Přehled tisku
Páteční noviny se opět věnují hlavně zemětřesení v Indickém oceánu a jeho tragickým následkům. Komentátoři se zamýšlejí především nad účinností pomoci světového společenství a jejími úskalími.
"V Indii, na Srí Lance, v Thajsku a Indonésii v tuto chvíli několik milionů lidí spí pod širým nebem, pije kontaminovanou vodu, nemá co jíst a tráví čas pohřbíváním mrtvol," píše Mladá fronta Dnes s tím, že tento stav panuje již šestý den. Koordinátor OSN pro humanitární pomoc přitom přiznává, že k nejpotřebnějším se pomoc dostane nejdříve za dva dny. "Pokud jsme při záchraně milionů lidí trpících žízní zoufale neefektivní, musíme alespoň zaujmout morální postoj," míní komentátor. Proto je rozhodnutí bývalého německého kancléře Helmuta Kohla zůstat na Srí Lance a pomáhat postiženým správné. "Když nastane katastrofa podobných rozměrů, žádný vlivný člověk nemůže jen tak trávit dovolenou na horách," naráží list na dovolenou českých politiků.
Přestože mnozí kritizovali Západ za sobeckost při pomoci postižené jihovýchodní Asii, angažovanost bohatých států na poli humanitární pomoci se za poslední roky výrazně zvýšila, míní Lidové noviny. "Odvíjet hodnocení schopnosti Západu pomoci od částek, které vlády soustředí na okamžitou pomoc, je nepatřičné," uvažuje autor s poukazem na to, že v postižených oblastech je obtížné zajistit účinnou distribuci pomoci. Hlavním úkolem vlád by měla být dlouhodobá podpora postižených zemí, pomoc při obnově zdevastovaných lokalit. "Opět nepůjde jen o peníze, jako spíše o schopnost je vynaložit co nejúčelněji," uzavírají Lidové noviny.
Více než 5 milionů korun už vybrali Češi na pomoc oblastem v Asii postiženým ničivým zemětřesením. Svou finanční pomoc o 5 milionů navýšil i český stát, katastrofou zničené Asii věnuje 15 milionů korun. Tuto částku však ještě musí schválit kabinet, který se sejde až příští týden, informují páteční Lidové noviny a Hospodářské noviny.
Stát svou pomoc zvýšil ve čtvrtek po zasedání krizového štábu. "Ještě není rozhodnuto, co se s těmi penězi udělá, zda se za to bude něco nakupovat, navýšení může být využito i jako finanční pomoc," řekl Lidovým novinám náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda. Částka se může podle listu ještě zvýšit, pokud se politici dohodnou, že sáhnou do rozpočtové rezervy. Vláda ve čtvrtek do Indonésie také vypravila vojenský zásobovací letoun s 9,5 tunami vody a léků.
Sbírky na pomoc Asii vyhlásilo v Česku několik nadací a humanitárních organizací. Češi můžou peníze posílat na několik kont. Nejvíce peněz, víc než 2,6 milionu korun prostřednictvím dárcovských textových zpráv, zatím vybrala pobočka mezinárodní organizace ADRA, uvedly Lidové noviny. Organizace Člověk v tísni shromáždila zhruba 2 miliony, statisíce má na kontě Česká katolická charita a Český výbor pro Dětský fond OSN (UNICEF) nyní disponuje 150.000 korunami, upřesňuje list. Humanitární sbírku inicioval také předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle mluvčího České katolické charity Jana Oulíka jsou dárci především jednotlivci a menší firmy. Většina velkých českých firem zatím žádné peníze neposkytla. Některé velké společnosti - například ČEZ, Telecom, Eurotel či Zentiva - o tom však údajně vážně uvažují, píšou Lidové noviny.České deníky se v poslední den letošního roku zabývají kromě jiného tím, co čeká ekonomiku i spotřebitele a domácnosti v příštím roce. Shodují se na tom, že pokud se naplní odhady odborníků, ekonomika dál poroste a nezaměstnanost mírně klesne.
Podle Hospodářských novin přinese příští rok prosperitu zároveň se zaostáváním. Všechny renomované zahraniční i domácí instituce se shodují, že přijde nejrychlejší vzestup životní úrovně za poslední desetiletí. Doprovodí ho mírné zdražování a pokles nezaměstnanosti. Bude to však chvilkový úspěch, tvrdí Hospodářské noviny. "Od slabé vlády málokdo čeká důležité reformy, které by zajistily prosperitu i do budoucna. Ekonomiku tak budou stále brzdit rostoucí státní dluhy, byrokracie ztěžující podnikání, vysoké daně z práce a malé investice do znalostí," předpovídají Hospodářské noviny.
Podle Lidových novin pomůže utrácení domácností k rychlejšímu růstu hospodářství, naopak největší hrozbou zůstane pokračující pád amerického dolaru. Pokud se naplní očekávání odborníků, povede se domácnostem o něco lépe než letos. Ekonomika zrychlí svůj růst, což se projeví i na nižší nezaměstnanosti a růstu platů. Pokračovat bude i expanze tuzemských vývozců na zahraniční trhy.
Lze-li věřit odborníkům na politiku i ekonomiku, pak podle deníku Právo není důvod očekávat v roce 2005 ve společnosti jakékoli zlomy. "Předpokládá se vyšší růst platů v porovnání s tím o hodně nižší růst cen a nepatrný pokles nezaměstnanosti. Česká republika bezpochyby zůstane členem Evropské unie i NATO, dvou stabilních a silných společenstev," uvádí Právo. "Životní úroveň v zemi zůstane tak vysoká, že se stále bude zdát rájem obyvatelům mnoha států na východ i na jih od českých hranic. Přesto bude v těchto klidných končinách dále probíhat rozdělení lidí na stále spokojenější na jedné straně a stále smutnější a rozčilenější na straně druhé," napsalo Právo.
