Ústavní soud umožnil změnou zákona případnou restituci Kokořína

Plénum Ústavního soudu ve středu rozhodlo, že hrad Kokořín na Mělnicku bude možné vrátit restituentům parcel pod hradem. Soud zrušil část zákona o půdě, která neumožňovala restituentům vydávat majetek zapsaný na seznamu národních kulturních památek. Ústavní soudci označili spornou část zákona za diskriminující, neboť objekty, které na seznamu NKP nejsou, vydávat lze. O restituci požádalo osm dědiců bývalých majitelů hradu - rodiny Špačků.

Výrok soudu je precedenční - nejen Kokořín, ale i další NKP budou moci případně získat restituenti, kteří si o ně včas zažádali. Pokud splňují všechny náležitosti restitučního zákona, nic už tomu nebude podle mluvčího ÚS Michala Spáčila bránit. Co konkrétně bude dál s Kokořínem, záleží na dalším jednání okresního soudu; bude už ale rozhodovat bez existence části zákona, která restituci znemožňovala, uvedl Spáčil.

"Jaký to bude mít precedenční účinek, se dá těžko předpokládat," řekl ČTK náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. Míní, že rozhodnutí soudu pravděpodobně neotevře cestu ke změně vlastnictví u mnoha památek. "Samozřejmě to automaticky neznamená, že stát ihned vydá státní hrad Kokořín nebo jiné národní kulturní památky," sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová. I kdyby však k vydání hradu došlo, nebere to ministerstvo "jako tragédii". "Památkový zákon stanoví totiž povinnosti směřující k péči o kulturní památky všem vlastníkům stejně," konstatovala Besserová, jež se ani neobává, že by případný nový vlastník hrad pro veřejnost uzavřel.

Hrad Kokořín pochází z první poloviny 14. století, kdy ho vystavěl Hynek Berka z Dubé. Od poloviny 17. století nebyl Kokořín obýván a pustl. Roku 1894 koupil zříceninu Václav Špaček ze Starburku, který v letech 1911 a 1918 nechal hrad přestavět do současné podoby. Autorem jedné z posledních romantických restaurací středověkého objektu byl architekt Eduard Sochor.