Vědci budou diskutovat o historickém významu Rudolfova majestátu

Historickým významem garance náboženské svobody v českém království císařem Rudolfem II. a jejími mezinárodními souvislostmi se budou zabývat vědci, kteří se ve čtvrtek 24. září sjedou do Prahy na třídenní mezinárodní konferenci Rudolfův majestát - milník v dějinách Evropy. Konferenci svolal Historický ústav Akademie věd s německým centrem pro dějiny střední a východní Evropy v Lipsku při příležitosti 400. výročí vydání tohoto dokumentu.

"Rudolfův majestát vlastně představoval pokus o něco, co bylo proti proudu evropského náboženského a politického vývoje," řekl ČTK Jiří Mikulec z Historického ústavu. Evropa totiž už v té době směřovala ke státům podle hesla: Čí je země, toho je náboženství. Majestát uzákoňoval něco, co bylo proti tomuto proudu, proto byl odsouzen k neúspěchu, uvedl. Rakouské a české země a nakonec i Uhry se po Bílé hoře nakonec musely přiklonit k jedné konfesi, ke katolické. Soužití více náboženství v Čechách mělo dlouhou historickou tradici. Stavové se proto snažily skutečnému stavu věcí dát právní zakotvení. Využili k tomu napětí mezi Rudolfem a jeho bratrem Matyášem. Po porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře byl majestát zrušen a vývoj se ubíral v souladu se zbytkem Evropy k monokonfesní monarchii.