Stovky lidí přijely na Národní hřbitov uctít památku obětí války

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku v neděli ožil vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti nacismu, zejména Židy, kteří trpěli v terezínském ghettu. Připomenout si minulost přijelo na Terezínskou tryznu na 800 lidí, byli mezi nimi bývalí vězňové, ministři, poslanci i školáci. Terezínem, který využili nacisté pro vznik ghetta, prošlo v letech 1940 až 1945 na 140.000 lidí. Do městečka se 7000 obyvateli se muselo vtěsnat na 50.000 osob. Drastické podmínky mnozí nevydrželi. Přesto zde vzniklo mnoho uměleckých děl. Květiny k pylonům položila Anna Hyndráková. "Přijela jsem vzpomenout na rodinu, přátele, s nimiž jsem se tu viděla naposledy," řekla ČTK. "Zároveň je pieta spojena s nadějí, že snad už dnešní svět podobnou tragédii nedopustí, že nebude lhostejný jako tehdy, kdy se proti nebezpečí nacismu mnoho neudělalo," dodala Hyndráková, která v ghettu strávila dva roky. Národní hřbitov leží mezi Malou pevností, v níž pražské gestapo za války zřídilo policejní věznici, a městem Terezínem obehnaným hradbami. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice, ghetta a nedalekého koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 lidí. Na 150.000 z nich byli Židé, kteří strádali v ghettu. V důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich 35.000 zemřelo v Terezíně. Většina ostatních našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Modlitbu za oběti přednesl Jiří Hladík z České biskupské konference a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Děčínský pěvecký sbor na závěr tryzny zazpíval úryvek z třetího dějství Verdiho opery Nabucco. Věnce před popravčí zeď položil kromě Sobotky například ministr obrany Karel Kühnl, ministr vnitra František Bublan či ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda a zástupci zhruba 30 zemí. Pietního aktu, který se pravidelně koná na Národním hřbitově třetí květnovou neděli, se zúčastnil také Stanislav Gross.