Veteráni zavzpomínali na bitvu u Sokolova před 60 lety

Celkem 25 pamětníků počátků prvního samostatného československého praporu v tehdejším Sovětském svazu v sobotu zavzpomínalo v Sokolovu na Ukrajině na první bojové nasazení své jednotky. Obrana této obce se stala symbolem odporu Čechoslováků proti nacistickému Německu. České veterány přivítalo u památníků v obci s 1500 obyvateli i v mrazu a za sněžení i několik stovek místních obyvatel.

"Jaké je to vzpomínat? Strašně těžké, protože já jsem baba," poznamenal dojatě Ladislav Kylián. Před 60 lety byl kulometčíkem třetí roty, která držela linii u obce Mirgorod západně od Sokolova. "Umřelo mi tam spousta skvělých kamarádů," řekl viditelně pohnutý Kylián. Největší tíhu bojů ale 8. března 1943 nesla první rota praporu vedená Otakarem Jarošem, který u Sokolova padl. Jeho osud byl po konci války využit a zneužit komunistickou propagandou.

V Sokolovu na Čechoslováky rádi vzpomínají. "Oslavy děláme každoročně, na kulatá výročí jsou větší. Jsme rádi, že i letos přijela velká česko-slovenská delegace," řekl novinářům starosta Sokolova Ivan Tkačenko.

V dobách Sovětského svazu bylo dokonce postaveno muzeum československo-sovětského přátelství, v sobotu přejmenované na muzeum bojové družby. Objekt je uzavřen, na oslavy výročí jej však ukrajinská strana delegaci zpřístupnila. Pod vlajkami SSSR a Československa jsou v jedné místnosti shromážděny artefakty z bitvy a fotografie vojáků. Největší atrakcí je však panoráma znázorňující celou bitvu. Pro českého návštěvníka je neodolatelná místnost dokumentující komunistickou družbu mezi tehdejší ČSSR a Sokolovem. Kde jinde je nyní k vidění vyšívaná dečka s komunistickým prezidentem Klementem Gottwaldem nebo dřevěný model trolejbusu československé výroby.

Čeští veteráni, přes 80 let staří, byli z návštěvy Sokolova nadšeni a překvapeni mírou pozornosti, kterou jim věnovali místní lidé, i připraveným programem. Bývalí vojáci prvního československého praporu, který vedl pozdější prezident Ludvík Svoboda ale často těžce nesou, že se na jejich činy po roce 1989 zapomíná. "Hořce to nesou všichni, považují to za velkou historickou nespravedlnost," prohlásil místopředseda československé obce legionářské Václav Přibyl.

Veterány dopravil na Ukrajinu vojenský speciál. Letěla s nimi i náměstkyně ministra obrany Jaroslava Přibylová.