Denní souhrn zpráv

Ústavní soud zrušil některé části zákona o pobytu cizinců a o azylu

Soudy budou znovu přezkoumávat zákonnost zajištění cizinců i po jejich propuštění nebo deportaci. Rozhodl o tom Ústavní soud, který vyhověl návrhu senátorů. Doteď musely soudy řízení proti cizinci zastavovat, pokud už byl na svobodě nebo v zahraničí. Ústavní soudci zároveň ze zákona vyškrtli spornou pasáž, podle které nemohli požádat cizinci s rodinnými vazbami na Čechy o povolení k pobytu, pokud byli v Česku nelegálně.

Sněmovna schválila novelu cizineckého a azylového zákona přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv loni v létě. Chtěla tak úsilí zpřísnit podmínky pobytu cizinců v Česku a omezit ekonomickou migraci. Skupina 18 senátorů pak v prosinci vybrané pasáže napadla u Ústavního soudu.

Česká republika dostane od Srbska za staré dluhy skoro 222 milionů korun

Česko získá od Srbska skoro 222 milionů korun za staré dluhy. Dohodu v pondělí podepsala ministryně financí Alena Schillerová za hnutí ANO a její srbský protějšek Siniša Mali. Jde o dluh Srbska, který vzniknul na začátku 90. let, a to jako vyúčtování vzájemného obchodování mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie přešla poměrná část dluhu právě na Srbskou republiku.

Částka 222 milionů korun je nižší než takzvaný uznaný dluh Srbska vůči Česku. Ten je asi třikrát vyšší. Prominutý dluh Česko započítá jako příspěvek země do oficiální rozvojové pomoci. To podle ministerstva financí v budoucnu sníží nároky na státní rozpočet.

Podle resortu Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za víc než 29 a půl miliardy korun, o rok dřív to bylo přes 38 miliard korun. Nejvyšší dluh vůči Česku má Kuba.

NKÚ: Stát nedostatečně kontroluje peníze vyplácené na podporu bydlení

Přes 232 miliard korun vynaložil stát za posledních dvacet let na podporu bydlení. Uvádí to Nejvyšší kontrolní úřad. Podle toho ale není možné posoudit, jestli peníze opravdu někomu pomohly. Stát totiž příspěvky na podporu bydlení dostatečně nekontroluje. Například u podpory sociálních bytů úřad zjistil, že stát nesleduje, kdo tyto byty využívá. Přitom jich je v Česku víc než 22 tisíc. NKÚ upozorňuje na to, že kompetence v oblasti bydlení jsou roztříštěné a chybí zákon o sociálním bydlení.

Nezaměstnanost v listopadu stagnovala, dál zůstává na 2,8 procenta

Nezaměstnanost v Česku v listopadu zůstala na 2,8 procenta. Informoval o tom Úřad práce ČR. Bez práce bylo 215 tisíc lidí, což je nejméně za posledních 21 let. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 323 500. Loni v listopadu byla míra nezaměstnanosti 3,5 procenta. Nejnižší nezaměstanost v zemi je v Pardubickém kraji, naopak nejvyšší je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Podle Úřadu práce v dalších měsících bude nezaměstnanost dál stagnovat nebo mírně naroste. Postupně se totiž ukončují sezónní práce a pracovní úvazky na dobu určitou.

Potraviny v listopadu zlevňovaly, zdražovalo bydlení a pohonné hmoty

Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zpomalil na dvě procenta z říjnových 2,2 procenta. Ceny tak rostly nejpomalejším tempem od letošního dubna. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevňovaly především potraviny. V meziročním srovnání výrazně zlevnily například vejce, a to o více než 26 procent, cena cukru klesla o třetinu. Levnější bylo i pečivo, vepřové maso, oleje a tuky nebo ovoce. Naopak nadále zdražovalo bydlení a pohonné hmoty.

