Havlíček: Vláda navýšila Národní plán obnovy o rezervu na 191 miliard

Vláda navýšila Národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to při projednávání plánu obnovy ve Sněmovně řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Upozornil, že plán nemůže vyjít vstříc všem zájemcům, protože by se rozdrobil do stovek malých projektů a nenaplnila by se slibovaná vize. Ujišťoval také, že v posledních letech nebyl jiný dokument, který by byl víc diskutován na veřejné úrovni, než je právě Národní plán obnovy. Havlíček také informoval o tlaku ze strany EU, kvůli kterému musela vláda některé projekty přepočítat. Například navýšila peníze na řešení dopadů klimatických změn, protože nedávaly požadovaných 37 procent alokace. Evropská komise se však podle něj chová korektně, ale je náročná v kontrole tzv. zelené transformace.

Ekologické organizace kritizují přípravy Národního plánu obnovy

Podle neziskových organizací je příprava plánu netransparentní. Asociace ekologických organizací Zelený kruh a Hnutí Duha se také ohradily proti tomu, aby je ministerstvo průmyslu a obchodu prezentovalo jako organizace, se kterými na plánu spolupracovalo. Uvedly, že neziskové organizace jsou do přípravy zapojené pouze nahodile. Rezort je původně uvedl na speciální webové stránce, následně jejich jména smazal. Vadí jim také, že verze plánu nebyly veřejně dostupné a na většinu svých připomínek nedostaly žádnou odpověď. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale oponuje, že materiál několik měsíců rozsáhle konzultovalo s desítkami různých organizací. Plán by měla vláda schválit a odeslat Evropské komisi, která stanovila jako nejzazší termín předložení plánu konec dubna. Ona a následně Rada Evropské unie by se měly vyjádřit do tří měsíců od předložení ze strany členských států.