Denní souhrn zpráv

Ministerstvo vnitra chce elektronizovat volby, lidé v zahraničí by mohli volit korespondenčně

Elektronizaci voleb a korenspondenční hlasování pro občany v zahraničí plánuje zavést ministerstvo vnitra. Návrh zákona o správě voleb poslal do připomínkového řízení ministr vnitra Jan Hamáček z ČSSD. Novela by taky zkrátila volby na jeden den nebo zrušila povinné doručování volebních lístků do schránek. Resort chce taky zavést elektronický seznam voličů a kandidátů. Lidé můžou první změny očekávat ve volbách v roce 2021. Plně by nová opatření měla fungovat o dva roky později.

MZV nezaznamenalo větší zájem Čechů o návrat z Británie kvůli brexitu

Ministerstvo zahraničí nezaznamenalo zvýšený zájem Čechů žijících v Británii o návrat do vlasti kvůli nadcházejícímu brexitu. Českým krajanům v Británii ale česká vláda doporučuje, aby neváhali s podáním žádosti o status usedlíka, díky kterému budou zachována jejich práva i po odchodu Británie z Evropské unie. Řekli to ministr zahraničí Tomáš Petříček a ministr vnitra Jan Hamáček (oba ČSSD). Ministři uvedli, že podle neoficiálních údajů žije v Británii až 100.000 Čechů, o usedlický status jich požádalo zatím kolem 22.000. Británie by měla opustit EU ke konci října. "Zatím jsme nezaznamenali zvýšený zájem vracet se. Všichni čekají, jak situace kolem brexitu dopadne," řekl Petříček. Česká diplomacie podle něj posílila konzulární úseky na velvyslanectví v Londýně i na konzulátu v Manchesteru a zřídila pro české občany krizové linky, na které se mohou obracet. Kvůli brexitu také vzrostl zájem o vydávání cestovních dokladů a vyřizování matričních záležitostí.

Británie umožňuje občanům EU, kteří v zemi žijí, požádat o status usedlíka, aby byla zachována jejich práva i po brexitu. Hamáček uvedl, že se česká vláda chce obracet na krajany a doporučovat jim, aby s registrací v tomto systému neváhali. "Registrace funguje bez problémů a je zdarma," uvedl. Petříček doplnil, že o status usedlíka bude možné žádat i několik měsíců po odchodu Británie z EU, podle něj ale není důvod se žádostí váhat.

Brexit ovlivní kromě krajanů v Británii i ty Čechy, kteří do země cestují. Britské úřady sice uvádějí, že k cestě bude nadále stačit občanský průkaz, ministerstvo zahraničí ale doporučuje, aby lidé využili raději cestovní pas.

Ruská média kritizují prohlášení BIS o ruské agenturní síti v Česku

Za nepodložený útok na Rusko inspirovaný západními mocnostmi označují ruská média pondělní oznámení ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky o odhalení a rozbití ruské špionážní sítě v České republice. Komentáře poukazují na dřívější kritické stanovisko prezidenta Miloše Zemana vůči české kontrarozvědce, jejíž vývody český prezident svou kritikou "rozbil napadrť". Například prokremelský server Vzgljad napsal, že "nečekané prohlášení pana Koudelky není možná nic jiného, než pokus obhájit se tváří v tváří naprosté bezmoci úřadu v posledních letech". Koudelka, známý podle Vzgljadu svými těsnými vazbami na americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA), se lekl a odhalením ruské agenturní sítě reagoval na Zemanovu kritiku. Šéfa BIS tvrdě kritizuje i server Gazeta, podle něhož je Koudelka posedlý obviňováním Ruska. Analytik ruského Střediska evropských studií Vladimir Olenčenko v komentáři pro ruskou zpravodajskou síť Rambler napsal, že "Česko se uchýlilo k propagandě, aby zostřilo vztahy s Ruskem. Chce se zapojit do obecnějšího západního trendu, jehož podstatou je šířit nepodložená obvinění na adresu Ruska".

