Oběti holokaustu připomíná v Ústí nad Labem osm tzv. kamenů zmizelých
Bylo jí šest let, když odjela s rodiči do shromažďovacího tábora v Terezíně. Vzala si sebou jen to nejnutnější a také dřevěného psa Pluta, který paradoxně rodině zachránil život. Michaela Vidláková se zúčastnila vzpomínkové akce k uctění památky obětí holokaustu na ministerstvu zahraničí.
Vlaky z Terezína tehdy odvážely do Osvětimi celé rodiny. Rodina Michaely Vidlákové se však deportaci do města smrti vyhnula. Její otec totiž dřív pracoval v dřevařské dílně a tak díky jeho zručnosti rodina v Terezíně zůstala.
Za války zahynulo 250 tisíc Židů z celého Československa
Den obětí holokaustu si dnes připomínají politici v Senátu i na ministerstvu zahraničí. Součástí vzpomínky je i výstava fotografií Štěpána Bartoše Neviditelné synagogy, zobrazující místa, kde v Česku stávaly.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zahynulo 250.000 Židů.
V Ústí nad Labem přibylo osm kamenů zmizelých
Jejich osudy připomínají v českých městech tzv. Stolpersteiny, nebo-li kameny zmizelých. Osm nových kamenů přibylo v předvečer památky obětí holokaustu v Ústí nad Labem. Jsou před třemi domy, kde oběti žily. Na výrobu pamětních žulových kostek se složila s kolegy bývalá městská radní Eva Outlá z PRO!Ústí.
"Ústí tady v Ústeckém kraji bylo jedním z velkých měst, které kameny položené nemělo. Jsou v Děčíně, v Teplicích, v Chabařovicích, ale v Ústí nebyly. Tak se nyní připojujeme k této tradici."
Dlažební kostky s mosazným povrchem zasazené do chodníků navrhl německý umělec Gunter Demnig. S myšlenkou pamětního kamene vsazeného do chodníku přišel v roce 1992. Od té doby se podobné kameny vsazují do dlažby po celé Evropě včetně Česka.
Jeden z nich připomíná v Ústí nad Labem například rodinu Pickových, vysvětluje ředitel ústeckého muzea Václav Houfek.
"To byli obchodníci s textilem. Jeden z největších velkoobchodů s textilem, který v českých zemích vůbec existoval. Dodával speciální látky pro celou střední Evropu."
Cesta ústeckých Židů vedla do ghetta Terezín a táborů smrti, jako byla Osvětim nebo Majdanek. Konce války se většina z nich nedožila. Podle zemského rabína Karola Sidona by se mělo město v budoucnu pokusit vyhledat žijící příbuzné těch, které budou chtít připomenout dalšími kameny. Že chce město v nově započaté tradici pokračovat a přiblížit lidem další osudy těch, kteří za druhé světové války zahynuli, potvrzuje ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).
"Jsme připraveni opět objednat další kameny. Věřím, že se časem připojí i veřejnost a pomohou nám s tím vyhledáváním stop."