Lidé v Česku si připomínají 70. výročí justiční vraždy Milady Horákové

Lidé v Česku si připomínají památku právničky a političky Milady Horákové, která byla před 70 lety popravena po zpolitizovaném procesu, a dalších obětí komunistického režimu. Pietní akce probíhají od pátku po celý víkend. V pražském metru zazněly autentické záznamy nahrávek z vykonstruovaného procesu s Horákovou. Na nahrávce zaznělo obvinění a rozsudek nad Horákovou a záznam z dopisu, který psala z vězení. "Já bych lhala, státní soude, kdybych řekla, že jsem změnila své přesvědčení a že jsem docela jiná," zněla z reproduktorů slova Milady Horákové. Záznam poté končil dopisem, který psala Horáková před popravou: "Ptáci už se probouzejí, začíná svítat. Jdu s hlavou vztyčenou. Buďte zdrávi. Jsem jen a jen vaše, Milada." Lidé, instituce a samosprávy si Horákovou připomněli také vyvěšením černých praporů nebo plakátů s portrétem političky. Iniciativa Bez komunistů už ve středu zahájila vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, vytvořila k ní stužku na klopu sestávající z kousku provazu a trikolory. Výročí si připomněli také zástupci Karlovy univerzity, kteří položili v přízemí Karolina u busty Milady Horákové věnce a vzpomenuli na její život.

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla. Její popel skončil neznámo kde.