Přehled tisku
Zdravotnictví dojdou v příštím roce peníze, sdělují na své titulní straně Hospodářské noviny. Podle ni v roce 2010 i do českého zdravotnictví naplno vtrhne ekonomická krize.
Zdravotnictví dojdou v příštím roce peníze, sdělují na své titulní straně Hospodářské noviny. Podle nich v roce 2010 i do českého zdravotnictví naplno vtrhne ekonomická krize.
Pavla Horáka. Letošní schodek VZP ve výši šest až osm miliard korun se bude opakovat i příští rok, a vyčerpá finanční zásoby. Pokud ekonomika příští rok výrazně nezrychlí, což se nezdá moc pravděpodobné, hrozí podobný schodek i v roce 2011, kdy už nebudou mít pojišťovny na účtech navíc ani korunu. A to už vyvolá zásadní problém, který by mohl vést k podobnému scénáři jako v roce 2006, kdy lékaři nemohli předepisovat pacientům drahé léky a lidé čekali déle na plánované operace, uvádějí slovaředitele VZP Hospodářské noviny. Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr v nich pak jako lék proti hrozící situaci nabízí "zásadní reformu, která jasně definuje standardní a nadstandardní péči".
Před víkendovým kongresem předseda ODS Mirek Topolánek hovořil o potřebě bojovat proti "gubernátorům a kmotrům", kteří neomezeně vládnou v organizaci strany v krajích a snaží se za nitky tahat na celostátní úrovni. V pondělí večer, jen den po kongresu, pak v rozhovoru pro Českou televizi překvapivě označil tři muže, které média do této kategorie řadí, jako své potenciální nástupce,
konstatují Lidové noviny. Topolánka by podle jeho vlastních slov v čele ODS mohl nahradit například místopředseda strany v Moravskoslezském kraji Pavel Drobil, liberecký místopředseda Radim Zika nebo šéf brněnské ODS Pavel Blažek.Brněnský advokát Blažek uvolnil předsedovi strany cestu do čela kandidátky pro chystané volby, když pomohl odvolat nepohodlného předchozího předsedu krajské ODS Milana Venclíka, píší noviny. Za vlivného kmotra v Moravskoslezském kraji je podle nich označován Pavel Drobil, který v minulosti rozhodoval o přerozdělování evropských peněz a dnes je předsedou dozorčí rady Lesů ČR. Média s jeho osobou spojovala zbohatnutí Daneše Zátorského, který ovládl množství tamních značek, uvádějí Lidové noviny. V případě Radima Ziky z Libereckého kraje zase upozorňují na jeho blízké vztahy s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, ale také s podnikatelem Hynkem Tampierem, jehož firmě se prý dobře dařilo za Zikova působení na postu náměstka libereckého hejtmana.
Deník Právo objevil další dvě naprosto totožné bakalářské práce z právnické oblasti různých autorů. Jedna byla odevzdaná v Plzni, druhá v Praze. Podle něj se práce z pražské Vysoké školy aplikovaného práva, podepsaná vykonavatelem Exekutorského úřadu v Semilech, a práce studentky Západočeské univerzity v Plzni, liší kromě jmen autorů jen názvem, zbytek je totožný do nejmenších detailů. Další z plagiátorských případů, se kterými se roztrhl pytel, ukazuje, že v českém vysokém školství lze získat formální vzdělání bez většího úsilí, píše Právo.
zlepšení bez extremistů z Dělnické strany i bez tvrdých kroků, které činí v nedalekém Chomutově primátorka Ivana Řápková. Pomohla řada menších opatření, která ve městě přijali, píše Mladá fronta Dnes. Podle deníku se na sídlišti Janov, i když se samozřejmě nedá považovat za ráj, povedlo se dosáhnout překvapivého Mladá fronta Dnes.
Na sídlišti přibylo bezpečnostních kamer a deset státních policistů. Do autobusu hromadné dopravy se nyní nastupuje jen předními dveřmi a řidič kontroluje lístky. Nejhorší výtržníky už tam nepustí. Od června pracuje v Janově také šest terénních pracovnic, vyjmenovává deník. Zlepšení podle něj vidí i Romové. „Člověk už se tady cítí lépe, protože policisty najde na každém kroku. Vchody se zamykají a nechodí tam už feťáci,“ citují noviny slova jedné z místních Romek. Po desáté večer také platí zákaz hraní na automatech, všímá si Mladá fronta Dnes.
Lidé se kvůli krizi zbavují kreditek, všímá si Právo. Podle deníku krize zastavila expanzi kreditních karet v České republice. Lidé se teď bojí jejich prostřednictvím dál zadlužovat. ve snaze vyjít jen s tím, co mají našetřeno, se jich proto podle bankovních odborníků raději zbavují. „Ke konci letošního září evidovaly banky v Česku celkem 1.243.531 kreditních karet, tedy o 67 tisíc méně než před rokem. Do té doby přitom počet kreditek stoupal raketově – v letech 2003 až 2008 se podle statistik Sdružení pro bankovní karty (SBK) zvýšil téměř osmkrát,“ konstatuje Právo.