Ředitel BIS Michal Koudelka v pondělí na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně uvedl, že BIS a Národní centrála proti organizovanému zločinu loni odhalily a rozbily síť, kterou v Česku vytvářela ruská zpravodajská služba FSB. Síť podle něj přes servery útočila na české i evropské instituce. Aktivity ruských a čínských zpravodajských služeb Koudelka označil za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost Česka. Ruské zpravodajské služby v Česku využívají často dezinformační weby. Podle Koudelky jsou to například servery Sputnik nebo Aeronet. Ruské velvyslanectví v Praze popřelo, že by mělo něco společného s "nějakou agenturní sítí".

ÚS zrušil obžalobu tří mužů za údajnou korupci kolem prodeje zámku v Přerově nad Labem

Ústavní soud zrušil rozsudek v případu údajné korupce při nedokončeném prodeji zámku Českého rozhlasu v Přerově nad Labem. Případem se tak bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Ten nejprve zprostil tři muže obžaloby. Šlo o bývalého ministra kultury Jiřího Balvína, někdejšího náměstka generálního ředitele rozhlasu Michala Koliandra a podnikatele Jana Hnilicu. Ten podle žalobce předal úplatek 250.000 korun. Odvolací soud pak rozhodl o jejich vině a muži dostali podmíněné a finanční tresty. Ústavnímu soudu ale vadilo, že tento verdikt padl jen díky respektování rozsudku vyššího soudu, bez dalšího doplnění důkazů.

Horní Rakousy si u EK stěžují na plány ČR rozšířit jaderné elektrárny

Rakouská spolková země Horní Rakousy se obrátila na Evropskou komisi (EK) s požadavkem, aby prověřila plány České republiky na rozšiřování jaderných elektráren. V prohlášení o tom podle agentury APA informoval hornorakouský radní pro životní prostřední Rudi Anschober. Komise by se podle něj měla zaměřit především na slučitelnost českých plánů s unijním právem v oblasti hospodářské soutěže. Horní Rakousy sousedí s Jihočeským krajem, jaderná elektrárna Temelín leží od jejich hranic zhruba 60 kilometrů, jaderná elektrárna Dukovany asi 130 kilometrů. Anschober zaslal dopis Evropské komisi v reakci na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše z minulého týdne. Předseda vlády tehdy řekl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Agentura APA upozornila, že pozdvižení v Rakousku vyvolalo i vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, podle kterého Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany a během pěti let musí zahájit i diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.

Za kontaminování vody v pražských Dejvicích uložil soud peněžité tresty

Za kontaminování vody v pražských Dejvicích uložil soud dvěma mužům peněžité tresty. Zaměstananci Pražských vodovodů a kanalizací tak musí zaplatit 140 a 100 tisíc korun. Informoval o tom Obvodní soud pro Prahu 6. Muži podle obžaloby znečistili vodu v Dejvicích a Bubenči na konci května 2015. Obě městské části byly bez pitné vody čtyři dny. Kvůli kontaminaci vody mělo podle soudu zdravotní problémy přes pět tisíc lidí. Nejméně 33 z nich skončilo se střevními potížemi v nemocnici. Hygienici potom nařídili plošné očkování dětí do 15 let proti žloutence typu A.

Prezident Zeman navštíví 16. listopadu Slovensko, otevře Český dům

Prezident Miloš Zeman navštíví 16. listopadu Slovensko. Setká se se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, s níž společně otevřou budovu Českého domu. Informoval o tom ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. O den později by na Slovensko měl přiletět premiér Andrej Babiš (ANO), který si v Bratislavě připomene výročí událostí ze 17. listopadu 1989. Prezident Zeman na 30. výročí od sametové revoluce zavzpomíná doma. Zeman se o vznik Českého domu v Bratislavě snažil dlouhodobě. Při červnovém setkání s Čaputovou v Praze slovenské prezidentce poděkoval za podporu této snahy. Řekl, že se dohodli na společném otevření budovy. Byl by rád, aby v ní byla umístěna hospoda s českým pivem a kuchyní. Na otevření Českého domu byli podle Jindráka pozváni i bývalí slovenští prezidenti, tedy Rudolf Schuster, Ivan Gašparovič a Andrej Kiska.

