Hospodářské noviny se vracejí k penzijní reformě a plánovanému zvýšení DPH, které by mělo být zavedeno právě kvůli reformě.
Hospodářské noviny se vracejí k penzijní reformě a plánovanému zvýšení DPH, které by mělo být zavedeno právě kvůli reformě.
Komentátor se ptá, proč se zvýší daně o rok dříve, než reforma vůbec začne a zda si Kalousek, Nečas a Drábek skutečně myslí, že se pro fondy rozhodne polovina lidí. Do očí bijící je podle něj fakt, že reforma je ne-reforma, protože atraktivita takto nastaveného spoření je nízká. "S velkým halasem hora (vláda) porodila myš (drobnou změnu). A odměnila se polštářem vycpaným desítkami miliard korun."
Také komentář Lidových novin soudí, že vládní návrh na úpravu penzijního systému je jen stínem skutečné reformy. Vláda podle něj nemá na skutečné změny sílu nebo je prostě neumí udělat. "Na druhou stranu má údajně pravicová vláda dost odvahy na to, aby pod záminkou reformy zvedla daně. A to způsobem, který nemá za uplynulé dvě dekády obdobu. Skoro to vypadá, že hlavní reformou má být právě zvyšování daní. Kabinet spojil do jedné dvě věci - penze a daně. Zdánlivě do sebe vše zapadá, když se někde vezme, musí se jinde přidat. Potíž je, že nejde o reformu, penzijní systém se jen kosmeticky upravuje. Nemění se totiž podstata, a to závislost lidí na státu," míní komentátor a dodává, že nejsmutnější na tom všem je, že lidé jsou dnes na skutečnou reformu připraveni a asi by přežili špatné zprávy, zvláště kdyby viděli, že se společnost vydává správnou cestou, kdy svobodní lidé budou řídit své osudy. Místo naděje nedostaneme nic, a ještě si připlatíme.
Jiný komentář listu soudí, že vláda neumí své reformy pořádně vysvětlit. Dobře to prý ukazuje "malá reforma", kterou vláda schválila ve středu a narovná poměr mezi důchody lidí s průměrnými a vyššími příjmy. Vláda je pod vlivem rozhodnutí Ústavního soudu upravila, takže asi 20% lidí s nejvyššími příjmy penze vzroste. Z veřejné debaty ale lidé získají podle komentátorky dojem, že jde o další útok na střední třídu a průměrného občana. "Aby vláda špatný dojem dotáhla, zamotá do toho ministr práce pravidelnou valorizaci a tvrdí, že se důchody všem zvýší, což je silně matoucí informace.
Mladá fronta Dnes přináší rozhovor s ministrem kultury Jiřím Besserem, který varuje před plánovanými dopady zvýšení DPH na jeho resort. Plánovaná dvacetiprocentní daň bude mít neblahý dopad na prodej knih, návštěvnost divadel, muzeí, kin či památek. "Mám určité výpočty, že to vyvolá zvýšenou potřebu státních dotací do kultury. Chci o tom mluvit s ostatními ministry a v případě, že neuspěji s nižší sazbou DPH, tak budeme muset hledat jiné cesty, jak se s tím vyrovnat." Za velmi nešťastné pokládá ministr zvýšení daně zvláště u knih, které považuje za "obrovsky přínosnou složku vzdělanosti".
Josef Dobeš, foto: ČTK
České deníky se také opět věnují kauzám okolo ministra školství Josefa Dobeše. Hospodářské noviny připomínají, že jde např. o stotisícovou odměnu pro ředitelku jeho kabinetu nebo o to, že podle Mf Dnes Dobešovi podřízení sledovali emailovou komunikaci několika ministerských úředníků. Komentář Hospodářských novin poznamenává, že kovaný řetěz pochybností, do kterého se Dobeš zamotává, už docela řinčí. Dobeš se prý vrbí jako hodně netypický ministr školství, z testování dětí od mateřské školky po gymnázia, které by mohlo být dobrou zpětnou vazbou pro učitele, chce udělat bič na školy, které budou dostávat peníze podle výsledků testů, což povede k tomu, že se učitelé budou chtít zbavit podprůměrných studentů. Ministr se podle komentátora snaží vrátit školství do roku 1990.
Mladá fronta Dnes informuje o reformních krocích, které připravuje ministerstvo zdravotnictví. Už v létě by se měl zvýšit poplatek za hospitalizaci a v březnu bychom se mohli dozvědět, jak se v jednotlivých krajích změní síť nemocnic, plánuje se, že bude méně akutních lůžek a naopak by se měl zvýšit počet lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných. Příští rok pak přijdou další změny - bude např. možné si legálně si připlatit za nadstandard, na trhu by se mělo objevit více generických, a tedy i levnějších léků a nově by pacienti měli mít v případě pochybností o léčbě či diagnóze právo zjistit si i názor jiného odborníka, než je jejich lékař. Změny by se měly dotknout i zdravotních pojišťoven, ty by mohly nově začít nabízet komerční připojištění a mohla by tak mezi nimi nastat větší konkurence.
"Jarní prázdniny spustily lavinu lyžařských úrazů," píše deník Právo. Počet úrazů na sjezdovkách už dávno překonal polovinu loňské statistiky, loni např. krkonošští záchranáři evidovali přes dva a půl tisíce zásahů. Počet úrazů vzrostl od minulého týdne také v Orlických a Jizerských horách. Úrazů přibývá kvůli často zledovatělému povrchu, problémem jsou také úzké sjezdovky, které vedou lesními úseky a stromy představují v přehuštěných lyžařských areálech velké nebezpečí.
