Denní souhrn zpráv

r_2100x1400_radio_praha.png

Hamáček: Ústřední krizový štáb ukončil činnost

Ústřední krizový štáb k čtvrtku 11. června ukončil činnost. Oznámil to šéf štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Štáb byl v souvislosti s epidemií koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Původně jej vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do jeho čela ustanoven Hamáček. "Jsem přesvědčen, že Ústřední krizový štáb znovu dokázal svou opodstatněnost a že je velmi vhodným prostředkem a nástrojem k tomu řešit krizovou situaci," řekl Hamáček. Štáb se podle něj zabýval 60 úkoly, vyřešil všechny. Jednání štábu se zúčastnili zástupci některých ministerstev, policistů, hasičů, zdravotníků, krajů, ale i zástupci opozice. "Bylo to poprvé, kdy v Ústředním krizovém štábu byli i nominanti opozice," připomněl Hamáček. Štáb dával doporučení vládě, odpovídal také za centrální nákup ochranných pomůcek, jejichž nedostatkem Česko na počátku krize trpělo. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěny letecké dodávky z Číny. Letadla ochranné pomůcky přivážela několikrát týdně, poslední přistálo na pražském letišti na začátku května. Pomůcky, které nebyly přepraveny letadly, dovezou do ČR tři vlaky. První z nich by měl dorazit v neděli. Za nákupy ochranných pomůcek ministerstvo vynaložilo 4,6 miliardy korun. Subjekty si nyní musí ochranné pomůcky zajišťovat samy. Stát nakoupí pouze pohotovostní zásoby, za jejich nákup má odpovídat Správa státních hmotných rezerv (SSHR).

Kauza Promopro defintivně skončila, Ústavní soud zamítl stížnosti části odsouzených

Ústavní soud zamítl stížnosti části odsouzených v kauze Promopro. Případ je tak definitivně uzavřený. Stížnosti podali Jaroslav Veselý, Vlastimil Maxa, Marcel Příkopa a Ivan Komárek - všichni předtím dostali nepodmíněné tresty vězení, případně taky zákaz činnosti a povinnost uhradit škodu. Soudy v kauze potrestaly celkem devět podnikatelů, ostatní stížnosti nepodali. Obžaloba se týkala zakázky, kterou v roce 2008 získala firma Promopro bez výběrového řízení od úřadu vlády.

Vláda příští rok počítá na digitalizaci s 2,47 miliardami

Prioritní záměry digitalizace státu si příští rok vyžádají 2,473 miliardy korun. Část by měly pokrýt peníze Evropské unie. Vyplývá to ze implementačních plánů programu Digitální Česko pro období 2020-2021, který má v pondělí projednat vláda. Celkové náklady na priority Digitálního Česka se odhadují do deseti miliard korun. Vláda usiluje o jejich spolufinancování z evropských fondů. Ty by mohly přispět na všechny záměry řádově až 20 miliardami korun. Katalog cílů a záměrů programu Digitální Česko obsahuje 908 záměrů. Pokrývají 17 hlavních cílů a 125 dílčích cílů Digitálního Česka. Z aktualizované databáze záměrů byly následně ve spolupráci ministerstev s Radou vlády pro informační společnost vytvořeny implementační plány.

Program Digitální Česko má zajistit dlouhodobou prosperitu České republiky v prostředí digitální revoluce. Je v souladu s klíčovými legislativními změnami v digitalizaci veřejné správy, zejména zákonem o právu na digitální službu, digitalizací stavebního řízení, tvorbou digitálních technických map krajů nebo využitím bankovní elektronické identifikace.

Senát schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit se zbraní

Senát podle očekávání schválil návrh na ústavní zakotvení práva bránit sebe i jiné se zbraní podle podmínek stanovených zákonem. Norma má podle tvůrců v čele s předsedou senátorů ODS Martinem Červíčkem pomoci čelit odzbrojovacím tendencím v rámci EU. Podle kritiků je ústavní novela nadbytečná. O dalším osudu předlohy, kterou podpořilo 41 ze 69 přítomných senátorů, rozhodne Sněmovna. Senát chce ústavní novelou rozšířit Listinu základních práv a svobod o ustanovení, že "právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon". Podle Červíčka ústavní změna zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Navíc posílí vyjednávací pozici ČR při projednávání dalších unijních regulací, míní bývalý policejní prezident Červíček. Předseda senátní ústavní komise Jiří Dienstbier (ČSSD) označil návrh za zbytečně omezující, neboť se vztahuje jen na obranu života, nikoli majetku. Novela je podle Dienstbiera navíc nadbytečná s ohledem na nadřazenost unijního práva národnímu. Předloha je podle něj "agitační nástěnka sloužící pouze k politické deklaraci". Marek Hilšer z klubu STAN řekl, že Senát nemá přijímat zákony, "aby se vlk nažral a koza zůstala celá". Obává se, že novela posílí snahy některých lidí vytvářet domobranu.

