Denní souhrn zpráv
V4: EU neplní očekávání občanů, musí se vrátit ke kořenům
Evropská unie je hodnotou, kterou je potřeba hájit, ale i změnit. Unie často neplní očekávání Evropanů, a proto se musí vrátit ke svým kořenům a více se soustředit na své občany. Po společném jednání předsedů vlád visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) to řekla polská premiérka Beata Szydlová. Premiéři V4 dnes jednali poprvé od 1. července, kdy předsednictví ve skupině převzala Varšava. Kromě tématu odchodu Británie z EU a reformy unie hovořili také o aktuální situaci v Turecku, kde po potlačení pokusu o puč následují rozsáhlé personální čistky.
MPSV navrhuje zvýšit minimální mzdu od příštího roku na 11.000 Kč
Minimální mzda by mohla od ledna příštího roku vzrůst z nynějších 9900 korun měsíčně na 11.000 korun. Počítá s tím jedna z variant zvýšení minimální mzdy, kterou na pondělní jednání tripartity předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí. Druhá varianta počítá s tím, že od ledna by se minimální mzda zvýšila na 10.600 korun a od července na 11.000 korun. Vyplývá to z podkladů, které na svých stránkách zveřejnila Asociace samostatných odborů. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda.
Měsíční minimální mzda stoupla od začátku letošního roku z 9200 na 9900 korun. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula v pondělí řekl, že odbory budou požadovat zvýšení až na 11.500 korun. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.
MfD: Stát chystá úpravy 24 železničních přejezdů za 1,9 mld. Kč
Ministerstvo dopravy zahájilo přípravu bezpečnostních úprav 24 přejezdů na železničních koridorech za téměř 1,9 miliardy korun. V dnešním vydání to píše Mladá fronta Dnes (MfD). Mezi vybranými místy je i nebezpečný přejezd ve Studénce na Novojičínsku, kde před rokem při srážce kamionu s vlakem zemřeli tři lidé. Stavby ale ještě musí schválit komise úřadu.
Úřady dostaly 2,6 milionu daňových přiznání, podobně jako loni
Finanční správa eviduje aktuálně 2,6 milionu odevzdaných daňových přiznání daně z příjmů za loňský rok. Z toho je 2,16 milionu od fyzických osob a 440.000 od právnických osob, tedy firem. Správa to dnes sdělila na dotaz ČTK. Loni odevzdali lidé a firmy celkem 2,55 milionu daňových přiznání k dani z příjmu. Konečný termín pro odevzdání přiznání byl 1. červenec pro poplatníky, kteří využívají služeb daňového poradce nebo podléhají povinnému auditu. Po tomto termínu, ale ještě v toleranční pětidenní bezsankční lhůtě, podalo daňové přiznání 35.000 poplatníků, z toho 15.000 fyzických osob a 20.000 právnických osob.
Zemědělci poškození suchem by měli dostat dalších 600 milionů Kč
Ministerstvo zemědělství chce přidat zemědělcům poškozeným suchem dalších 600 milionů korun. Celkově by tak odškodnění mělo dosáhnout 1,2 miliardy korun. O návrhu rozhodne ve středu vláda. Vyplývá to za materiálu, který má ČTK k dispozici. Jenom zemědělci v živočišné výrobě by měli navíc získat 500 milionů korun, uvedla mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Vláda již na jaře uvolnila 300 milionů korun ze své rozpočtové rezervy, dalších 300 milionů přidalo ministerstvo. Nyní chce dát dalších 600 milionů korun samo. "Předpokládáme, že peníze zemědělci dostanou v říjnu," dodal ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle Ježkové půjde 500 milionů korun pro zemědělce v živočišné výrobě, dalších 100 milionů korun pak například pro pěstitele ovoce, zeleniny, okrasných nebo ovocných školek.
EK povolila Česku fond těžko pojistitelných rizik pro zemědělce
Evropská komise povolila České republice fond těžko pojistitelných rizik. Budou do něj přispívat jedna ku jedné zemědělci a stát, v případě nadměrných srážek nebo sucha z něj budou zemědělci čerpat peníze. Pokud se peníze ve fondu vyčerpají, bude moci stát navíc přispět obnosem, který do něj zemědělci dali v posledních dvou letech. Maximální rozsah fondu je 14 miliard korun, podpora bude moci fungovat do konce roku 2022, sdělila ČTK mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha se ale obává, že zemědělci nebudou mít zájem se do fondu zapojit.
Počet automobilů v ČR roste, loni jich bylo 485 na 1000 obyvatel
Počet automobilů v České republice stále roste. Loni jich bylo 485 na 1000 obyvatel. To je o 26 vozů na tisíc obyvatel více než v roce 2014. Nově vzniklá iniciativa Město s dobrou adresou proto sepsala otevřenou výzvu Za pět minut dvanáct, která apeluje na změny v plánování a využívání dopravy. Novinářům to řekli zástupci iniciativy. Město s dobrou adresou tvoří několik organizací včetně dvou ministerstev. "Máme řadu informací a poznatků, jak se naše doprava vyvíjí a kam směřuje. Je nejvyšší čas s tím začít něco dělat," řekl Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu. Za posledních pět let vzrostl počet aut v ČR z 428 na tisícovku obyvatel v roce 2010 až na dnešních 485. Ani v jednom z posledních let množství aut oproti tomu předešlému neklesl a stále roste. Cílem iniciativy je tak zlepšit život ve městech a nabízet jednotlivým samosprávám možnost přístupu k informacím a moderním řešením urbanismu. Na město a dopravu je potřeba prý nahlížet komplexně. "V posledních letech se dělalo vše z pohledu individuální automobilové dopravy a trochu se zapomínalo na ty ostatní," řekl předseda dopravní komise Svazu měst a obcí Jaroslav Vymazal.
