Ekonomika

Ilustrační foto: Free Digital Photos
0:00
/
0:00

Česká ekonomika letos vzroste o dvě procenta, uvedla to Evropská komise ve své jarní makroekonomické prognóze. V roce 2015 by pak měl růst hrubého domácího produktu dosáhnout 2,4 procenta. Podle předpovědi českou ekonomiku letos a v roce 2015 čeká solidní a široce založená obnova.

Ilustrační foto: Free Digital Photos
Česká ekonomika letos vzroste o dvě procenta, uvedla to Evropská komise ve své jarní makroekonomické prognóze. V roce 2015 by pak měl růst hrubého domácího produktu dosáhnout 2,4 procenta. Podle předpovědi českou ekonomiku letos a v roce 2015 čeká solidní a široce založená obnova. K růstu by po několika letech stagnace měla podle Evropské komise opět začít přispívat spotřeba domácností. Stejně jako v celé EU je to důsledek posílení reálných mezd a zlepšujících se vyhlídek na pracovním trhu, kterým napomáhá nízká míra inflace. Evropská komise také ve své nynější prognóze připomíná, že český růst se výrazně zvýšil už v posledním čtvrtletí loňského roku. Částečně to prý bylo dáno jednorázovými faktory například reakcí na rozhodnutí České národní banky oslabit korunu.


Podle Českého statistického úřadu tuzemská průmyslová výroba v březnu meziročně zrychlila růst na 8,7 procenta z únorových 6,7 procenta. K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel. Meziměsíčně se březnová průmyslová produkce očištěná od sezonních vlivů zvýšila o 0,3 procenta. Podle analytiků výkon průmyslu v březnu překonal očekávání a průmyslový sektor je nyní hlavním tahounem současného ekonomického oživení.


Vláda schválila financování nadzvukového letectva. V letech 2015 až 2027 dá na tyto účely 21,4 miliardy korun. O schválení materiálu ministerstva obrany informoval předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. Nadzvukové letectvo české armády se opírá o stíhačky JAS 39 Gripen. O prodloužení jejich pronájmu do roku 2027 od švédské strany rozhodl kabinet v březnu, podle nových podmínek mají být roční splátky asi o třetinu nižší než nyní. Gripeny budou modernizovány a Česká republika s novým kontraktem získá také více služeb. Počítá se také s dalším výcvikem pozemního a létajícího personálu a pořízením munice.


Ministerstvo zahraničí by podle návrhu státního rozpočtu mělo příští rok ušetřit 53 milionů korun. Navrhované škrty by se dotkly hlavně konzulární služby a také takzvané ekonomické diplomacie, jejímž cílem je lákat zahraniční investory do Česka a podporovat český export. Na letošní rok dostalo ministerstvo zahraničí ze státního rozpočtu více než 5,8 miliardy korun. Na příští rok materiál ministerstva financí počítá pro diplomacii s více než 5,7 miliardami korun. V těchto sumách nejsou započítány peníze z fondů Evropské unie a dalších finančních mechanismů. Kvůli škrtům uvažuje ministerstvo zahraničí o tom, zda má smysl držet zastupitelské úřady obsazené jedním diplomatem, i to, zda se podaří otevřít některé dříve zrušené ambasády.


Foto: freeimages
České republice se nejspíš nepodaří dojednat s Evropskou komisí přesunutí dětských plen do snížené sazby daně z přidané hodnoty, při návštěvě Bruselu to uvedl ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš. Přesto se podle něj o vyjednávání pokusí. Připomněl také, že Česko o výjimku na dětské pleny nepožádalo v době, kdy ji bylo možné získat a nyní to bude problém. Strany vládní koalice se před třemi týdny shodly na snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu z 15 na deset procent, změna by měla začít platit od začátku příštího roku. Ministerstvo financí má dohodu zapracovat do návrhu státního rozpočtu na příští rok. Nižší sazbu u léků a plen podpořil i prezident Miloš Zeman.


Sněmovna tento týden schválila už v úvodním čtení vládní návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám. Opatření by mělo letos přinést do zdravotnictví 2,1 miliardy korun. Peníze dostanou nemocnice jako náhradu za zrušené stokorunové poplatky za den hospitalizace. Novela zákona teď posoudí Senát.


Karolinum,  Univerzita Karlova,  foto: Mirko Kašpar
Pražské vysoké školy dostanou z Evropské unie dalších 400 milionů, celkově mohou čerpat 2,4 miliardy korun. Oznámilo to ministerstvo školství s tím, že se podařilo dojednat navýšení peněz s Evropskou komisí. Úřad se tak snaží zrychlit ohrožené čerpání dotací. Pražské vysoké školy si na systém rozdělování peněz z EU stěžují dlouhodobě. Praha jako bohatý region totiž na tyto prostředky nedosáhne. Peníze půjdou z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, ze kterého Česku hrozilo nedočerpání 7,5 miliard korun.