České noviny se především zabývají tím, jaký bude rok 2011, jaké přinese změny a co od něj lidé čekají. Na stránkách deníků nechybějí ani reakce na novoroční projev prezidenta Václava Klause.
Václav Klaus, foto: ČTK
České noviny se především zabývají tím, jaký bude rok 2011, jaké přinese změny a co od něj lidé čekají. Na stránkách deníků nechybějí ani reakce na novoroční projev prezidenta Václava Klause.
Deník Právo např. píše, že budeme-li hledat v prezidentově projevu slovo demokracie, bude naše hledání marné. Budeme-li se však na jeho postoje dívat tak, jako kdyby je zaujímal mocný národní lídr, všechno zapadne. Institut národního lídra však v Česku není příliš oblíben, připomíná komentátor a dodává, že ideální předpoklady k tomu měl bývalý prezident Václav Havel. Po dvaceti letech z toho nezbylo více než ´povinný´ respekt vůči veteránovi, který nesdílejí všichni. A jiný kandidát na tuto roli není na obzoru.
Podle Mladé fronty Dnes byl prezidentův projev státnický, uklidňující a sjednocující a byl příjemným úvodem do nového roku, kterého se řada lidí obává. Klausova řeč plná odkazů na nezbytné vládní reformy a apelů na mezigenerační solidaritu musela sehrát pozitivní roli, míní komentátor.
Hospodářské noviny píší, že v České republice se bude dařit lépe, žádný zázrak se ale konat nebude, dopadům ekonomické krize stát ještě zdaleka neutekl. Podle průzkumu Hospodářských novin se manažeři největších českých firem dívají do roku 2011 s mírným optimismem, nehodlají však příliš zvyšovat počet svých pracovníků ani jim přidávat na platech. Masové propouštění, ke kterému docházelo v posledních dvou letech, se ale nechystá. Deník píše, že jen dvě pětiny firem předpokládají, že jejich hospodářské výsledky se oproti loňsku zlepší, skoro tentýž počet naopak předpokládá stagnaci. Černý rok očekávají stavební firmy, které doplatí na chystané škrty ve vládních výdajích.
Foto: Evropská komise
Podle průzkumu Mladé fronty Dnes se skoro každý Čech roku 2011 z nějakého důvodu obává. 81 % dotázaných uvedlo, že má strach ze zdražování zboží a služeb, před rokem přitom tyto obavy v podobném průzkumu vyjádřilo jen 39 procent. Strach je zčásti oprávněný, některých domácností se např. dotkne deregulace nájemného a pravděpodobně letos lidé neušetří ani na běžných výdajích. O práci se strachuje 43% respondentů, 77% se bojí snížení své životní úrovně. Lidé se obávají také politických otřesů nebo zhoršení svého zdraví. Na některé věci se naopak Češi těší, jsou mezi nimi rodina, koníčky, cestování, ale také práce.
Lidové noviny se na své titulní straně věnují problémům některých malých nemocnic, nemělo by se v nich už operovat, ale pacienti by tam měli dostávat následnou a dlouhodobou péči, která v regionech chybí. Deník informuje, že ministerstvo zdravotnictví chce stanovit minimální roční počet operací, které se v zařízení provedou, kdo nebude kvótu splňovat, zanikne. Předseda České chirurgické společnosti Miroslav Ryska má na celou věc trochu odlišný pohled. Jako správnou cestu vidí toto řešení u specializovaných operací. Těch nejběžnějších, jako třeba operace slepého střeva, by se to netýkalo. S tím ale ministerstvo nesouhlasí. Zavření akutních oddělení nemocnic není jednoduché a naráží také na odpor občanů.
V začínajícím roce se změní také zdravotnické poplatky. Ministr zdravotnictví Leoš Heger plánoval od dubna zvýšení poplatku za den v nemocnici ze 60 na 100 korun, už teď je ale jasné, že se to nestihne a vše se odsouvá pravděpodobně až na začátek července. Ministra Hegera kritizuje ODS, vytýká mu, že kdyby připravil zvýšení poplatků už loni v létě, mohlo být už na začátku letošního roku více peněz na platy lékařů. Heger ale výtky odmítá a upozorňuje také na to, že minimálně v krajských nemocnicích mohli platy lékařů zvýšit hejtmani, kteří dali na proplácení zdravotnických poplatků přes 600 milionů korun. Hejtmani ale namítají, že lékaři chtějí tři miliardy korun, takže by 600 miliony jejich odchody stejně neodvrátili.