Hodnocení soužití Romů a ostatních v ČR se třetím rokem zlepšuje
Soužití Romů a ostatních obyvatel Česka stále vnímá výrazná většina společnosti jako špatné, myslí si to 78 procent lidí. Naopak za dobré ho označila necelá pětina dotázaných v červnovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Třetím rokem ale narůstá pozitivní hodnocení soužití a klesá negativní pohled. Ještě před rokem vidělo soužití Romů s ostatními jako špatné 83 procent a jako dobré jen 14 procent lidí. Výsledky průzkumu CVVM poskytlo ČTK.
Válečný veterán Boček se opět proletěl ve spitfiru
Československý válečný veterán Emil Boček se stal jedním z nejstarších pilotů stíhacího letounu Spitfire. Za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu, usedl na londýnském letišti Biggin Hill.
Třiadevadesátiletý Boček neřídil dvoumístný historický stroj sám, řízení ale převzal během letu. Boček si za poměrně značného zájmu českých i britských médií sedl do kokpitu kolem 14:30 SELČ, ve vzduchu strávil necelých 30 minut. Spitfire pilotoval po více než 70 letech, naposledy v něm seděl v Československu několik měsíců po válce. "Bylo to něco úžasného, po těch dlouhých letech, kdy jsem v něm neseděl," řekl Boček po přistání. Na otázku, jaké měl pocity, když ve vzduchu převzal řízení, Boček odpověděl, že pilotování Spitfiru člověk nemůže zapomenout. Ještě před startem se generál Boček zúčastnil slavnostní mše, kterou za padlé piloty odsloužil pražský arcibiskup Dominik Duka. Kapli RAF přitom věnoval kopii Pražského Jezulátka.
Festival Divadlo v Plzni nabídne hry se současnou tematikou
Soubory z Ruska, Polska, Maďarska, Slovenska a ČR pozvali organizátoři 24. ročníku Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni. Od 7. do 15. září nabídnou přední evropští dramatici ukázku své tvorby, která se věnuje silným současným společenským tématům, řekl ČTK ředitel festivalu Jan Burian. Diváci se tak v inscenacích dostanou na pohřební hostinu, do prostředí ruských teenagerů nebo ilegální prostituce.
Výstava přibližuje historii i současné opravy mariánského sloupu
Historii mariánského morového sloupu na Hradčanském náměstí v Praze a jeho současné restaurování přibližuje výstava instalovaná přímo v jeho okolí. Od vysvěcení mariánského sloupu letos uplyne 280 let. Většina soch se na sloup vrátí v originálech, některé v kopiích. Celý sloup bude po opravě v roce 2019. ČTK o zahájení výstavy informovala Michaela Vrchotová z Galerie hlavního města Prahy, která je jejím autorem i správcem veřejné plastiky v Praze. Panelová výstava na náměstí je členěna do tří oddílů - historie mariánského sloupu a jeho tvůrci, průzkumy a restaurování a nakonec medailony jednotlivých světců, které si návštěvníci mohou prohlédnout na fotografiích. Mariánský sloup na Hradčanském náměstí byl postaven mezi lety 1724 a 1736. Byl vztyčen na místě, kde v letech 1713 až 1714 stával morový oltář sloužící ke společným bohoslužbám a modlitbám obce v období pražské morové rány.
Na jižní Moravě objevili a popsali nový vzácný druh pavouka
Jméno snovačka moravská dostal nový druh pavouka popsaný Milanem Řezáčem z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Vyskytuje se vzácně na jižní Moravě, řekl ČTK Řezáč. Popis nového druhu, na kterém odborníci pracovali řadu let, brzy otiskne časopis Zootaxa. Pavouk se rovnou ocitl také na seznamu kriticky ohrožených druhů. Snovačku moravskou se zatím podařilo najít pouze u Lednických rybníků a u mrtvého ramene v přírodní rezervaci Stibůrkovská jezera u Lanžhota na Břeclavsku. Ještě do poloviny 19. století tam byla slaniska a přirozená mělká jezera s brakickou, tedy slanější vodou. Podobné biotopy, dříve charakteristické pro celou Panonskou oblast, dnes již prakticky neexistují. Snovačka moravská je patrně jejich reliktem, který přežil na březích nově zbudovaných rybníků. Nejbližší příbuzné má na slaniscích u Bajkalu ve střední Asii. Jinak v Česku žije 69 zástupců čeledi snovačkovitých.
Houby rostou v Česku málo, lepší situace je na horách
Houby v Česku rostou málo, příliš jim nepomohla ani nedávná vlna dešťů. O něco lepší je situace pouze ve středních a vyšších polohách, kde se dají nalézt například i hřiby, které jsou nyní v nížinách spíše vzácností. ČTK to řekl Jaroslav Landa z České mykologické společnosti. "Zdá se, že stále doznívá sucho a velké teplo z předchozích měsíců. Mysleli jsme si, že deště z minulého týdne houbám pomohou, ale jejich růst spíše ještě klesl," uvedl Landa. Podle něj je teď jakákoliv prognóza nejistá, předpokládané vyšší teploty ale houbám zřejmě neprospějí. Nejčastěji se momentálně objevují ryzce a holubinky.
Počasí v pátek
Polojasno až oblačno. Teploty 25 až 29 stupňů Celsia.
