Týden v ČR
Poslanecká sněmovna vyslovila ve středu důvěru koaliční vládě sociální demokracie, lidovců a Unie svobody-Demokratické unie. Důvěru jí dalo podle očekávání všech 101 poslanců vládních stran. Naopak 98 přítomných zástupců opoziční Občanské demokratické strany a komunistů kabinetu důvěru nevyslovilo.
"Myslím, že vydrží celé funkční období. Je skutečně prodiskutovaná. Je založená na politické vůli."
Premiér Špidla poslancům ODS připomněl, že jejich strana nedokázala svůj volební program před voliči obhájit. Šéf občanských demokratů Václav Klaus kvůli tomu odcházel ze sálu velmi rozezlen:
"Zejména ta arogance, s jakou předseda vlády pronesl své závěrečné vystoupení, kterým jasně vyjádřil, že pohrdá jakýmkoliv názorem, je něco, co tady od listopadu 1989 ještě nikdy nebylo."
Prezident Václav Havel vývoj jednání poslanců pozorně sledoval ve svém domě v Portugalsku, kde tráví dovolenou. Jeho vyjádření tlumočil mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl:
"Sněmovna svým vyjádřením vrací povolební politický život v zemi do reálnějších podob. Podle Václava Havla je to o to důležitější v tom, že se Česká republika nachází nadosah členství v Evropské unii a dynamiku rozběhnutých integračních procesů je proto žádoucí zachovat. Prezident republiky přeje nové vládě mnoho úspěchů v její náročné práci a pevně věří, že se ji bude dařit plnit programové prohlášení."
Vláda se v noci na čtvrtek dohodla na návrhu rozpočtu pro příští rok, který počítá s rekordním schodkem více než 157 miliard korun. Mezi priority státních financí patří dotažení reformy veřejné správy, vzdělání, věda, investiční pobídky a vstup do Evropské unie. Na otázku, proč se počítá s tak velkým rozdílem mezi příjmy a výdaji, ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl:
"To znamená, že bychom nechtěli do návrhu státního rozpočtu uvádět příjmy, které nejsou reálné a nebo příjmy, které jsou neopakovatelné a mají jednorázovou povahu a v postatě zakládají tendenci toho, že si rezorty potom zvykají na takto definovanou hranici výdajů, která neodpovídá reálně příjmové základně státního rozpočtu."
Návrh rozpočtu kritizuje opozice pro přílišnou rozhazovačnost. Šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý upozornil, že navrhovaný deficit se blíží celkovému dluhu České republiky v době, kdy se sociální demokracie chopila vlády, tedy v roce 1998:
"To snad nejlépe vystihuje, jaký je to strašlivý dluh, a ten dluh nejenom, že budeme muset všichni zaplatit, ale budeme z něj muset každý rok do budoucna platit úroky, a je jasné, že to bude tlačit bilanci České republiky dále do velkých dluhů a je vlastně nastartován takový dluhový experiment Špidlovy vlády, který ovšem těžko může dobře dopadnout."
O konečné podobě rozpočtu bude vláda jednat 4. září. Do té doby se k němu musí vyjádřit jednotlivá ministerstva.
Na svou funkci v evropském Konventu, v němž členské země Evropské unie i kandidáti diskutují o podobě jejího rozšíření, rezignoval bývalý ministr zahraničí a současný předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Zároveň vyloučil souvislost rezignace na funkci jednoho ze tří zástupců České republiky v Konventu s aférami svého bývalého generálního sekretáře Karla Srby. K rezignaci jej prý vedou jen časové důvody:
"30. července jsem poslal panu premiérovi Vladimíru Špidlovi dopis, v němž jsem ho informoval, že poté, co mně z Konventu informovali o rozšíření pracovních skupin na deset a dostal jsem pracovní rozpis, co všechno evropský Konvent má za úkol do konce tohoto roku zvládnout, došel jsem k názoru, že není možné, abych to časově kvalitně zvládnul."
Premiér Špidla rezignaci přijal a vláda by měla do dalšího zasedání Konventu 12. září určit Kavanova nástupce. Kromě něj nyní Poslaneckou sněmovnu zastupuje místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Horní komoru reprezentuje senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec.
Česká vláda chystá několik projektů, které mají zabránit rostoucímu počtu romských žadatelů o azyl v zemích Evropské unie a v Norsku. Důvody odchodů Romů z Česka přitom nejsou jen diskriminační nebo ekonomické povahy. Jde o celý komplex důvodů, ať už tuzemských nebo v cílových zemích, jejichž přístup k potenciálním emigrantům je někdy velmi benevolentní.
Česká vláda se rozhodla řešit tento problém komplexně a vyčlenit 30 milionů korun na zmíněné programy. Chce zvýšit počet romských asistentů ve školách, podpořit Romy na trhu práce a také změnit přístup policie k romské problematice. Projekty se týkají řady ministerstev.
Jeden z chystaných vládních kroků rozdělil brněnské romské organizace na dva tábory. Ministři totiž hodlají také omezit sociální dávky pro neúspěšné žadatele o azyl. Tisíce českých Romů míří do Británie, kde čerpají jako žadatelé o azyl nemalé finanční obnosy. Když se vrátí, nechávají si v Česku zpětně vyplatit sociální dávky. Za půl roku si tak šestičlenná rodina může přijít až na 300 tisíc korun. Tomu chce zabránit Společenství Romů na Moravě. Proto se rozhodlo návrh vlády podpořit, což potvrdil předseda společenství Karel Holomek:
"Je to samozřejmě morálně velmi delikátní záležitost a z hlediska všech platných principů nelze tohleto prostě připustit."
Předseda sekce romských poradců v České republice se sídlem v Brně Rudolf Zajda naopak varuje před tím, že každý zákon, přijatý jen na základě etnické příslušnosti, zavání rasismem:
"Už pro nás v minulosti bylo přijato na základě etnicity hned několik zákonů. Všechny nám byly ke škodě. Ať si tohle ti lidé, kteří to schvalují, uvědomí."
Už i z těchto slov je patrné, že se jedná o velmi složitou a citlivou problematiku, jejíž řešení bude složité a dlouhodobé.
