Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Schillerová: Stát by letos mohl hospodařit s deficitem až 500 miliard

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připustila, že schodek státního rozpočtu se letos může přiblížit 500 miliardám korun. Nevyloučila to, že požádá Sněmovnu o další zvýšení schodku. Ministryně to řekla v České televizi. Naposledy Sněmovna souhlasila se zvýšením schodku na 300 miliard korun 22. dubna. Před pandemií koronaviru byl schodek rozpočtu letos naplánován na 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Ke konci května skončilo hospodaření státu schodkem 157,4 miliardy korun z dubnového schodku 93,8 miliardy korun. Květnový výsledek je tak nejhorší od vzniku ČR.

Babiš: V4 by se měla shodnout na postoji k unijnímu fondu obnovy

Visegrádská čtyřka (V4), kterou tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, by měla najít společnou pozici k evropskému fondu obnovy po epidemii koronaviru. Novinářům to ve středu v Praze řekli premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš (ANO) a Igor Matovič. Záležitostí se budou zabývat na summitu V4 v Lednici 11. června. Česko a Maďarsko s nynějším návrhem fondu nesouhlasí, Slovensko a Polsko ho naopak podporují. Fond by měl mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun). Český premiér zopakoval, že má vůči návrhu výhrady. Kritizoval zejména skutečnost, že by jedním z kritérií pro rozdělování peněz měla být míra nezaměstnanosti, která podle něj s dopady epidemie nesouvisí. Babiš naznačil, že by za vhodnější kritérium považoval dopad pandemie na hrubý domácí produkt jednotlivých zemí. Matovič zopakoval vstřícný slovenský postoj k návrhu. Bratislava ale podle něj zároveň vnímá výhrady, které zaznívají z Česka a z Maďarska. O tom, na jakém kompromisu by se země V4 mohly dohodnout, žádný z premiérů nic bližšího neřekl.

Národní rozpočtová rada: Stát by měl obcím a krajům poslat peníze z rozpočtu

Výpadky příjmů obcí a krajů způsobené mimo jiné vyplácením příspěvků osobám samostatně výdělečně činným i společníkům malých společností by se měly kompenzovat převodem peněz ze státního rozpočtu. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletí zprávy Národní rozpočtové rady o stavu veřejných financí. Pomoc státu firmám a podnikatelům zasaženým dopady šíření koronaviru je podle rady nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů. Ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová řekla, že stanovisko rady respektuje. Na to, aby šly peníze přímo ze státního rozpočtu, by bylo podle ní nutné připravit nový zákon.

Samosprávy vyzývají Babiše k jednání o náhradě výpadků v

příjmech

Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí a Spolek pro obnovu venkova vyzvaly dopisem premiéra Andreje Babiše (ANO) k osobní schůzce kvůli výpadkům příjmů samospráv. Chtějí jednat o tom, jak bude stát obcím a krajům kompenzovat peníze, o které přijdou mimo jiné kvůli vyplácení koronavirových kompenzací pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ze sdílených daní. V úterý premiér označil akce samospráv za kampaň, jejich finanční výpadky chce řešit dotacemi.

Podle odhadů svazů přijdou obce, města a kraje kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ či zpětné kompenzaci daňových ztrát asi o 20 miliard korun. "A to nad rámec očekávaného poklesu příjmů ze sdílených daní, který bude podle stávajících odhadů činit další desítky miliard," uvedly organizace v tiskové zprávě.

MF: Česko digitální daň zruší po vytvoření řešení na úrovni OECD

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. Ve středu uvedlo ministerstvo financí. Reagovalo tak na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země. Ministerstvo dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší, místo sedmi pět procent, a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024.

Premiéři Česka a Slovenska oznámili obnovení volného pohybu mezi oběma zeměmi

Od středeční půlnoci se plně obnovuje volný pohyb osob mezi Českem a Slovenskem - hranice tak budou fungovat stejně jako před koronavirovou pandemií. V Praze to ve středu oznámili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Igor Matovič na úvod první oficiální Matovičovy návštěvy v Česku. Na odpolední tiskové konferenci slovenský premiér uvedl, že od týmu vědců má zelenou pro to, aby se úplné otevření hranic týkalo též jakékoli formy dopravy. Podle Babiše o tom diskutují ministři vnitra, i podle něj by měla být mezinárodní vlaková a autobusová doprava na Slovensko bez omezení.

Premiéři se také zabývali evropským fondem obnovy, podle nich bude debata pokračovat i na summitu V4 v Lednici 11. června. Česko a Maďarsko s nynějším návrhem fondu nesouhlasí, Slovensko a Polsko ho naopak podporují. Matovič po jednání s Babišem také řekl, že se letos uskuteční i pravidelné společné zasedání české a slovenské vlády. Loni se ministři sešli ve Valticích, nyní Bratislava plánuje schůzku ve Slovenském ráji. Termín zatím stanoven nebyl.

Po jednání s českým premiérem se Matovič setkal i s prezidentem Milošem Zemanem na Pražském hradě. Podle vyjádření Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka politici měli jednat zejména o česko-slovenských vztazích nebo o prioritách Matovičova kabinetu. Jednání na Pražském hradě se zúčastnili též slovenský ministr vnitra Roman Mikulec a ministr zahraničí a evropských záležitostí Ivan Korčok.

Matovič do Prahy přijel na svoji první zahraničí cestu po březnovém nástupu do úřadu, pro Česko je jeho příjezd první oficiální premiérskou zahraniční návštěvou od začátku pandemie. Je tradicí, že první cesta českých a slovenských premiérů vede do země, se kterou je pojí společná československá historie.

