Lidé v Česku si připomněli oběti komunistického režimu
Několik pietních akcí v pondělí v Praze i na dalších místech Česka uctilo památku lidí popravených, umučených a vězněných komunistickým režimem. Z politických důvodů bylo po roce 1948 popraveno v Československu asi 250 lidí.
Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo u památníku na Újezdě, kde si oběti komunistické totality připomněli zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni. „Scházíme se tu, abychom vzdali úctu těm, kteří položili životy a přišli o své osudy jen proto, že se odmítli smířit se zlem. Že odmítli tolerovat zlo,“ řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zmínil nutnost boje proti zapomnění na oběti a zločiny totality.
Bývalý politický vězeň Luděk Šácha řekl, že někteří političtí vězni se v 60. letech a později sice dočkali amnestií, ale nelze navrátit násilím ukončené životy a zdraví zmařené vězením. V závěru pronesl modlitbu kardinál Dominik Duka a účastníci piety uctili oběti totality minutou ticha.
Pieta se konala také ve věznici na Pankráci, kde byla přesně před 72 lety popravena právnička a politička Milada Horáková. Připomněla i další politické vězně odsouzené ve vykonstruovaném procesu a popravené v tento den - právníka Oldřicha Pecla, strážmistra Jana Buchala a novináře Záviše Kalandru. Lidé uctili památku Milady Horákové také na Vyšehradě.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová zdůraznila, že jediným „proviněním“ doktorky Horákové a jejích údajných kompliců byla věrnost pravdě a demokratickým ideálům. Vicepremiér Vít Rakušan označil justiční vraždu Horákové jako symbol toho nejkrutějšího, co v komunistech bylo. Podle něj je také dnes nutné vidět, že totalita pořád existuje. A že silnější si myslí, že si může vzít slabší stát. "Pokud reakce nás tady v demokratickém světě nebude dost rázná a jasná, v té chvíli se ty historické hrůzy mohou opakovat," uvedl.
Piety se konali i mimo hlavní město. Například v Malé pevnosti Terezín, kde byla Horáková jako účastnice protinacistického odboje vězněna za druhé světové války. V Liberci se pak lidé sešli u památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici.