferenci o tom informovali představitelé ČSSD. Podle nich by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní. ČSSD na webu k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1000 Kč více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48.955 Kč měsíčně hrubého.

Zavedení více daňových pásem pro fyzické osoby a firmy by dále zkomplikovalo současný složitý daňový systém, shodli se analytici oslovení ČTK. Progresivní zdanění slouží ke snížení příjmové nerovnosti, která přitom podle nich v Česku patří k nejnižším na světě.

ODS, TOP 09 i KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na daňovou progresi

Pravicová opozice i vládní KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na zavedení daňové progrese. Podle ODS, TOP 09 i lidovců by sociálnědemokratický návrh způsobil zvýšení daní. To by snížilo motivaci pracujících lidí a mohlo by to ohrozit i českou konkurenceschopnost. "Český daňový systém potřebuje hlavně zjednodušení a stabilitu. Návrhy ČSSD jdou úplně opačným směrem. Daňová politika ČSSD zaměřená proti lidem se středními a vyššími příjmy je zcela chybná. Daně mají klesnout všem, nejenom někomu," uvedl v tiskové zprávě předseda ODS Petr Fiala. "V podstatě ten návrh říká: Nedělejte, nebo budete muset platit více daní," řekl novinářům předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zavedení progrese by také podle něj zkomplikovalo situaci jak daňovým poplatníkům, tak daňové správě. "Pro bohatnutí a konkurenceschopnost země je nesmírně důležité, zda tady budou příznivé podmínky pro produkci s vysokou přidanou hodnotou. Tenhle návrh výrazným způsobem zdražuje cenu vysoce kvalifikované práce, a tím v podstatě posílá celou zemi do chudoby," uvedl.

Premiér: Investice do jaderných bloků by vytvořily příjmy, jsou ale rizikové

Investice do nových jaderných zdrojů v Česku by vytvořily příjmy státu po desítky let. Na Žofínském fóru to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Vláda podle něj stavbu jaderných bloků podporuje, při aktuálním nastavení trhu jsou ale rizika těchto investic vysoká. Za problém označil i délku schvalovacích procesů v Česku. "Pokud neuděláme novelu stavebního zákona, tak se povolovací procesy neúměrně protáhnou a budeme mít problém udržet Dukovany jako jadernou lokalitu," upozornil premiér. Potvrdil, že stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany má prioritu před stavbou nové bloku v Jaderné elektrárně Temelín. Ministr Jan Mládek (ČSSD) mimo jiné řekl, že poptávku po elektřině může do budoucna ovlivnit také elektromobilita. "Poptávka po elektřině může dramaticky vzrůst," uvedl. Podotkl, že jde o významnou příležitost i pro Česko, země má v Krušných horách velké zásoby lithia, které se využívá na výrobu baterií do elektromobilů.

Sedm zemí Evropy včetně ČR hlásí radioaktivní jod, zdroj nejasný

Měřicí stanice v sedmi evropských státech včetně České republiky zjistily v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Množství izotopu, jehož vznik je vázán na lidskou činnost, je podle francouzského institutu pro ochranu před radiací IRSN natolik nízké, že nepředstavuje hrozbu pro lidské zdraví. Zdroj izotopu je nejasný, některá média spekulují o ruském původu, neboť ho poprvé zachytila norská stanice u ruských hranic. Důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví neexistuje ani podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové. Úřad se podle ní přesto zabývá snahou získat co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a přispět k hledání její příčiny. "Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl například identifikován únik radioaktivního jodu při výrobě radioizotopů pro lékařské účely," dodala Drábová.

Hanák: Spory o mzdy se vyřeší, ke stávce není důvod

Problémy se mzdami řidičů linkových autobusů se v nejbližší době vyřeší, ke stávce není důvod. Racionálně ke zvyšování mezd přistupuje většina krajů, řekl po jednání tripartity prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Největší potíže jsou nyní v Jihomoravském a Ústeckém kraji. Řidičům podle vládního nařízení vzrostla mzda na 98,10 Kč na hodinu. Kraje očekávaly, že rozdíl doplatí vláda, na čemž se s vládou ale nedohodly. Řidičům tak v některých krajích stouply mzdy pouze o několik stovek korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zopakoval, že o případné celostátní stávce se rozhodne ve středu.

Zeman je proti zvětšování bezzásahových zón na Šumavě

Prezident Miloš Zeman se postavil proti zvětšování bezzásahových zón na Šumavě. Časem by podle něho uschl i její zbytek. Před poslanci mluvil při obhajobě senátní verze návrhu nových pravidel pro národní parky o zelených fanaticích a umělé a fiktivní divočině. Opřel se do Strany zelených a bývalého ministra životního prostředí za tuto stranu Martina Bursíka. Při odchodu ze Sněmovny pohrozil vetem, pokud by poslanci setrvali na své verzi zákona. "Nevěřte zeleným fanatikům, těm, kdo z jednoho z nejkrásnějších koutů české přírody dělají svoje experimentální pole. Už toho zničili dost," prohlásil Zeman.