Analytici: Náklady státu spojené s alkoholem jsou 59 miliard ročně

Stát dá ročně 59 miliard korun za náklady spojené s užíváním alkoholu. Vyplývá to ze statistiky Institutu pro zdravotní ekonomiku iHeta. Podle něj vůbec nejvíc stát stojí ztráta produktivity spojená s užíváním alkoholu, a to 26 miliard ročně. Může jít například o takzvaný absentismus, kdy opilý člověk nepřijde do práce, nebo naopak přijde, ale méně pracuje. Podle analitiků z Ihety by stát mohl snížit náklady třeba zákazem nebo omezením reklamy na alkohol. Na to se chce zaměřit i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Chystanou strategii představí příští rok v lednu.

Zlínská Kobra dokončila vyšetřování podvodů za 600 milionů korun

Speciální policejní útvar Kobra ze Zlína po pěti letech dokončil vyšetřování daňových podvodů za 600 milionů korun. Detektivové obvinili organizovanou skupinu šesti lidí a dvou firem. Podle policie skupina v letech 2011 až 2014 vytvořila účelové obchodní řetezce. Přes ně pak prováděla fiktivní nákupy a prodeje zboží, zejména barevných kovů ze Slovenska, s cílem získat výhodu na DPH. Obviněným za to hrozí až deset let vězení a firmám zrušení.

Státní fond kinematografie podpoří osm filmů 64 miliony, nejvíc získal snímek Havel

Osm nových celovečerních českých filmů podpořil Státní fond kinematografie. Rada fondu je vybrala z 22 uchazečů a rozdělí mezi ně 64 milionů korun. Nejvíc peněz dostane film Havel scénáristy a režiséra Slávka Horáka, a to 14 a půl milionu. Snímek zachycuje události v životě prvního českého prezidenta Václava Havla od roku 1968 až do sametové revoluce. Kromě toho se zaměřuje i na vztah Havla s jeho první manželkou Olgou. Podporu 11 milionů získá film Admin, který připravuje držitel Křišťálového globu za režii z posledního ročníku karlovarského festivalu Olmo Omerzu. Rada podpořila mimo jiné i nový projekt Bohdana Slámy Krajina ve stínu, film režiséra Václava Kadrnky Zpráva o záchraně mrtvého a také například originální snímek pro děti nazvaný Mazel a tajemství lesa, který připravuje režisér Petr Oukropec.

Správa KRNAP vysadí původní krkonošské smrky

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) usiluje ve spolupráci s dalšími institucemi o zachování původních krkonošských smrků. Na několika místech proto tyto stromy vysadí. Na české straně Krkonoš tvoří původní smrky se zvláštním uspořádáním větví již pouze jedno procento lesů. ČTK to řekl náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa. Podle něj je zachování původních populací, které lépe odolávají podmínkám v dané lokalitě, také jednou z cest, jak reagovat na aktuální klimatické změny. Náklady na projekt, který začal loni, činí 3,5 milionu korun.

Původní krkonošský smrk je specifický uspořádáním větví, připomínajícím člověka s připaženýma rukama. Neposkytuje tak oporu větru a sníh po větvích snadněji sklouzne, což je v extrémních podmínkách Krkonoš výhoda.

Vědci zmapovali zhruba tisícovku milířů na Křivoklátsku

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zmapovali zhruba tisícovku milířů na Křivoklátsku, starých v některých případech i několik století. Milíře jsou hranice dřeva pokryté hlínou, v nichž se pomalým hořením vyrábělo dřevěné uhlí. Vědci využili k mapování milířů digitálního reliéfu krajiny a následného průzkumu terénu. Průzkum ukázal i místa, kde nejsou původní lesy, protože se na nich v minulosti hospodařilo, což změnilo strukturu i druhovou skladbu lesů. Oznámil to v tiskové zprávě Filip Vrána z Mendelovy univerzity v Brně.

Rozvoj milířů i celého regionu souvisel s obdobím industrializace a průmyslovou revolucí začínající v polovině 18. století. Průmysl potřeboval uhlí, ocel, ale i dřevo. Dřevěné uhlí pro potřebu železářských podniků pálili lidé přímo v lese.

Počasí v úterý

Zataženo, občas se sněžením, na horách i vydatnějším. V nížinách déšť se sněhem. Teploty nula až +4 stupně, na horách kolem -3 Celsia.