Rakousko ruší kontroly na hranicích s Českem i dalšími státy

Rakousko od čtvrtka ruší kontroly na všech svých hranicích s výjimkou těch s Itálií. Lidé z Česka, Slovenska i dalších sousedních zemí nebudou při cestě do Rakouska muset předkládat negativní test na koronavirus, nepočítá se ani s povinnou karanténou. Ve Vídni to podle agentury APA oznámil rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Opatření na rakouských hranicích platila zhruba tři měsíce.

Prodej aut klesl v Česku do konce května o 30,3 procenta

Prodej nových osobních aut za pět měsíců klesl meziročně o 30,3 procenta na 74.258 vozů. V květnu se trh meziročně propadl o 44,4 procenta. Oznámil to Svaz dovozců automobilů. První je značka Škoda s podílem 37,8 procenta, následuje Hyundai s 6552 vozy, která vystřídala Volkswagen. Ten s 6303 prodanými auty klesl na třetí místo. Podíl prodeje soukromým osobám vzrostl v květnu na 34 procent.

Rada Evropy: Česko bylo loni nejhorší v plnění protikorupčních doporučení

Česko bylo loni nejhorší ze 42 hodnocených zemí v plnění doporučení protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Vyplývá to z výroční zprávy orgánu sdružujícího 50 států, který hodnotil pokroky svých členů v prevenci korupce zákonodárců, soudců a státních zástupců. Zpráva vychází z loňských údajů a pozice ČR se od té doby mírně zlepšila, když letos splnila jedno ze 14 doporučení. Doporučení směřují na vyjasnění pravidel kolem možného střetu zájmů poslanců, soudců či prokurátorů, přijímání darů a dalších výhod nebo kolem styků s lobbisty. Dalším cílem je zprůhlednit fungování parlamentních výborů a podvýborů, ale také výběr nebo odvolávání představitelů justice.

Průzkum: Většina lidí na severu Čech chce konec uhlí do 15 let

Většina lidí v Ústeckém a Karlovarském kraji chce konec těžby a spalování uhlí v Česku nejpozději do 15 let, tedy do roku 2035. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus, Marketing & Social Research pro ekologické Hnutí Duha, který se uskutečnil na konci minulého roku na vzorku asi 1000 respondentů z celé republiky. Zajímavé je, že hnědouhelné kraje fandí rychlejšímu konci uhlí více, než celorepublikový průměr, kde to je 40 procent, uvedli ekologové v tiskové zprávě. Z průzkumu vyplývá, že většina dotázaných, 60 procent, souhlasí s postupným ukončením spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla v ČR. "V Ústeckém a Karlovarském kraji je to ještě o čtyři procentní body více. V těchto krajích, kde se těží a převážně i spaluje hnědé uhlí, také 52 procent respondentů odpovědělo, že by ČR měla s uhlím skončit do roku 2035 nebo dříve. Konec uhlí do roku 2035 či dříve je nejpreferovanější varianta i pro celou ČR," uvedl Lubomír Rejda z agentury Focus.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v lednu, tedy ještě před koronavirovou krizí, uvedl, že komise připraví scénáře rychlé, střední a pomalejší cesty útlumu využití uhlí v ČR. Rychlá cesta by znamenala útlum využití uhlí v letech 2030 až 2035, střední 2035 až 2045 a pomalejší 2045 až 2050.

Čeští vědci vyvinuli nový typ oxygenerátoru

Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd vyvinuli nový typ oxygenerátoru. Zařízení může se spánkovou apnoí nebo s dýcháním, například pacientům s lehkým průběhem nemoci covid-19. Pomocí speciální membrány z dutých vláken obohacuje vzduch kyslíkem až na 45 procent. Membrána navíc vzduch i čistí, zbavuje ho virů, bakterií nebo částeček pylu. Pacientům by oxygenerátory mohly pomáhat přibližně za rok - membránové moduly, které do oxygenerátoru dodává česká společnost MemBrain, musí ještě projít certifikací.

Vědci vyzdvihují také to, že díky spolupráci s firmou MemBrain bude nový oxygenerátor ryze český a místní zdravotnictví tak v případě potřeby nebude závislé na dovozu z ciziny.

Přátelé a veřejnost se na zádušní mši rozloučili s Evou Pilarovou

Tři stovky lidí se přišly do zcela zaplněné baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově rozloučit se zpěvačkou Evou Pilarovou, která zemřela 14. března ve věku 80 let. Mezi přítomnými byli vedle blízké rodiny mimo jiné také zpěváci Štefan Margita, Hana Zagorová, herečka Jiřina Bohdalová, moderátor Karel Šíp či ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zádušní mši sloužil kněz Marián Pospěcha z farnosti Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Na úvod poznamenal, že by se těžko hledalo místo, které bylo s životem zpěvačky bytostněji spojeno než strahovská bazilika. "Je dobře, že můžeme být na místě, které ona milovala," uvedl. Na dálku pozdravil i zpěvaččinu matku Františku Bojanovskou (104), která se mše neúčastnila. Při bohoslužbě zazněla dvakrát skladba Ave Maria, kterou měla Pilarová v repertoáru.

Pohřeb jedné z největších hvězd české populární hudby se konal 18. března v pražských Řepích v kapli Domova sv. Karla Boromejského. Během nouzového stavu vyhlášeného kvůli covidu-19 se ho zúčastnilo jen jedenáct zpěvaččiných nejbližších. Pilarové manžel Jan Kolomazník se rozhodl po skončení nouzového stavu uspořádat důstojnější poslední rozloučení při zádušní mši.

Počasí na čtvrtek

Oblačno až polojasno, ojediněle přeháňky. Během dne zataženo a na většině území déšť, přeháňky, místy bouřky. Nejvyšší teploty 22 až 26 °C, na západě Čech kolem 20 °C, na horách kolem 17 °C, na západě a severu Čech kolem 13 stupňů Celsia.