Za šumavský masakr motorovou pilou označil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) senátní úpravy návrhu pravidel pro národní parky. Uvedl, že s prezidentem Milošem Zemanem, který přišel verzi horní komory do Sněmovny podpořit, má ideologický střet. Brabec zopakoval, že schválení senátní verze by mohlo znamenat konec národních parků v Česku. Horní komora chce v novele o ochraně přírody zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Kdy se poslanci k předloze vrátí, zatím není jasné.

Stát bude dál platit svým podnikům újmy kvůli ochraně přírody

Stát bude dál platit státním organizacím mnohamilionová odškodnění za to, že je při hospodaření omezuje ochrana přírody. Prosadil to Senát, když Sněmovna nepřehlasovala jeho veto vládní novely o ochraně přírody, jež měla tyto platby zrušit. Senátoři vesměs označovali předlohu za problematickou a diskriminační, založila by podle nich nerovnost vlastnictví. Újma, kterou by mohly požadovat po státu státní instituce spravující státní pozemky, může dosahovat podle vyčíslení až 350 milionů korun ročně.

Tripartita jednala o výhodách i slabinách digitální ekonomiky

Rozvoj digitálního hospodářství je podle předsedy Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka naprosto zásadní pro budoucí vývoj české ekonomiky a konkurenceschopnosti. Svaz by uvítal zejména využití elektronických faktur uvnitř státní správy, řekl Hanák novinářům po jednání tripartity. Šéf odborové konfederace Josef Středula varoval před negativními dopady digitalizace na zaměstnanost. Vláda se chce nadále věnovat také fenoménu sdílené ekonomiky, který zasahuje například do oblasti osobní dopravy, ubytování nebo třeba poskytování půjček. Uvažuje se o tom, že pro tento sektor by mohla vzniknout nová legislativa. Pro její regulaci se vyjadřují zejména odbory.

Český UNICEF vyhlásil sbírku pro hladovějící děti v Jižním Súdánu

Česká pobočka dětského fondu UNICEF vyhlásila humanitární sbírku na pomoc milionu hladovějících dětí v Jižním Súdánu. V zemi zmítané konfliktem a hospodářskou krizí hlad ohrožuje téměř polovinu populace. "Pět milionů lidí nutně potřebuje potravinovou pomoc, více než milion z nich tvoří děti," uvedl český UNICEF.

Jeden svět představí 121 dokumentů, hlavním tématem je spolupráce

Celkem 121 dokumentů ze sedmi desítek zemí světa představí letošní festival dokumentárních snímků o lidských právech Jeden svět, který se v Praze uskuteční od 6. do 15. března. Hlavním tématem 19. ročníku přehlídky je spolupráce a sdílení. Snímky ukážou i úskalí života uprchlíků v Evropě či vzestup populistických hnutí ve volbách. Z metropole se akce přesune do dalších 32 měst v Česku a také do Bruselu. Festival zahájí snímek Dobrý pošťák z vymírající vesnice na bulharsko-tureckém pomezí, kolem níž procházejí uprchlíci. S dalšími 11 filmy ho diváci uvidí v hlavní soutěži.

Muzeum ukazuje unikáty související s životem Absolona a Wankla

Archeologické nálezy ze zemí západní Evropy ze soukromé sbírky Karla Absolona nebo milostný osobní deník jeho děda Jindřicha Wankla patří k unikátům, které poprvé vystavuje Moravské zemské muzeum. Odborníci v souvislosti s kulatými výročími obou archeologů rozšířili o tyto sbírkové předměty stálou expozici Památníku Karla Absolona v Dietrichsteinském paláci. Absolon je díky nálezům, mezi které patří i Věstonická venuše, považován za jednoho ze světově nejproslulejších archeologů. V expozici je prezentován i jako zakladatel české vědecké fotografie. Jak uvedl vedoucí Centra kulturní antropologie Petr Kostrhun, muzejníci vybrali kuriozity, které Absolona i Wankla přibližují z lidského hlediska. Kostrhun upozornil například na to, že Absolon, který patřil ke kapacitám v geografii, měl na gymnáziu řadu čtyřek, například ze zeměpisu.

Před 70 lety vybojovali čs. hokejisté první titul mistrů světa

Radost, zklamání i nadšení před 70 lety postupně prožili fanoušci v Praze či u rozhlasových přijímačů po celé zemi v mrazivých únorových dnech, kdy se na stadionu na Štvanici uskutečnilo první poválečné mistrovství světa v ledním hokeji. Po porážce se Švédy se zdálo, že premiérový titul hráčům se lvíčkem na prsou unikne, avšak díky nečekanému zaváhání Seveřanů a výhře domácích nad USA zachvátila 23. února 1947 Československo zlatá horečka. Z kádru, který se o historický úspěch zasloužil, žije již jen Vladimír Zábrodský. Prakticky stejný kádr jako v Praze vybojoval o rok později na olympiádě ve Svatém Mořici stříbrné medaile, na prvenství na MS ve Stockholmu se v roce 1949 podílelo šest mistrů světa z Prahy. Mezitím však pět hráčů ze zlatého týmu zahynulo při leteckém neštěstí, tragický osud prvních světových šampionů završil vykonstruovaný soudní proces v roce 1950, při němž bylo 11 hokejistů odsouzeno k více než 70 letům vězení.

Počasí

Zataženo až oblačno, místy déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 9 až 13 °C, v 1000 m na horách kolem 6 °C, v Jeseníkách a v Beskydech kolem 3 °C.