Kdyby lidé mohli poslat novoroční přání České republice, vypadalo by - podle Mladé fronty Dnes - zhruba takto: Česká republiko, přeji ti, abys v novém roce více ekonomicky prosperovala a všichni tví občané se měli lépe. A aby Češi a Češky byli k sobě slušnější. Přeji ti také slušnější a schopnější politiky, kteří tě povedou. Právě taková jsou nejčastější přání, která si lidé vybrali v průzkumu agentury Median. Lepší kondici hospodářství v roce 2005 přeje České republice každý třetí člověk. Bohatství jí přejí častěji muži, zatímco ženy dávají přednost slušnosti. Lidé starší 60-ti let by do "péefka" adresovaného České republice napsali: Přeji ti republiko, aby ses více starala o potřebné lidi.
Právo přibližuje nový recept vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna na stabilizaci českého zdravotnictví. Jahn navrhuje zavést poplatky 50 až 80 korun za návštěvu lékaře a 20 až 50 korun za napsání receptu. Denní poplatek by podle Jahnova návrhu měli platit i hospitalizovaní. Tato opatření navrhuje vicepremiér zavést do půl roku. Podle Jahna by se nemělo platit za každou návštěvu lékaře, ale například za vyšetření u ambulantního specialisty v neakutních případech. Navrhuje také, že pobyt v lázních či sanatoriích by nemusel napříště být hrazen zdravotními pojišťovnami. Vicepremiér se dovolává toho, že takové poplatky jsou běžné v zemích Evropské unie. Politická diskuse nad tímto návrhem by se měla odehrát v lednu nebo únoru, uzavírá Právo.
"Politici se naučili využívat debaty v televizi," píšou Hospodářské noviny. Pronesením chytlavého bonmotu dokáží nastolit téma, jaké chtějí. České televize vysílají politické debaty v neděli - a protože víkendy bývají zpravidla bez významnějších politických událostí, má atraktivně zformulované prohlášení předem zajištěno pozornost médií, podotýká list. "Když řeknu nějaké zábavné přirovnání v parlamentních kuloárech, tak zapadne mezi dvacet jiných vtipných vět. Předsálí je plné poslanců, kteří chtějí být zítra v novinách. V nedělních debatách nás vystoupí nanejvýš šest a každá věta je mnohem pečlivěji sledovaná," řekl Hospodářským novinám jeden z účastníků televizních politických diskusí, který si nepřál být jmenován.
Městský soud v Praze v polovině prosince potvrdil podmínečné tresty za pomluvu herečky Libuše Šafránkové. Letos na jaře soud šéfredaktorce časopisu televize Nova Ano Evě R. uložil čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na jeden a půl roku a redaktorovi časopisu Pavlu N. tříměsíční trest s odkladem na rok, píše dnešní Právo. Časopis Ano v roce 2001 napsal, že Šafránková je alkoholička. Oba novináři se odvolali proti verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 5 z letošního června. "Městský soud v Praze 14. prosince rozsudek v odvolání potvrdil," řekl Právu předseda odvolacího senátu Luboš Vlasák. Za pomluvu Šafránkové již před časem soud potrestal podmínečnými tresty bývalého fotografa již zaniklého bulvárního deníku Super a jeho švagrovou, připomněl list. Časopis Ano 8. října 2001 otiskl článek s podtitulem Nachmelená princezna a informacemi, že Šafránková má problémy s alkoholem. Šéfredaktorka Eva R. údajně dala pokyn ke zveřejnění článku, Pavel N. zodpovídal za rubriku, v níž se pomluva ocitla. Krátce po tomto článku vydal podobnou a ještě rozšířenou zprávu deník Super. Právo dodává, že trestněprávní soudy řeší pomluvy jen výjimečně. Kriminalisté a žalobci se zabývají totiž jen zvlášť závažnými pomluvami. Ostatní případy pomluv řeší prostřednictvím žalob na ochranu osobnosti civilní soudy, napsal list.
Česká republika se možná opět zařadí mezi země, které dovolují testovat na zvířatech přísady do kosmetických přípravků. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová totiž v minulých dnech předložila sněmovně novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která zmírňuje striktní zákaz testů na zvířatech pro kosmetické účely. Sporného bodu v návrhu novely si všimla poslankyně Vlasta Parkanová, která před rokem iniciovala zákaz pokusů na zvířatech pro kosmetické účely. Se zrušením zákazu nesouhlasí ochránci zvířat, ani Státní veterinární správa. Podle Emmerové bude potřeba novelu ještě upravit.
V liščích smečkách se rozšiřuje nepříjemná nákaza - upozorňují Deníky Bohemia. Poté, co se podařilo zlikvidovat vzteklinu, v liščí populaci začíná řádit svrab. Podle veterinářů způsobuje prašivinu zákožka svrabová a projevuje se řídnutím srsti a celkovým oslabováním organismu. Nezřídka šelma oslepne a ohluchne. Nemocné lišky zpravidla nepřežijí zimu. Svrab představuje velké nebezpečí pro domácí zvířata. Lidé se od nich přímo touto chorobou nakazit nemohou, protože zvířecí zákožky nejsou totožné s těmi, které parazitují na člověku. Ale ani postižený pes, nebo kočka nejsou nic příjemného. Při těsném kontaktu může zvířecí zákožka způsobit člověku podráždění kůže. Veterináři nabádají návštěvníky lesa, aby se nedotýkali nemocných nebo uhynulých zvířat. Deníky Bohemia doplňují, že by si měli ohlídat také své čtyřnohé miláčky.