Klaus nechce další ratifikaci euroústavy, referendum by neodmítl

Prezident Václav Klaus nepokládá za smysluplné pokračovat v ratifikaci euroústavy po jejím odmítnutí ve francouzském a nizozemském referendu. Případný ústavní zákon o českém plebiscitu by ale nevetoval, pokud by se vláda a parlament rozhodly, že si chtějí udělat takovýto nákladný průzkum veřejného mínění. Klaus to uvedl v pořadu Sedmička televize Nova. "Nemá smyslu v tomhle (ratifikaci) pokračovat. Já si dovedu představit hledat jinou cestu, hledat jiný text, hledat ne 200 stránek nebo s přílohami 1000, ale hledat 15 stránek, udělat verzi minimalistickou, udělat ne do všech oblastí lidských životů se pletoucí ústavu," řekl. "Kdyby se vláda a jasně obě komory parlamentu rozhodly, že si chtějí udělat ratifikaci jako jistý nákladný drahý průzkum veřejného mínění, tak já prohlašuji, že ten zákon nebudu vetovat. Nemám pocit, že bych se měl v tomto smyslu vzpírat parlamentní většině v takovéto věci," prohlásil Klaus. Premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) to nepřekvapilo. "Beru to tak, jak to je. Musíme oba postupovat v rámci ústavy," řekl novinářům. Podle prezidenta záměr vlády pokračovat v ratifikaci je "snaha hloupá a snaha nerozumná", neboť bez souhlasu všech států Unie euroústava nemůže vstoupit v platnost. Vláda nemění své názory, což znamená, že dává přednost referendu, reagoval Paroubek. Klaus, který patří mezi hlavní kritiky současné podoby evropské ústavy, neboť podle něho vytváří z Unie superstát, považuje francouzské a nizozemské odmítnutí za zadostiučinění, neboť byl za své názory okřikován. Prezident se pozastavil nad tím, že Paroubek jel do Francie před referendem podpořit přijetí euroústavy. Podle premiéra to ale nebyla návštěva placená státem. "Pokud budu pozván politickou stranou, jel bych ji podpořit i do jiných zemí. Chci zdůraznit, že do Francie mě pozvali francouzští socialisté, nikoli vláda," uvedl Paroubek. Klaus se podle svých slov do francouzské politické kampaně odmítl zapojit, i když byl o to také žádán. Za klišé označil prezident tvrzení, že Francouzi a Nizozemci hlasovali spíše o vnitřní politice svých zemí než o euroústavě. "Nedělejme z těch lidí hlupáky," prohlásil. Důvody, že pro Francii byla euroústava příliš liberální a pro Nizozemsko naopak, jsou podle Klause hlavní argument, proč je evropská ústavní smlouva špatná - nevyhovuje nikomu. Ve Francii evropskou ústavu před týdnem odmítlo 55 procent voličů, v Nizozemsku ve středu dokonce téměř 62 procent. Výsledek obou hlasování snížil podporu euroústavě i v dalších zemích Unie. Také v Česku podle průzkumu firmy Factum Invenio mírně převažují nad stoupenci euroústavy její odpůrci, řada z nich by ale k referendu nešla. I tak by ale v plebiscitu dalo ústavě hlas jen zhruba 44 procent jeho účastníků, proti by bylo 30 procent a zbývající čtvrtina nebyla rozhodnuta.