Česká republika provozuje české domy i v dalších zemích, například v Moskvě, New Yorku nebo v Jeruzalému.

Paměť národa na listopad plánuje akce v regionech i v Praze

Ve spolupráci se společností Paměť národa se do oslav 30. výročí od pádu komunismu v projektu Nezapomeňme zapojí 37 měst a obcí. V Praze společnost Post Bellum plánuje i projekci a světelnou instalaci na Národní třídě. Zástupci organizací to uvedli na tiskové konferenci. Pro příležitost 30 let od sametové revoluce připravila Paměť národa také spoty se vzpomínkami. Ve městech a obcích by se měly také rozeznít zvony symbolicky v 17:11. "Na začátku roku jsme oslovili 45 měst a městysů s tím, aby neorganizovaly nějaké pouliční veselice, ale aby význam svátku přešel do hlubší roviny. Do projektu Nezapomeňme se zapojilo celkem 37 měst, s nimiž realizujeme velmi pestrý vějíř projektů," řekl Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje Paměti národa a projektu Nezapomeňme. Všechna zapojená místa natáčejí vzpomínky lidí, pro které 17. listopad znamenal významný předěl v životě. Vzniklo 104 spotů. V některých městech vznikají filmové dokumenty, podporují se vzdělávací projekty či výstavy.

V Hradci Králové například Paměť národa spolu s městem pořádá koncert, v Brně se regionální odbočka společnosti podílí s dalšími spolky na hlavních oslavách 30. výročí pádu komunismu. V Praze společnost Post Bellum plánuje ve spolupráci s firmou 3dsense a spolkem Díky, že můžem projekční a světelnou instalaci, která opanuje Národní třídu po celé její délce, od Národního divadla po Máj. Projekci podpořilo hlavní město Praha 700.000 korunami. Na Jungmannově náměstí se uskuteční interaktivní výstava Střípky revoluce, za pomoci aplikace budou moci zájemci některé části expozice zhlédnout i ve svém mobilu. Spolu s dalšími neziskovými organizacemi se Paměť národa počtvrté podílí na Festivalu svobody. Večer od 20:00 v Národním divadle začne předávání Cen Paměti národa, oceněno tentokrát bude pět statečných lidí z pěti postkomunistických zemí - Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a Německa.

Sametovou revoluci připomene v Bruselu umělecká a diskusní akce a výstava

Blížící se třicáté výročí sametové revoluce v Československu v Bruselu tuto neděli připomene celodenní umělecká a diskusní akce nebo v polovině listopadu pak výstava fotografií v sídle Evropské komise. O tom, že revoluce není zahradní slavnost, se budou moci přesvědčit návštěvníci paláce krásných umění Bozar v centru Bruselu. Stejnojmenná akce (Revolution is not a Garden Party), odkazující na hru Václava Havla, tam v neděli přivede řadu českých a zahraničních osobností. Hlavním tématem bude vliv umělců na politiku, jehož se Havel jako dramatik a prezident v jedné osobě stal symbolem. "Sametová revoluce byl jedinečný okamžik, kdy se umělci výrazně podíleli na formování nového politického systému," řekla ředitelka pořádajícího Českého centra Brusel Jitka Pánek-Jurková. V rámci akce vystoupí výtvarník David Černý, publicistka a někdejší mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová nebo historik Jiří Přibáň, stejně jako mladí umělečtí aktivisté z Belgie či Francie. K vidění bude několik performancí nebo knihovna literatury, jež byla za komunismu zakázána.

