Přehled tisku
Současné záplavy, které sužují většinu českých krajů, jsou hlavním tématem zpravodajství i komentářů deníků. Tisk upozorňuje mimo jiné na to, že premiér Vladimír Špidla vyhlásil v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji nouzový stav.
Současné záplavy, které sužují většinu českých krajů, jsou hlavním tématem zpravodajství i komentářů deníků. Tisk upozorňuje mimo jiné na to, že premiér Vladimír Špidla vyhlásil v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Karlovarském kraji nouzový stav.
Premiér, který působil klidně a věcně, měl k takovému kroku bezpochyby dobré důvody, konstatují Lidové noviny. Dočasné omezení pohybu, pobytu i vlastnických práv lidí Špidlovi dovoluje zákon. Vždyť někteří obyvatelé ještě v pondělí odmítali opustit svá ohrožená obydlí dobrovolně, připomíná komentátor listu. Být zachraňován násilím jistě není pro nikoho příjemné, ale premiér volil v krajní situaci jasně menší zlo. Raději omezil práva těch, kteří odmítli s hasiči a záchranáři spolupracovat, než by je vystavil ještě většímu riziku, zdůrazňují Lidové noviny. Dodávají, že zbytečné ohrožování zdraví i životů záchranářů rozhodně nepatří k "službám", jež nám stát "musí" poskytnout.
Mladá fronta Dnes upozorňuje na to, že v důsledku zážitků z povodní lidé často podléhají depresím. Podle psychologů je proto třeba předcházet psychickým traumatům ze záplav. Kromě získání informací o nabízených způsobech záchrany při živelní katastrofě je nutné rychle opustit ohrožené území, uposlechnout rad a doporučení záchranářů nebo policie. Lidé by také neměli za každou cenu lpět na záplavou ohroženém majetku. Hlavně však nemají být podle odborníků vystaveni zbytečnému riziku staří lidé, nemocní a děti. Pokud přesto někdo prožije tragédii, měl by bez rozpaků vyhledat odbornou pomoc lékaře. Psychologové působí i přímo v postižených oblastech, dodává Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny se zamýšlejí nad tím, zda je možné zabránit podobným katastrofám, mezi které patří současné záplavy. Není v lidských silách zastavit dlouhotrvající silné deště, člověk však může ovlivňovat chování vody od chvíle, kdy dopadne na zem, míní list. A právě na území České republiky to lidé po desítky let dělali, mnohdy intenzívně, v rozporu se zdravým rozumem a přírodními zákony. Potoky byly srovnány do přímočarých linií, čímž se odtok vody výrazně zrychlil. Kvůli zanedbané údržbě koryt řek se mohla voda snáze rozlévat, rychleji se na ní tvořily zátarasy z naplaveného dřeva a odpadu. Mizely meandry i poldry, které tok zpomalují. Vodní režim ovlivnilo i rozorání mezí a na stále menší schopnosti krajiny pojmout vodu se podepsalo monokulturní lesní hospodářství, vypočítávají Hospodářské noviny. Připomínají, že na tyto jevy již ekologové a odborníci mnohokrát upozornili. Jejich hlasům je však nasloucháno jen ve chvíli, kdy se sčítají mrtví. Jakmile slunce vysuší zaplavené domy, budou příroda a krajina plundrovány stejně jako před povodní, poznamenává deník.
Nad úlohou státu a solidaritou občanů při likvidaci záplav se zamýšlí komentátorka Mladé fronty Dnes. Připouští, že záchranná povodňová opatření nejsou stoprocentní. Přesto však byly v nejzaplavenějších jižních Čechách jako zázrakem včas evakuovány desítky letních táborů, voda neodplavila rekreanty. Tisíce záchranářů včetně dobrovolných pracují ne na sto, ale na sto deset procent, zdůrazňuje autorka. Dodává, že právě oněch deset procent navíc nad míru dělá nahodilý shluk lidí civilizovanou společností. Už jsme si zvykli, že solidaritu za nás většinou dělá stát a úředníci. Ale jak přimějeme stát, aby za nás - kteří nemůžeme jet pomáhat - vykonal ne povinných sto, ale i dalších deset procent pomoci, uvažuje komentátorka. Odpověď je podle ní jednoduchá. Škody ze záplav jdou do stamiliónů. Část z nich bude muset zaplatit stát, za mimořádné opravy mostů, silnic nebo budov. A ten náš desetiprocentní příspěvek navíc? Stačí budeme-li my "v suchu" od státu pro sebe žádat ne sto, ale jen devadesát procent různých dotací, přídavků či příspěvků, jimž jsme si navykli automaticky říkat "solidarita", domnívá se autorka komentáře Mladé fronty Dnes.
