Mohylová pohřebiště, zaniklá městečka i sklářskou huť – to vše odhaluje Archeologický atlas Čech
Chcete zjistit, jestli bylo místo vašeho bydliště oblíbenou a vyhledávanou lokalitou už před mnoha staletími nebo tisíciletími? Nebo se chcete vydat na výlet za památkami, které nemusí být vždy na první pohled zjevné? Pak stačí zalistovat novým Archeologickým atlasem Čech. Stejně jako my v Historických obzorech.
"My se snažíme nejen hovořit o historii jednotlivých lokalit, o historii jejich výzkumu a významných nálezech, ale snažíme se spíše ukázat, jak archeologické památky vypadají jako součást dnešní krajiny. Snažili jsme se vytvořit podrobné mapy se souřadnicemi a aktuální mapy, aby každou tu lokalitu bylo možno najít."
A aby se člověku archeologické památky hledaly ještě lépe, k tomu slouží klasické panoramatické fotografie, ale také laserové skeny, které odhalí i jinak neviditelné archeologické terény. "Laserové letecké skenování pomocí skeneru připevněném na nízkoletícím letounu umožňuje proniknout tou vegetací a snímat povrh, který je pod tou vegetací ukryt. Díky tomu pak zachytit celistvě krajinu tak, jak je pod vegetačním krytem zachována. Bylo až překvapivé, když se začaly objevovat první tyto snímky, nakolik je krajina plynule, kontinuálně pokryta památkami v mnoha vrstvách chronologických, v mnoha vrstvách funkčních apod.," popisuje další člen týmu David Novák a vše dokládá na příkladu známé lokality ostrovského kláštera, kde snímky odhalí věci původně neviditelné:"Vidíte, jak ten samotný ostrovský klášter, tak zaniklé městečko s opevněním a další svazek úvozů, který se sbíhá k této lokalitě."
Archeologie nekončí středověkem
Atlas ale nezprostředkuje svému uživateli jen informace o pravěkých a středověkých památkách, věnuje se i artefaktům moderní doby. Provede jej zaniklým důlním závodem a zajateckým táborem v Rolavě nebo po II. světové válce zaniklou šumavskou obcí Knížecí Pláně. Archeologie, která se zabývá moderní dobou, je i pro laickou veřejnost atraktivním oborem. Archeolog Jan Hasil k tomu uvádí: "Jedním z těch témat, na kterém se ta archeologie modernity zrodila, byla archeologie bojišť I. světové války. Druhým velkým balíkem jsou pak tzv. dark modernities, archeologie temných období 20. století - nacismu, komunismu apod. Tradiční záležitostí je industriální archeologie nebo archeologie moderních komunikací. Rozvíjí se také archeologie moderní každodennosti." Atlas má i své internetové stránky, které přinášejí ještě další informace a možnosti, jak se dozvědět více o lokalitách, které třeba denně bez zájmu míjíme. A právě to by se podle archeologů mělo změnit."Doufáme, že čtenář Archeologického atlasu bude schopen se poučit o vzhledu, podobě archeologických památek natolik, že k nim bude vnímavý i při jiných situacích a bude schopen je rozeznat i při jiné příležitosti. Tím pak získá nástroj k tomu, jak tuto časovou dimenzi krajiny ocenit. To rozhodně při tom současném překotném průmyslovém a dalším vývoji, který se projevuje zásahy do krajiny, je potřeba. Je potřeba, aby lidé věděli, co tím ztrácíme, aby přemýšleli, zda je to vždy nutné a podle toho se k archeologickým památkám chovali,"říká Martin Kuna.
Archeologický atlas Čech připravil Archeologický ústav AV, na jeho obdobě pro Moravu a Slezsko pracuje Národní památkový ústav.