Bez kopie č. 16 by se o konferenci ve Wannsee nevědělo. Uplynulo od ní 80 let
Psal se rok 1942. Ve vile na břehu jezera Wannsee poblíž Berlína se 20. ledna schází vysocí úředníci. Svolal je Reinhard Heydrich. A měla jeden bod - konečné řešení židovské otázky.
Jak uvedl Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd, do historie se zapsala jako konference ve Wannsee, od které uplynulo 80 let.
"Konference byla svolaná Reinhardem Heydrichem a měla za úkol řešit propojení ministerstev a úřadů, které se měly podílet na deportaci a následně i vraždě židovského obyvatelstva. Na místě byl z jednání vytvořen protokol, který měl 32 kopií. Zachovala se pouze kopie číslo 16, kterou našli v roce 1947 spojenci při prohledávání materiálů jednoho z ministerstev. Nebýt toho, že máme tento průklep, tak o té konferenci nevíme vlastně vůbec nic, proč se konala a kdo se jí účastnil."
V jakém stavu se dochoval ten opis?
"Ten je velmi dobře zachovalý. Je bez podpisů. Nicméně seznam těch jmen, z nichž někteří žili ještě hluboko v 80. letech, ukazuje na autentičnost. I ten popis od Adolfa Eichmanna, který je považován za autora toho zápisu, ukazuje na sílu toho, proč se ta konference shromáždila, proč všechny ostatní opisy byly zlikvidovány.
Je to zajímavé, ale my bychom z doby třetí říše kromě takto náhodně zachovaných dokumentů neměli téměř nic. Bylo, můžeme říci celoříšským pravidlem, že s přibližující se armádou v roce 1945 začaly veškeré důkazy nacistické úřady likvidovat a pálit. Ty hlavní důkazy, to byl tzv. Riegrův telegram, který přišel do západní Evropy až v srpnu 1942, kdy bylo jasné, že se nacisté chystají k hromadnému vraždění lidí tzv. pruskou kyselinu. Tak je to i v telegramu uvedeno, tedy cyklon B."
Jak ten protokol z Wannsee vypadá? A kdo byl na konferenci nejvýše postavený?
"Mezi důležitými členy, kteří sem přijeli, tak byl samozřejmě Reinhard Heydrich, ale také Adolf Eichmann, což byla jeho pravá ruka. Heydrich byl pověřen řešením židovské otázky Hermannem Göringem už v létě 1941. Holokaust nezačíná konferencí ve Wannsee, ale už od léta 1941 s útokem na Sovětský svaz. Konference ve Wannsee pouze organizačně upřesňuje podíl těch jednotlivých orgánů na likvidaci Židů.
Pokud si ten protokol pozorně přečteme, tak popisovány jsou zde ty organizační části, kde budou shromažďováni Židé, jak budou posíláni dál, případně co se s nimi stane. Je zde už používám ten velmi důrazný a později velmi často používaný eufemismus 'přesídlení'. A právě 'přesídlení' je skrytá hromadná vražda Židů.
Původní plán počítal s tím, že bude vyhlazeno z dosahu asi 8 až 9 milionů Židů. Zavražděno jich bylo, jak se dnes domníváme, 6 milionů, ale celkově Evropa měla asi 11 milionů židovských obyvatel. Tento plán se jim z velké části podařil, a je to strašné zjištění, protože tomu pomáhali nejen ty okupační orgány, ale velmi často také domácí civilní obyvatelstvo, které se svých bohatších úspěšnějších sousedů prostě chtělo zbavit."
Den před konferencí přijeli do Prahy Heydrich i Eichmann.
"19. ledna 1942 byl Reinhard Heydrich s Adolfem Eichmannem v Praze, respektive Eichmann byl v Terezíně na inspekci terezínské Malé pevnosti, tak i ghetta Terezín, které v té době vznikalo. Přímo na místě zkontroloval stav příprav pro jedno z největších ghett ve střední Evropě. Tam měli být shromáždění němečtí, částečně rakouští a nizozemští Židé a také samozřejmě Židé z protektorátu, což byla jedna z největších částí celého pozdějšího osazenstva.
Tím ghettem prošlo na 150.000 lidí. Přes 30.000 jich zemřelo přímo v ghettu na různé nemoci, na vysílení. Jen minimální část byla přímo na místě zavražděna. A to také souvisí s tou konferencí ve Wannsee. Z devátého na 10. ledna 1942, tedy 10 dní před Wannsee, byla první ze dvou hromadných exekucí místních židovských vězňů. Byli oběšeni a potrestání za to, že "pašovali" sladkosti, cigarety a podobné věci nebo dopisy svým blízkým a známým. Ta hrůza se táhla až do osvobození, do května 1945. Mezi všemi, kteří tam přijížděli, se rozkřiklo, co se stane s těmi Židy, kteří nebudou poslouchat ten důrazně prosazovaný řád ghetta."
Konference ve Wannsee se dostala i do kultury. Byly natočené dva filmy, jeden docela nedávno.
"Já jsem měl možnost si je prohlédnout, je to natočeno velmi autenticky. Je to vlastně ztvárněnou velmi pěkně."
Konference pronikla i do románu Otčina, který přibližuje, co by se stalo, kdyby vyhrál Hitler? Také jste ho četl?
"Já jsem viděl film Fatherland. Mě tehdy zaujalo, že jsem najednou viděl centrum Prahy vyzdobené velkými hákovými kříži. To je myslím rok 1994, kdy to bylo natočeno, krátce po Schindlerově seznamu. Je to velmi zajímavě natočený snímek, který jde pod kůži. Je to sice napsáno 'coby kdyby', ale právě v 60. letech, kdy se tento snímek odehrává, tak ukazuje na tu mentalitu, že se sice v Německu něco šuškalo, co se s těmi Židy vlastně děje, a co se s nimi stalo. Ale nebylo to úplně tak jako jisté. A teprve následně při těch procesech v Norimberku ještě v 60. letech se to celé rozkrylo."