Deníky věnují zpravidla několik stránek ničivým povodním. V této souvislosti se zabývají mnohými problémy. Mezi nimi se často objevuje pojištění, náhrady škod a dopady na zemědělství.
Podle Lidových noviny lze v souvislosti se současnými záplavami očekávat růst cen pojištění majetku. Současné záplavy totiž vyjdou české pojišťovny na stovky miliónů korun a škody se jim tak celkem prodraží. Protože to jsou společnosti fungující na komerční bázi a žádná charita, budou se podle toho chovat. Současné povodně by navíc mohly zamíchat kartami nejen v cenách majetkového pojištění, ale i v jeho konstrukci. Pro lidi, kteří mají své domovy blízko některé z českých řek, by to mohlo znamenat, že zaplatí na pojištění vyšší částku než ostatní. Pojištění zkrátka není charita, uzavírají Lidové noviny.
Podle Mladé fronty Dnes lidé často netuší, proti čemu jsou vlastně pojištěni. Opouštět zaplavený dům s pojistnou smlouvou na dům i vnitřní vybavení v kapse ještě nemusí znamenat, že pojišťovna ochotně zaplatí, co rozbouřená Vltava či Malše poničily, zdůrazňuje. Dohadování s likvidátorem škod často vede k vystřízlivění z představy o rozsahu pojištění, která dříve zůstala ukryta v labyrintu podmínek a výjimek pojistné smlouvy. Také obce se mohou pojistit proti většině škod, které přinášejí povodně a další živelní katastrofy. Jak ale zjistily Hospodářské noviny, u velké části svého majetku to však zpravidla nedělají. Podle České pojišťovny mívají obce a města pojištěné pouze budovy a jejich vybavení, ale už ne mosty, jezy či silnice. Přitom nejde o nijak nákladnou záležitost. Kromě pojištění by mohly stoupnout i ceny obilí. Hospodářským novinám to sdělili zástupci Agrární komory. Cena obilí podle nich stoupne, protože kvůli povodním a vytrvalým dešťům bude na trhu méně kvalitní pšenice.
Ihned po volební prohře se Občanská demokratická strana stáhla do sebe, aby našla viníka porážky. S výjimkou jejích starostů. Ti už 16. června věděli, že se nemá cenu ohlížet do minulosti, neboť po vyklizení parlamentních pozic je potřeba především zabránit ztratám na regionální úrovni, kde má ODS tradičně silnou pozici, píše komentátor Lidových novin. I pražská centrála Klausovy strany se nakonec probrala z uraženého spánku a vyráží do volební zteče s odhodláním vyhrát. Hlavním cílem je pak obhájit nadvládu nad Prahou. ODS to ale nebude mít v hlavním městě lehké. V parlamentních volbách tu utrpěla velké ztráty (přes osm procent) a zhrzené voliče jistě nenadchla ani volba prozatimního primátora Igora Němce, člověka spjatého se starou garniturou a nechvalně proslulou pražskou verzí opoziční smlouvy. Nová dohoda se sociálními demokraty je i nadále možná, ale sázet na ní se nemusí ODS vyplatit, konstatuje komentátor Lidových novin.
V kapitole páté, odstavci šestnáctém připomíná starozákonní autorita prorok Ezechiel, že hlad je trestem přímo od Hospodina a padá na hlavy bezbožníků. Ve věznici na Borech je tomu jinak, zadržovaný Karel Srba na pohromu shůry nečekal, píše komentátor deníku Právo a pokračuje: Svým dobrovolným hladem nechtěl dozajista potrestat sám sebe, ale ty, kdo ho drží v cele, ostatně jako každý vězněný hladovkář. Jeho hladovka trvající pouhé dva dny a mající tedy spíš charakter zdravotně prospěšného půstu ovšem není zase tak směšná, pokud dotyčný opravdu trpí klaustrofobií, protože pan Srba není pykající zločinec. Je pouze podezřelý z porušení zákona, což se mu dokáže - anebo nedokáže. S dosud neusvědčeným, a proto před tváří zákona nevinným, by tedy vyšetřovatelé měli zacházet obzvláště lidsky, s ohledem na jeho zdravotní stav. Důvodů pro Srbův pobyt ve vazbě bylo publikováno dost. Pravda je, že ve Vojenské zpravodajské službě, pro kterou obviněný pracoval, už kvůli jeho případu nastalo personální zemětřesení. Údajně si měl objednat likvidaci nepohodlné novinářky, nedovoleně se ozbrojovat a přijímat úplatky od firem, kterým obstarával státní zakázky. To všechno ale jenom údajně, protože vyšetřování není ukončeno. Můžeme tedy o souvislostech Srbova případu na základě zveřejněných skutečností spekulovat, ale z elementární lidské slušnosti nesmíme nikoho veřejně obviňovat. To slovo údajně je totiž hodně důležité, zdůrazňuje komentátor deníku Právo.
