Pražané si připomněli 58. výročí květnového povstání

Položením věnců u pamětní desky na pražské Staroměstské radnici si v pondělí představitelé hlavního města a Českého svazu bojovníků za svobodu připomněli 58. výročí květnového povstání českého lidu proti německým okupantům. V projevech ocenili statečnost účastníků povstání a uctili památku téměř 2000 těch, kteří na pražských barikádách položili život. Na začátek pražského povstání a boj o tehdejší Československý rozhlas si krátce po poledni přišlo před budovu rozhlasu na Vinohradské třídě zavzpomínat několik desítek Pražanů. Pietního aktu se zúčastnili premiér Vladimír Špidla, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a náměstek pražského primátora Petr Hulínský. Premiér v projevu ocenil fakt, že se v závěru války tisíce lidí rozhodly přispět ke konečné porážce fašismu a riskovat i život. Zdůraznil mezinárodní charakter povstání, kterého se mimo jiné zúčastnili Francouzi, Holanďané a Bulhaři. "Osvobození od nacistické diktatury byla evropská záležitost," podtrhl Špidla. Součástí poválečného úsilí evropských národů o to, aby se něco takového už nemohlo opakovat, je i evropská integrace, dodal premiér Špidla.

Přímo na Staroměstském náměstí, kde se odehrávaly dramatické okamžiky konce druhé světové války, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková ujistila, že svaz bude nadále usilovat o politickou rehabilitaci květnového povstání. Zmínila, že povstání dodnes nebylo skutečně uznáno a oceněno, ač povstalci zachránili metropoli od úplného zničení, které plánovali němečtí okupanti. Pozastavila se i nad tím, že Sudetoněmecké krajanské sdružení si mohlo otevřít kancelář v Praze. "Rehabilitovat povstání a nedopustit změnu výsledků druhé světové války je naše povinnost a náš úkol," uzavřela Dvořáková. Statečnost lidí, kteří postavili v pražských ulicích přes 1600 barikád a zátarasů a pustili se do nerovného boje s nesrovnatelně silnějším nepřítelem, připomněly věnce u dřevěného kříže v přízemí Staroměstské radnice. Kříž z ohořelých trámů radnice, kterou zničili okupanti, byl na památku obětí povstání vztyčen hned v prvních dnech osvobození.

Pražským povstáním pokračovala série obdobných akcí, jež propukly spontánně na přelomu dubna a května na mnoha místech protektorátu. Do bojů v hlavním městě se zapojilo asi 30.000 lidí. Podle údajů Českého svazu bojovníků za svobodu zemřelo na barikádách 1698 lidí české národnosti.