Lidice si připomněli 79 let od vyhlazení obce nacisty
Při vzpomínkové akci položili věnce k hrobu lidických mužů premiér Andrej Babiš (ANO), vedení Senátu, Sněmovny, ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) nebo středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). Pietní akt se kvůli koronavirové pandemii odehrál bez účasti veřejnosti v omezeném rozsahu. Na pietním aktu byl položen i věnec prezidenta republiky, hlava státu se ale nezúčastnila.
Po položení věnců zazněla modlitba za oběti lidické tragédie a následně státní hymna. Ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík posléze účastníkům poděkoval.
"Lidice nejsou jenom místo tragédie, ale je to obrovský symbol. Lidice nejsou jenom naše. Když se rozjedete do světa, zjistíte, že Lidice znají po celém světě," řekl novinářům předseda Poslanecké sněmovny Vondráček (ANO). "Více než 300 lidických obětí je kromě jiného také žádostí pro nás pro všechny, abychom už nikdy nepřipustili, aby se zbytečné nevinné oběti opakovaly," poznamenal předseda Senátu Vystrčil (ODS).
Podle premiéra Babiše (ANO) si musíme připomínat zvěrstvo nacistů, zvěrstvo, co lidé dokázali. A i dneska přemýšlet o tom, proč je v naší společnosti také taková nenávist.
Nacisté obec s 503 obyvateli vypálili 10. června 1942. Důvodem bylo podezření gestapa na spojitost místních s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Zastřeleno bylo 173 lidických mužů. Ženy skončily v koncentračním táboře. Část dětí putovala do německých rodin na poněmčení a část do vyhlazovacího tábora v Chelmnu. Po válce se do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. O opětovném vybudování obce rozhodla československá vláda. Základní kámen se položil v létě 1947.
Zpráva o vyhlazení Lidic se dostala do celého světa. Řada míst v různých zemích se pak na počest české vesnice přejmenovala jejím jménem. Jméno Lidice nesou dodnes stovky žen po celém světě. Vzpomínka na Lidice se odehrála například i v Mexiku.
