Krajané v Ženevě vzpomenou na hraběte Bubnu z Litic
Začátkem prosince 2013 tomu bude 200 let, co Ženevu, okupovanou Francií, dobyl Ferdinad hrabě Bubna z Litic. Ženevané tohoto schopného vojáka a generála dodnes uctívají jako osvoboditele města a udělili mu čestné občanství. Krajané na jeho počest připravují v Ženevě vzpomínkový večer.
Ferdinand Bubna se narodil v roce 1768 ve zchudlé české šlechtické rodině v Zámrsku. Většina jeho předků byla vojáky v rakouských armádách. V 16. století byli Bubnové povýšeni do hraběcího stavu a do erbu si vedle bubnu dali lva podle lví kůže, kterou přivezl Heřman Bubna z tureckých válek. Také Ferdinand se rozhodl pro vojenskou kariéru a roku 1784 nastoupil jako 16 letý kadet k rakouskému pluku v Haliči. Brzy byl přeložen k uherskému pěšímu pluku hraběte Eszterházyho. S ním ve svých 20 letech v roce 1788 poprvé zasáhl do války a získal hodnost praporčíka. V následujícím roce se jako schopný voják dočkal povýšení na podporučíka a generál rakouského jezdectva hrabě Josef Kinský ho přeložil ke svému pluku. V 90. letech 18. století vypukla válka Francií a Bubnova vojenská kariéra dál stoupala. V roce 1799 už byl majorem a o dva roky později plukovníkem. Zároveň se stal generálním adjutantem arcivévody Karla i samotného císaře Františka I. a také členem Dvorské válečné rady. V čele 2. ruské armády měl zasáhnout do legendární bitvy u Slavkova, ale Rusové na bojiště nedorazili. Bubna se tedy zapojil do boje jako dobrovolník po boku knížete Lichtensteina.
Po uzavření míru mu bylo svěřeno velení jezdecké brigády v Praze. Později se zúčastnil bojů s Francouzi v Německu, byl povýšen na polního podmaršálka a při jednání s Francouzi se projevil jako schopný diplomat. Při krátkém spojenectví Rakouska s Francií v roce 1812 byla Bubnovi svěřena funkce rakouského velvyslance v Paříži. V roce 1813 jeho divize přispěla k porážce Napoleona v Bitvě u Lipska. Za to mu císař František udělil přímo na bojišti nejvyšší rakouské vojenské vyznamenání – Vojenský řád Marie Terezie. Pak byl převelen na švýcarskou frontu a začátkem prosince 1813 dobyl Ženevu, která se od roku 1798 nacházela pod francouzskou nadvládou. Po porážce Napoleona se stal generálním guvernérem italského Piemontu, Savojska a Nice. Když se v roce po návratu Napoleona z Elby schylovalo k Waterloo, zúčastnil se Ferdinand Bubna několika vítězných bitev ve Francii. V roce 1818 se stal velitelem rakouských vojsk v Lombardii. V následujících letech Bubna začal churavět, trpěl artritidou, a v červnu 1825 zemřel v Miláně. Císař František nechal na jeho počest razit pamětní minci. Zajímavý je jeho další osud. V roce 1887 byly jeho ostatky převezeny do Čech a uloženy do rodinné hrobky v kostele Nejsvětější trojice ve východočeském Horním Jelení, kde spočívají dodnes.
Vzpomínkovou slavnost na hraběte Ferdinanda Bubnu připravují ženevské krajanské spolky Beseda Slovan Ženeva, Nadace Jan Masaryk a Asociace Olgy Havlové. Uskuteční se 6. prosince 2013, tedy v den 200. výročí osvobození Ženevy, v tzv. Kalvínově síni. Její součástí bude přednáška o Ferdinandu Bubnovi a krátká jednoaktovka, připomínající osvobození Ženevy, v podání švýcarského herce Jeana-Luca Bideau a jeho manželky Marcely. Večer bude zakončen koncertem českého kvarteta Apollon. O tom, že je Bubna považován za významnou osobnost, svědčí to, že v Ženevě po něm byla pojmenována ulice.
Jiná vzpomínková akce se bude konat v říjnu v Zámrsku, odkud Ferdinand Bubna pochází. Na budově zámku, kde se slavný voják narodil, bude odhalena deska. Stane se tak 19. října na výročí bitvy u Lipska, do které Bubna vítězně zasáhl. Návštěvníci se budou moci podívat do zámku, kde dnes sídlí archiv, a zúčastnit se vzpomínkové mše. Na odpoledne se chystá návštěva Bubnovy hrobky v Horním Jelení a pro zájemce také prohlídka zámku v Doudlebech nad Orlicí, to vše za přítomnosti dosud žijících potomků rodiny Bubnů.
