Přehled tisku

Foto: Juliet Belasyse-Smith / Stock.XCHNG
0:00
/
0:00

Deníky komentují čtvrteční rozhodnutí vlády týkající se důchodové reformy a změn DPH.

Foto: Juliet Belasyse-Smith / Stock.XCHNG
Deníky komentují čtvrteční rozhodnutí vlády týkající se důchodové reformy a změn DPH.

Podle Hospodářských novin je to, co vidíme, krvavý kompromis, který se veřejně nelíbí nikomu, a má tedy šanci projít, aby následně každý ze zúčastněných mohl před svými voliči tvrdit: chtěli jsme to jinak jenomže to prostě nešlo v koalici prosadit. "Lehkost, s jakou vyjednávači vycouvali z původní verze, naznačuje, že to napoprvé nebylo myšleno až tak vážně," soudí komentátor.

Lidové noviny píší, že stačí dva články prezidenta, který o důchodový problém sedm let slovem nezavadil, a další kapric nejmenší koaliční strany a ODS a TOP 09 pustí všechno. Podle listu strana bez programu přinutila dvě strany vzdát se svého programu, a to se může kdykoliv v budoucnu opakovat. "Premiér opakovaně varoval, že tato vláda bez penzijní reformy nemá právo existovat. Jediný, kdo se svého varování polekal, je zřejmě on sám," uzavírá list.

Deník Právo píše, že vládní tváře - Petr Nečas, Miroslav Kalousek a Vít Bárta vyzdvihly jako hlavní hodnotu čtvrtečního jednání to, že koalice může pokračovat. O protestech lidí jako jedné z pružin změny plánu nepadlo ani slovo. Musely ale být součástí úvah, co s nešikovně odstartovanou reformou. Kdyby ale proti plánované reformě protestovali jen lidé ve veřejném prostoru, k žádným úpravám by dojít nemuselo. To podle deníku Právo způsobila až výhrůžka Václava Klause, že takovou reformu nepodepíše, nasliněný prst ministra dopravy Bárty a odlišné názory vlivných členů byznys komunity.

Mladá fronta Dnes pak podotýká, že se zdá, že vládě sice nechybí odhodlání ani odvaha k nepopulárním krokům, ale nedostává se jí dostatečné koordinace reforem. Z toho pak vyplývá i dost zásadní problém s marketingem čili se schopností prodat reformy veřejnosti, která po nich v loňských volbách volala dost hlasitě.


Miroslav Kalousek,  foto: ČTK
Dalším tématem, kterým se české noviny zabývají, je případ ministra financí Miroslava Kalouska a údajného pořízení nahrávky ze schůzky šéfredaktorů českých deníků a týdeníků. Ti na svém jednání diskutovali o otevřeném dopise pro vládu, kterým by kabinet vyzvali, aby nezvyšoval DPH na tisk a knihy. Kalousek své výroky ze středečního večera, o tom, že má v ruce záznam jednání, později označil za mystifikaci. Podle Lidových novin mystifikuje ale Kalousek až nyní, když převrací motivy svého jednání. Pro každého politika by bylo fatální přiznání, že žongluje s nahrávkou ze setkání šéfredaktorů. To by skutečně bylo ohrožování svobody slova, takhle je to jen snaha zdiskreditovat noviny v debatě o penzijní reformě a zvyšování nepřímých daní.

Deník Právo píše, že Kalousek z akce novinářů zřejmě cítí hrozbu pro prosazení takových změn v sazbách DPH, které považuje ze svého hlediska za nezbytné. "Ale metoda, kterou použil, aby se pokusil ztrapnit např. šéfredaktora Mladé fronty Dnes, je přehnaná a jako taková i bezvýznamná. Účelnější by jistě bylo, kdyby se místo rádoby vtipného šprýmování se zástupci novinářské obce setkal a věci, které je akutně pálí, s dobrou vůlí probral, " míní komentář.


Hospodářské noviny píší, že pro stovky firem může padnout poslední překážka bránící vzniku firemních školek. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž v novém zákoně o službách péče o děti navrhuje, aby si firmy mohly náklady na školku odečíst z daní. Zákon je nyní v připomínkovém řízení, deník ale předem upozorňuje, že až jej dostane v červnu na stůl vláda, nebude jeho budoucnost jednoduchá. Cituje totiž ministra financí Kalouska, který uvádí, že rozhodně není příznivcem daňových úlev a ten, kdo je chce podporovat, by měl zkusit přemýšlet o jiných nástrojích, než jsou v kompetenci ministerstva financí. K firemním školkám má co říci také ministerstvo školství, aby mohly být zařazeny do sítě škol, musely by splňovat určitá kritéria. Kabinet se k podpoře firemních školek zavázal a téma zahrnul i do svého programového prohlášení. V Česku nyní funguje asi desítka firemních školek.


Foto: ČTK
Mladá fronta Dnes přináší speciální přílohu o sčítání lidu, domů a bytů 2011. Přinášejí také názory pro a proti. Pro sčítání je např. Boris Dlouhý ze Svazu průmyslu a obchodu ČR. Uvádí, že zjištěné údaje jsou využitelné i firmami při tvorbě podnikatelských záměrů. Těžko si podle svých slov dovede představit, že by zejména zahraniční investoři neměli k dispozici věrohodné sociálně-ekonomické informace o České republice a jejích regionech. Proti sčítání se vyslovil Miroslav Svoboda z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, který míní, že zásadním problémem je to, že sčítání je povinné a za neúčast hrozí vysoká pokuta. "Povinné sčítání lidu narušuje mé základní lidské právo na soukromí a na ochranu mých osobních údajů. Prý kvůli veřejnému zájmu. Individuální lidská práva však nesmějí ustupovat veřejnému zájmu pokaždé, kdy si to odhlasujeme," míní Svoboda.