Hrdinové protikomunistického odboje se po 22 letech dočkají ocenění

Od 17. listopadu mohou lidé žádat o oficiální uznání svého odporu proti totalitnímu režimu. V platnosti totiž ten den vstoupil zákon o třetím odboji. Účastníci odboje, u kterých se skutečně aktivní činnost prokáže, mohou dostat finanční odškodnění i další výhody včetně statutu válečného veterána.

Bohumil Laušman, foto: ČTK

Zákon o třetím odboji schválila sněmovna a Senát v létě, následně ho podepsal prezident Václav Klaus. O ocenění účastníků třetího odboje se přitom hovořilo už dlouho předtím. Senát poprvé navrhl podobnou normu v březnu roku 2008. Nynější podoba zákona je výsledkem dlouhé debaty, během které byly slyšet jak ostré a nesouhlasné projevy poslanců za KSČM, tak i obavy historiků o tom, jak odbojovou činnost vůbec posoudit. Ministr obrany Alexandr Vondra k přijetí zákona řekl:

"Konečně se podařilo - byť až 22 po pádu komunismu - schválit zákon, který ocení hrdiny protikomunistického odporu a odboje. Je součástí české národní povahy, že si vlastních hrdinů moc nevážíme a máme snahu je relativizovat a zpochybňovat. To nemluvím o obrovském pocitu špatného svědomí, či vědomého odporu ze strany levice. To je hlavní důvod, proč se zákon rodil tak dlouho a tak těžce."

Alexandr Vondra

Podle zákona dostanou účastníci protikomunistického odboje peněžité ocenění 100.000 korun. Pozůstalí po nich pak poloviční částku. V případě, že odbojáři mají důchod nižší než průměrný, jim bude dorovnán. Osvědčení člena protikomunistického odboje bude vydávat ministerstvo obrany. Jak dodává ministr Vondra, posuzovat jednotlivé případy bude obtížné, i když bude fungovat několik komisí.

"Samozřejmě, že proces posuzování jednotlivých lidských osudů bude neuvěřitelně náročná a citlivá záležitost. Není těžké se shodnout na zavrženíhodnosti komunistického režimu, není těžké se shodnout na tom, že lidé jako Milada Horáková nebo Václav Havel byli hrdinové. Intencí tohoto zákona je ale posoudit stovky až tisíce lidí, jejichž životy v celé komplexnosti 40 let, kdy frontová linie neexistovala, kdy každý - i sebevětší hrdina - byl donucen nějak spolužít ve zločinném režimu."

V době, kdy lidé působili v odboji, museli mít československé státní občanství, jinak nárok nelze uznat. Pro získání finanční podpory musí mít odbojář české občanství v současnosti. Ministerstvo do dne státního svátku obdrželo zhruba 200 žádostí o uznání, musí je ale posoudit až po 17. listopadu. Celkový počet žádostí tak zatím není jistý. Náměstek ministra obrany Michael Hrbata se ale množství pokusil odhadnout.

Daniel Herman

"Předpokládaný počet žádostí se velmi liší. Někteří historikové uvádí 200 tisíc, já jsem si tipnul číslo 50 tisíc. Na tom jsem se snažil nějakým způsobem stavět. Někdo říká 20 tisíc, tato věc je opravdu naprosto spekulativní, právo zažádat má každý. My zahájíme správní řízení, pokud bude žádost v pořádku."

Jednou z institucí, která se bude podílet na posuzování toho, zda odbojová činnost byla v pořádku, je i Ústav pro studium totalitních režimů. Jeho ředitel Daniel Herman říká, že se díky tomu budou na ústav obracet i lidé, kteří mohou pomoci při bádání.

"Předpokládám, že to je pravděpodobné, protože se dozvíme řadu dalších informací a rozšíří se samozřejmě okruh těch, kteří nějakým způsobem budou s námi ve styku. Na druhou stranu je třeba říci, že my budeme participovat na správním řízení, to znamená, že v konkrétních případech tu je vázání mlčenlivostí. Záleží ale na konkrétních případech. Často to nebudou třeba izolovaní jedinci, ale součást nějaké širší skupiny, na kterou naši odborníci narazili při své dřívější práci. Obohacení tohoto materiálu to bude znamenat, ale v tuto chvíli nemohu být konkrétnější, protože sami nevíme, co k nám vlastně bude přicházet."

Veškeré informace o osvědčení a vyplňování žádosti lze najít na webových stránkách ministerstva obrany v sekci Veteráni. Adresa je www.veterani.army.cz.