Terezínské oratorium ve Státní opeře Praha připomnělo Den obětí nacismu

Na šest milionů Židů zahynulo za druhé světové války v německých koncentračních táborech. Obětí nacistického rasového vyhlazování se staly i tisíce evropských Romů. Jejich památku si toto úterý připomněli lidé na celém světě. Ve Státní opeře v Praze bylo k této příležitosti uvedeno Terezínské oratorium Franze Waxmana. Více se už dozvíte od Mileny Štráfeldové:

Terezínské oratorium ve Státní opeře Praha připomnělo Den obětí nacismu

Předseda Senátu Petr Pithart při projevu ve Státní opeře v Praze, kde mělo 27. ledna českou premiéru Terezínské oratorium amerického skladatele Franze Waxmana, foto: ČTK

27. ledna roku 1945 osvobodila Rudá armáda vězně v největším vyhlazovacím táboře - Osvětimi. Během války zde zahynul jeden a půl milionu Židů. Toto datum si proto svět každoročně připomíná jako Den obětí nacismu. Jejich památku uctili lidé i na řadě míst v České republice. Vyvrcholením byla premiéra Terezínského oratoria skladatele Franze Waxmana ve Státní opeře Praha:

"Já jsem rád, že můžeme přispět k uctění památky holokaustu, a je pro nás velkou ctí a potěšením, že zde můžeme hostit tak slavný chór a orchestr z Rakouska, oratorium The Songs of Terezin,"

zdůraznil ředitel Státní opery Jaroslav Vocelka. Více než dvousetčlenný rakouský sbor a orchestr pod vedením dirigenta Thomase Kerbla tak v pražské premiéře uvedl dílo slavného amerického skladatele německého původu Franze Waxmana z roku 1964. Waxman v něm zhudebnil básně židovských dětí, které za druhé světové války vznikly v terezínském ghettu. Na podmínky v ghettu vzpomíná i zřejmě poslední z přeživších terezínských dětí - dnes sedmasedmdesátiletá Alena Munková - Synková, autorka jedné ze zhudebněných básní:

Ve Státní opeře v Praze mělo 27. ledna českou premiéru Terezínské oratorium amerického skladatele Franze Waxmana. Rakouští umělci dílo uvádějí v Praze pouze jednou, a to v den, na který připadá výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, foto: ČTK

"Děti, které byly v Terezíně často samy a musely se přizpůsobit novému životu, se uchylovaly k reflexi, ať už kresebné, nebo slovesné. A když byl konec války, tak Willi Groag, který vedl dívčí domov, tam posbíral písemnosti, které se tam všelijak povalovaly, zůstaly tam po dětech, které odešly. Všechny ty písemnosti sebral a dal je Židovskému muzeu v Praze."

Z dochovaných básní terezínských dětí vznikla po druhé světové válce kniha, která byla později přeložena do mnoha jazyků. Právě odtud vybíral texty pro své Oratorium i Franz Waxman. Uvedení Terezínského oratoria ve Státní opeře se zúčastnili předseda Senátu Petr Pithart, bývalí vězni nacistických koncentračních táborů, ale i žáci a studenti pražských škol.

27. leden jako památka obětí holokaustu by se měl stát významným dnem i v České republice. Návrh na jeho vyhlášení už schválili poslanci, Senát ale minulý týden zákon dolní komoře vrátil.