Maminka plakala, otec byl smutný, popisuje 15. březen 1939 pamětnice. Začala šestiletá okupace
Sychravý den, s padajícím mokrým sněhem. Tak vypadalo ráno 15. března 1939. Den, kdy začalo německé obsazování Čech a Moravy, operace Březnový vítr.
Hranice, už tak dost okleštěné Mnichovskou dohodou, překročilo 22 divizí o síle 350 tisíc mužů. Československá armáda dostala příkaz neklást odpor. Na březnové události vzpomínala pro Paměť národa Eva Dobšíková. Tehdy jí bylo sedm let.
"15. března 1939 jsme ráno stáli u rádia, maminka, tatínek a já. Rádio hlásilo, že k nám právě vstupuje německá armáda, že jsme obsazení německou říší. Byla jsem malá a pamatuju si, jak rodiče zůstali úplně zdrceni, jak když je praští."
Ještě ten den poslala paní učitelka Evu Dobšíkovou ze školy domů. Její otec - lékař se totiž zastřelil v ordinaci.
Také Daruše Burdová se o okupaci dozvěděla z rozhlasového vysílání.
"Vím, že maminka plakala. Otec byl hodně smutný a říkal: To bude hrůza, co nás teď všechno čeká."
Už den před obsazením vznikl 14. března 1939 na nátlak Německa Slovenský stát. Ve stejný den odjel do Berlína prezident Emil Hácha s ministrem zahraničí Chvalkovským. O hodinu později odstartovalo letiště letadlo s plk. Františkem Moravcem a deseti zpravodajskými důstojníky, kteří odváželi nejdůležitější věci z tajného archívu.
Göring vyhrožoval, že Prahu srovná se zemí
Česká delegace po půlnoci požádala o uznání práva na samostatnou existenci pro svůj národ. V té době už měla zprávy, že některé německé jednotky vstoupily na severní Moravu. Hácha během jednání zkolaboval. Hitler oznámil, že 15. března v šest hodin ráno německá armáda vpochoduje do Čech. Zároveň varoval před odporem ze strany armády či obyvatelstva.
"Göring vyhrožoval Háchovi, že pokud nepodepíše a pokud se nestane vazalem nacistické Třetí říše, tak že Prahu srovná se zemí a to opravdu reálně hrozilo," připomíná historik Vojtěch Kyncl z Vojenského historického ústavu.
Krátce před čtvrtou hodinou ranní podepsal Hácha Prohlášení německé a česko-slovenské vlády. Ve skutečnosti to ale znamenalo dočasný konec suverenity zbytku československého státu.
Hitler získal dokument, kterým později přesvědčoval o neagresivním převzetí Čech a Moravy. V Praze byl dokonce dřív než Hácha.
Jak upozornil historik Vojtěch Kyncl z Vojenského historického ústavu, obsazení proběhlo velmi rychle.
"Ono se v té době už opravdu nedalo nic dělat, protože celý ten obranný systém Československa byl rozbitý a nebyly možnosti, jak se bránit takové obrovské přesile, která ještě navíc byla posílena o vojenský materiál, který nacisté získali v tom opuštěném pohraničním pásmu, který tam musel zůstat. Takže Československo už bylo vydáno napospas."
Protektorát měl své hrdiny
Jedním z hrdinů byl generál František Slunečko, jeden z velitelů Obrany národa. Gestapo začalo v Brně zatýkat podřízené generála.
"Gestapo cílilo také na samotného velitele té skupiny Morava-západ. Naštěstí byl varován a dvě hodiny před tím než do jeho bytu přišlo gestapo, se mu podařilo prchnout," popisuje historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Generál Slunečko střídal ukrýty po celou válku. V květnu 1945 pak vedl zbytky Obrany národa do povstání proti okupantům.
Protektorát trval víc než 6 let. Podle bádání historiků Vojenského ústředního archívu zemřelo přibližně 343 tisíc lidí.