Senátní ústavní novela je teprve na začátku schvalovacího procesu. Pro schválení návrhu tak stačila prostá, nikoli požadovaná ústavní většina tří pětin přítomných senátorů, která by při počtu 69 členů horní komory představovala 42 senátorů. Před projednáním Sněmovnou k návrhu zaujme stanovisko vláda.

Češi chtějí kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů, ukázal průzkum

Většina lidí vidí budoucnost tuzemské energetiky v kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to z výzkumu veřejného mínění provedeného agenturou IBRS. Podle agentury si 92 procent Čechů myslí, že je nutné, aby Česká republika byla i v budoucnu v oblasti výroby elektrické energie soběstačná. "Názor, že k soběstačnosti, snížení zátěže životního prostředí a nižším cenám přispívá právě jádro, stále posiluje. Na jaře bylo pro rozvoj jaderné energetiky v České republice 63 procent Čechů, což je nejvíce od roku 2014," uvedl dnes ředitel agentury IBRS Miloš Rybáček. Aktuální výzkum provedla agentura na vzorku 500 respondentů starších 18 let během května letošního roku. IBRS upozornila, že jaderná energetika je stále nejpreferovanějším budoucím zdrojem energie v ČR, vzrostly však také preference obnovitelných zdrojů. Preference obou zdrojů se tak částečně překrývají. Pozitiva jaderné energetiky vidí podle výzkumu Češi hlavně v levné výrobě velkého množství elektřiny. Jaderné elektrárny jsou také ve svém širokém okolí vnímané jako důležití a prestižní zaměstnavatelé. Jako nejčastější argument proti jaderné energii naopak zaznívá problém s použitým palivem. Za nejvhodnější řešení pro jeho uskladnění považují Češi trvalé hlubinné úložiště, které preferuje 32 procent lidí, naopak mezisklady vyhořelého paliva preferuje jen osm procent Čechů, uvedla agentura.

Pohonné hmoty v Česku dál zdražují

Benzín i nafta v České republice dál zdražují. Průměrná cena nejprodávanějšího Naturalu 95 za týden vzrostla o 22 haléřů na 26 korun a 48 haléřů. Nafta zdražila o 11 haléřů a prodává se za 26 korun a 23 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Nejlevnější pohonné hmoty řidiči natankují v Ústeckém kraji, naopak nejdražší nafta a benzin jsou u čerpacích stanic v Praze.

Na podstavec sochy Churchilla v Praze někdo napsal, že byl rasista

Na podstavec sochy bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 někdo napsal, že byl rasista. Policie věc vyšetřuje, řekl ČTK mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Škoda je podle radnice Prahy 3 menší než 1000 korun, nápis nechá odstranit. Nápis zřejmě souvisí s nynějšími protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA i jiných zemích, které jsou reakcí na smrt černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu. Churchillova socha stojí na náměstí pojmenovaném po tomto britském politikovi. "Kolegové na místě celou věc zadokumentují, případně budou zajišťovány nějaké stopy," uvedl mluvčí. Policie podle něj zatím nestanovila právní kvalifikaci skutku. "V obecné rovině je více než pravděpodobné, že to bude prošetřováno pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci, kde ve druhém odstavci je právě sprejerství," doplnil Rybanský.

Soud zprostil obžaloby muže v případu požáru chaty Libušín

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl v dlouholetém případu požáru chaty Libušín na Pustevnách v Beskydech. Soud zprostil viny muže z Karviné, který na měl v roce 2007 na historické chatě na starost opravu komínů. Za obecné ohrožení z nedbalosti mu hrozilo dva až osm let vězení. Roubená chata, postavená v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče, shořela na jaře roku 2014. Valašské muzeum v přírodě, které Libušín spravuje, požaduje náhradu škody přes 112 milionů korun, pojišťovna více než 38 milionů korun. Muzeum rozhodlo po požáru o obnově chaty, jež byla od roku 1995 národní kulturní památkou. Stavba začala v létě 2017, nyní je prakticky hotový, veřejnosti se má otevřít letos v létě.

Počasí na pátek

Skoro jasno až polojasno, v severovýchodní polovině území postupně až oblačno a místy přeháňky, odpoledne i bouřky. Jinde srážky jen ojediněle. Nejvyšší teploty 23 až 27 °C, na horách kolem 19 stupňů Celsia.