Klaus: visegrádská spolupráce má smysl i v EU

Spolupráce zemí takzvané visegrádské čtyřky (V4), tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, má smysl a musí pokračovat i po vstupu všech čtyř států do Evropské unie. Shodli se na tom prezidenti visegrádských zemí na dnešním summitu v Budapešti. S pokračováním spolupráce souhlasí i český prezident Václav Klaus, který však dříve o V4 mluvil jako o umělém, falešném a nepotřebném seskupení. "Vždy jsem považoval tyto země (Českou republiku, Polsko, Maďarsko a Slovensko) za země velmi blízké, přátelské," uvedl dnes Klaus. "Jestli jsem proti něčemu vždy vystupoval, tak proti tomu, aby jednání byla bez obsahu," dodal. Prezidenti se shodli na tom, že visegrádská spolupráce by měla dostat další konkrétní náplň podobnou Středoevropské dohodě o volném obchodu (CEFTA). Takovým programem by se mělo stát budování schengenského systému ochrany vnějších hranic Evropské unie. "Hlavním projektem nemůže být podpora pár folklórních souborů. Kvůli tomu není potřeba organizovat summity prezidentů. Nejdůležitější projekt je přechod do schengenské zóny. To se týká všech čtyř zemí," podotkl Klaus. Všechny čtyři státy podle něj mohou zavádět stejně rychle pravidla pro ochranu vnějších hranic Unie, na základě stejných principů, stejnou metodikou na základě stejných technologií tak, aby se zajistila slučitelnost systémů. Zavádění takzvaného schengenského systému se České republiky ze států V4 dotkne nejméně. Jako jediná totiž nebude mít hranici s nečlenským státem EU. Přesto i Praha bude zavádět nová pravidla například na letištích. Schengenský systém ale nezačne platit hned příští rok se vstupem desítky kandidátských zemí, včetně států V4, do EU. Nové státy budou muset nejdříve prokázat, že dokáží své hranice a tedy i budoucí hranice EU uchránit. Zatím se v souvislosti s rozšířením zóny hovoří nejčastěji o roce 2006. Média očekávala, že se na summitu prezidentů bude hovořit také o nejnovější německo-polské deklaraci k přesídlování národů, útěkům a vyháněním, která se v Česku setkala s kritickými reakcemi a podle některých spekulací mohla vyvolat roztržku uvnitř visegrádské skupiny. Podle prezidenta Klause se ale o ní nemluvilo. "Já nevěřím v přísliby očekávání toho, co může navrhovaný nový evropský dialog přinést," dodal Klaus. Postoje zemí ke druhé světové válce a všem souvisejícím událostem jsou totiž podle něj známy. Klaus si zároveň nemyslí, že by v poslední době sílil tlak na otevírání minulosti. "Ten tlak je de facto stejný od roku 1990 do dneška. Prostě jsou lidé, kteří chtějí změnit interpretaci minulého půl století, kteří chtějí změnit interpretaci druhé světové války, kteří chtějí zaměnit příčinu a následky, a tito lidé jsou mezi námi a zdá se, že budou tyto návrhy dělat pořád," dodal Klaus. Nevidí ani důvod k tomu, aby se politici nechali vyprovokovat k ostrým reakcím.