Ministerstvo zahraničí zveřejnilo archivní dokumenty přibližující atmosféru před Mnichovskou dohodou
V noci z 29. na 30. září 1938 byla dojednána Mnichovská dohoda a tehdejší Československo muselo odevzdat své příhraniční oblasti Německu. Podpisu dohody předcházela řada dramatických a veřejnosti nepříliš známých událostí. České ministerstvo zahraničí nyní zveřejnilo několik dokumentů ze svého archivu, které přibližují tehdejší dobovou atmosféru. Zdůraznilo že Rusko dnes vysílá podobné signály, jaké tehdy vysílalo Německo.
Mnichovská dohoda byla podepsaná 30. září 1938 představiteli Německa, Spojeného království, Francie a Itálie. Podle historiků byl vývoj událostí těsně před podpisem Mnichovské dohody velmi dramatický. Hitlerovy požadavky vůči Československu se stupňovaly a vyvrcholily podpisem dohody, která místo zachování míru vedla ke druhé světové válce.
Mezi dokumenty, které zveřejnilo ministerstvo zahraničí, jsou telegrafická sdělení, přepisy rozhovorů a další klíčové materiály, které odhalují tlak, pod kterým Československo bylo.
Mimo jiné jednání sdělení ministra zahraničí Kamila Krofty československým velvyslancům v zahraničí o neúspěchu jednání v Bad Godesbergu mezi Adolfem Hitlerem a britským premiérem Nevillem Chamberlainem a vyhlášení všeobecné mobilizace československých ozbrojených sil.
„24. září předal britský velvyslanec Basil Newton československé straně memorandum Hitlera z Bad Godesbergu se seznamem nových požadavků. Jak vidíte, původní text v němčině je vytištěn na oficiálním papíře britského velvyslanectví v Praze. Mapová aplikace byla doručena o pár hodin později ještě tentýž den,“ říká Tomáš Kluson z Archivu ministerstva zahraničních věcí.
O den později, 25. září, reagovala československá vláda návštěvou československého velvyslance ve Velké Británii Jana Masaryka u premiéra Nevilla Chamberlaina, kterému za přítomnosti ministra zahraničí Lindley Wooda předal nótu. Konstatovala, že československá vláda nové Hitlerovy požadavky jednoznačně odmítla. V archivu MZV je uložen strojopisný překlad této nóty, její originál, dále telegram Jana Masaryka popisující průběh této schůzky:
„Chamberlain je upřímně překvapen, že nemáme v úmyslu stáhnout naše jednotky z opevnění. Poukázal jsem na to, že včera byla opevnění obsazena na radu Britů a Francouzů a že je dnes nemůžeme zase vyklidit. To nechtěl pochopit. Je neštěstím, že tento hloupý a neinformovaný malý člověk je anglickým premiérem a jsem přesvědčen, že jím již dlouho nebude.“
Československé velvyslanectví v Berlíně zároveň předalo do Prahy zprávu o známém agresivním projevu nacistického vůdce Adolfa Hitlera v berlínském Sportpalastu. Ve zprávě to popsal zástupce československého velvyslance v Berlíně Miroslav Schubert.
„Můžete se také podívat na úryvek tohoto dokumentu týkající se zmíněného projevu. Máme také strojopisný český překlad, datovaný 27. září, který lze nazvat snad nejpoučnějším z celého prezentovaného sborníku. Je to Hitlerova odpověď na osobní dopis Nevilla Chamberlaina. To je prostě exemplární příklad neuvěřitelné demagogie a lží, který mezitím částečně našel určitý ohlas u britské politické reprezentace. Tento dokument není příliš známý. Zároveň 27. září Hitler v rozhovoru s britským velvyslancem Hendersonem dal jasně najevo, že je odhodlán zintenzivnit svou agresivní politiku. Prohlásil, že pokud jeho požadavky nebudou akceptovány následující den, tedy do 28. září do 14 hodin, vyhrazuje si právo podniknout vojenské akce. Proto se v Praze a samozřejmě v západních a evropských metropolích začali připravovat na vypuknutí války,“ popisuje Tomáš Kluson.
Dalším dokumentem je pokyn ministra zahraničních věcí Kamila Krofty stálému delegátovi Společnosti národů v Ženevě Arnoštu Heidrichovi o předložení nóty generálnímu tajemníkovi Společnosti národů v případě vojenské agrese proti Československu. V této nótě československá vláda požaduje okamžité svolání Rady Společnosti národů dle článku 11 Paktu SN a o označení nacistického Německa za agresora.
V archivu Ministerstva zahraničních věcí je rovněž uložena fotokopie podepsané německé verze Mnichovské dohody z 29. září 1938 včetně všech dodatkových protokolů. Originál smlouvy není v archivu, neboť byla podepsána bez Československa.
Dále je v archivu telegram ministra zahraničí Kamila Krofty z 30. září, ve kterém se obrátil na československé velvyslance v Londýně a Paříži s instrukcemi informovat místní samosprávy, že podmínky Mnichovské dohody znamenaly mimo jiné výrazné posílení vojenského potenciálu nacistického Německa:
„Upozorněte vládu, hlavní štáb, že mnichovským rozhodnutím nás přinutili vydat naše opevnění, neporušené a ozbrojené. Upozorněte, že se svým rozhodnutím tudíž postarali o další vyzbrojení Hitlera proti sobě, neboť v pevnostech, které jsme přinuceni vydat do 10. října, jsou kanóny, kulomety a střelivo za 2 miliardy (československých korun).“
Poslední věta Kamila Krofty se tak podle Tomáš Kluson z Archivu ministerstva zahraničních věcí ukázala jako skutečně prorocká.
Podle ministerstva zahraničních věcí je Mnichovská dohoda ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Diplomacie zdůrazňuje, že ústupky nefungovaly v roce 1938 a nefungovaly by ani dnes na Ukrajině.
„Jakékoliv ústupky agresorovi jej posilují. Jsou faktickým odkládáním jeho dalších agresivních válek. Ukrajina nesmí skončit stejně jako Československo (a Evropa a celý svět) po podepsání Mnichovské dohody. Poučme se z minulosti,“ uvedlo ministerstvo.