Revoluční dění připomene i výstava několika desítek fotografií zachycujících významné a obrazově poutavé okamžiky podzimu před třiceti lety. Snímky Karla Cudlína, Jana Šibíka a dalších fotografů budou v hlavním sídle Evropské komise k vidění od 11. do 21. listopadu. Výstavu zahájí česká eurokomisařka Věra Jourová a slovenský místopředseda komise Maroš Šefčovič spolu s ministry zahraničí obou zemí.

NTM otevřelo k 30. výročí sametové revoluce výstavu Technika v diktaturách

Národní technické muzeum u příležitosti 30. výročí 17. listopadu 1989, otevřelo výstyvu s názvem „Technika v diktaturách“. Seznámí návštěvníky s technickými prostředky, které v bývalém Československu používaly aparáty totalitních mocí (diktatura) k potlačení základních svobod a práv jednotlivce i skupin obyvatelstva, a na druhé straně s technickými prostředky, které používali jednotlivci a skupiny k boji proti totalitní moci, šíření svobodného myšlení nebo útěkům ze země. Součástí výstavy je například původní nepoužitá bomba Jana Kubiše z atentátu na Reinharda Heydricha, vysílačky paravýsadku Silver A, ale i vybavení agentů chodců či speciální sledovací dětský kočárek používaný komunistickou Státní bezpečností (StB). Díky němu si návštěvníci sami mohou zkusit práci tajného agenta či roli sledovaného „objektu“. Opomenuty nezůstávají ani příběhy konkrétních lidí na pozadí politických událostí.

V zimě se z Prahy bude létat do 121 míst, přibude 15 linek

V zimě se bude z pražského letiště létat do 121 destinací ve 46 zemích. Letový řád se tak rozšířil oproti loňské zimě o dalších šest míst, nových je 15 linek. Nové spojení bude například do Lvova, Florencie nebo Bejrútu. Nejvíce se bude stejně jako dosud létat do Londýna. ČTK o tom informovalo Letiště Praha. Přímá pravidelná letecká spojení z Prahy bude od 27. října do konce března provozovat 60 leteckých společností, z toho 13 nízkonákladových. Novinkou mezi destinacemi bude oproti předchozí zimě také ukrajinský Charkov, moldavský Kišiněv, marocká Casablanka, ruský Perm, kazašský Nur-Sultan, britský Bournemouth, dánský Billund, islandský Keflavík, Malta, ukrajinská Oděsa, stockholmské letiště Skavsta a Benátky-Treviso.

Letiště Václava Havla v Praze v letošním prvním pololetí odbavilo víc než 7,84 milionu cestujících, což je meziroční nárůst o pět procent. Letiště je tak na hraně své kapacity. V budoucnu ji chce zvýšit investicemi za zhruba 27 miliard korun. V plánu je zejména výstavba nové paralelní ranveje a rozšíření terminálu 2.

Voják lehce zraněný při výbuchu granátu při výcviku byl propuštěn domů

Voják lehce zraněný při pondělním výcviku v hodu granátem ve vojenském újezdu Březina u Vyškova byl propuštěn do domácí péče. Vážně zraněný voják je po operaci ve stabilizovaném stavu. Třetí voják se středně těžkým zraněním podstoupí v nemocnici další vyšetření. ČTK to řekl Tomáš Maruščák z tiskového oddělení generálního štábu. Neštěstí se stalo v pondělí po poledni. Vážně zraněného přepravil vrtulník ve stabilizovaném stavu do Fakultní nemocnice Brno v Bohunicích. Dva další s lehčími až středně těžkými zraněními byli převezeni do Vojenské nemocnice Brno. Událost vyšetřuje Vojenská policie.

Vojenský prostor Březina leží nedaleko vyškovské vojenské akademie, která jej proto používá k výcviku.

Počasí na středu

Zataženo nízkou oblačností nebo mlhy, místy mrholení. Zpočátku ojediněle, postupně místy, zejména na horách a na východě území jasno nebo skoro jasno. Nejvyšší teploty 12 až 16 °C, při malé oblačnosti kolem 20 °C, na horách kolem 17 °C, v Krušných horách kolem 14 stupňů Celsia.