„ Československá Amerika musí vytrvat!“ Výzva Československého rozhlasu k americkým krajanům po Mnichovské dohodě

Na budově, kde byla podepsána tzv. mnichovská dohoda je pamětní deska připomínající odstoupení českého pohraničí v roce 1938

V napjaté atmosféře roku 1938 byl rozhlas pravděpodobně nejvlivnějším sdělovacím prostředkem. Aktuální informace zprostředkovával posluchačům okamžitě. Rozhlasový archív skrývá unikátní projevy té doby.

Mnichovská dohoda | Foto: Bundesarchiv 183-R69173/Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0 DEED

Během září 1938 posluchači napjatě očekávali projev prezidenta Beneše i dalších vysokých politiků. Rozčarování po mnichovské zradě bylo obrovské. Zaznívá to i z projevu komentátora Jana Martínka. Jeho proslov směřoval k americkým krajanům, kteří tehdy díky krátkovlnnému vysílání mohli vysílání z Prahy poslouchat. Martínek se snažil získat u krajanů podporu na obranu jejich bývalé vlasti.

Josef Martínek | Foto: University of Chicago,  Archives of Czechs and Slovaks Abroad

V úvodu projevu řečník vysvětloval vzniklou situaci a vyjadřoval zklamání nad přístupem spojenců. Současně do projevu vkládal optimismus a naději na obrat k pozitivnímu řešení situace: „Ještě v posledních chvílích, jak to bývá, v každé válce jsou možny obraty v náš prospěch“. V převážné části projevu Josef Martínek apeloval na krajany v Americe, aby podpořili obranu Československa:  „Prosíme vás jen, abyste v ní vytrvali a počítali s tím, že tento zápas náš, nechť jakkoliv rozhodnou diplomatické zápolení, bude dlouhý a obtížný a bude vyžadovat krajního napětí všech sil našich i vašich“.

Celý projev si můžete poslechnout  v originální audionahrávce:

0:00
/
0:00

Josef Martínek se narodil 23. března 1889 v Poděbradech. V roce 1909 odešel do USA. Od roku 1910 byl členem a funkcionářem české sekce Socialistické strany Ameriky, činovníkem krajanských spolků a cvičitelem Dělnických tělocvičných jednot. V letech 1916–34 působil jako šéfredaktor Amerických dělnických listů. Za 1. světové války byl jedním z organizátorů československého zahraničního odboje v USA, spolusignatářem Clevelandské (1915) a Pittsburské (1918) dohody. V roce 1917 spolupracoval s T. G. Masarykem v Rusku a v roce 1919 se stal vedoucím krajanské delegace z USA k československým legiím na Sibiři. Počátkem 20. let vystudoval sociologii na Western Reserve University v Clevelandu, pokračoval v žurnalistické činnosti a exponoval se v americkém družstevním hnutí. V roce 1925 založil českou družstevní obec Taborville v Ohiu. V letech 1934–39 působil v ČSR; v letech 1935– 38 byl šéfredaktorem Večerního Práva lidu a aktivním účastníkem zápasu na obranu republiky. V únoru 1939 se vrátil do USA. Za 2. světové války se pak jako tajemník Československé národní rady americké podílel na československém zahraničním odboji. V roce 1947 se přestěhoval do Arizony, ale nadále spolupracoval s krajanským tiskem a Hlasem Ameriky; věnoval se historii českého krajanského hnutí v USA. Zemřel 19. března 1980 v Tucsonu.

Autor: Klára Stejskalová | Zdroj: Český rozhlas
klíčová slova:
spustit audio