Kalendárium
Je rukopis královédvorský významnou památkou české literatury nebo jen padělek? Tato otázka byla v především 19. století předmětem vášnivých debat a sporů. Odpověď na ni hledat nebudeme, jen v kalendáriu připomeneme okolnosti "nálezu" díla. Zmíníme také prvního českého kardinála nebo A.B. Svojsíka.
Před 630 lety byl druhý pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi jmenován kardinálem. Rádce a důvěrník císaře Karla IV. se tak stal vůbec prvním Čechem, který tuto vysokou církevní hodnost získal.
"Rukopis královédvorský byl nalezený na svatou Ludmilu, to znamená 16. září, roku 1817 a stalo se tak v kostele svatého Jana Křtitele v našem městě. Václav Hanka tady pobýval na návštěvě u svých známých, uvádí se jméno Jana Puše nebo Jana Skleničky. Prostřednictvím těchto známých, když se bavili o událostech husitského období v našem městě, pak došlo k jeho seznámení s královédvorským kaplanem Pankraciem Borčem. A právě on zavedl Václava Hanku, spolu s ještě s několika osobami, do kobky královédvorského kostela, kde k tomu nálezu došlo."
"To je právě trošku problém. Dodnes existuje spor, zda se jedná o falzum či nikoli. Samozřejmě, že velká většina vědecké populace se přiklání k tomu, že se jedná o falza. Existují ale i názory opačné a obě strany si předkládají různá svědectví a různé doklady, jak to vlastně bylo. My s můžeme opřít o literaturu a prameny, které máme. Podle protokolu, který byl sepsán den poté na královédvorské radnici, tak do kostela se odebrali proto, že Václav Hanka chtěl vidět tzv. Žižkovy šípy. Žižkovy šípy měl být pozůstatek přímo z doby husitských válek. A když tyto Žižkovy šípy ohledávali, tak snad údajně z pod nich vypadly na zem pergameny, ve kterých byl později odhalen rukopis královédvorský. Dokonce podle svědků nezvedl tyto pergameny sám Václav Hanka, ale jeho pomocníci, kteří mu je posléze předali."
Jak se v 19. století na spory o pravost rukopisů ve Dvoře Králové dívali?
"Ještě za života Hanky za ním královédvorští občané jako správní patrioti stáli za Václavem Hankou. Byly mu zde strojeny různé slavnosti, ve Dvoře nebylo pochyb a Dvůr si nechtěl nechat vzít pravost rukopisů."
Nutno říct, že královédvorští nebyli sami. Pravosti rukopisu dlouhá léta věřily také vědecké autority.
Před 70 lety zemřel zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. Když se středoškolský profesor tělocviku na svých cestách seznámil se skautingem, byl jeho myšlenkami nadšen. V roce 1911 založil 1. skautský oddíl a už o rok později vedl 1. skautský tábor. Jak to na táborech vypadalo, a že to jejich účastníci rozhodně neměli jednoduché, popsal ve svém deníku budoucí slavný básník Jiří Wolker, který se jich účastnil. Také Svojsík sám vydal několik knih určených převážně skautům - nejznámější jsou "Základy junáctví", na které skauti dodnes skládají svůj slib.
