Přehled tisku
Skandál na plzeňských právech má podle Lidových novin další dějství a tentokrát míří do okolí bývalého premiéra Stanislava Grosse.
O víkendu totiž vyšlo najevo, že v knihovně se objevila nová, narychlo svázaná disertační práce takzvaného „rychlostudenta“ Jana Kavky. Jeho původní práci si v září vypůjčilo z knihovny bývalé vedení fakulty a před pár dny ji tam někdo vrátil, ovšem již v nové vazbě. Kavka tvrdí, že obsah nově svázané práce je původní. Lidové noviny si ale všímají jiné souvislosti: práci knihvazačství zadávala společnost Egidas. A jméno její jednatelky Heleny Horové se na veřejnosti neobjevuje poprvé. Horová dělala například účetnictví (nechvalně) "proslulému" Českému domu v Moskvě. V roce 2005 si Horovou zase najal Stanislav Gross, aby mu pomohla vyřešit majetkové poměry své rodiny, když vrcholila aféra s půjčkou na jeho byt.
Proč si podezřelé převázání práce objednala právě Helena Horová? – ptají se Lidové noviny a naznačují, že jde o osobu, která rovněž vystudovala na plzeňské právnické fakultě a získala tam „malý“ doktorát (titul JUDr.). To ale podle Lidových novin není vše: mezi vrácenými pracemi lidí, kteří v Plzni vystudovali neobvykle rychle, by se totiž mohlo prověřovat i jméno bývalého náměstka policejního prezidenta Jan Brázdy.
Bývalý předseda zelených Emil Zeman, který měl být údajně schopen zařídit na Hradě milost, si pak od podnikatele vzal čtyřicetitisícovou zálohu. Milost udělena nebyla a naznačované spojení s první dámou se nepotvrdilo. Na případu je však vážné to, že Luděk Voigt, který podnikateli nabízel řadu nelegálních věcí, je soudem jmenovaný konkurzní správce. Stará se o desítky společností s mnohamilionovým jměním a rozhoduje o osudu lidí, jejichž firma spadne do konkurzu, zdůrazňuje Mladá fronta Dnes.
Ministerstva dospěla k závěru, že Česko na tom sice ve srovnání s dalšími evropskými státy není nejhůř, nicméně je třeba hledat cesty, jak se vymanit ze závislosti na dovozu ruského plynu. Díky zásobníkům plynu je Česko schopno čelit plynové krizi měsíc, ovšem za předpokladu, že teploty neklesnou pod –10 stupňů. V návaznosti na ekonomickou a vnitropolitickou situaci na Ukrajině a její netransparentní a neurovnané vztahy s Ruskem v plynové oblasti ministři varují, že hrozba plynové krize nebude pouze extrémním a ojedinělým jevem tohoto či příštího roku, ale že se stane každoročním koloritem topné sezóny v Evropě.
Kromě rozšíření kapacit zásobníků plynu by se proto Česko mělo dlouhodobě soustředit na na dodávky plynu i z jiných zemí, než jen z Ruska. A místo zvažovaného rozšiřování plynových elektráren by se měla energetická koncepce více zaměřit na jaderné elektrárny a na větší využití domácích zdrojů, tedy uhlí, cituje deník Právo.
Hospodářské noviny informují, že stát vidí konečné řešení šestnáctiletého sporu s farmářkou Ludmilou Havránkovou o dálnici do Hradce. A ještě prý navíc ušetří tři sta milionů korun, protože stačí jednodušší křižovatka. Proto stát zjistil, že její pozemky farmářky Havránkové, na nichž má stát poslední úsek dálnice D11 z Prahy do Hradce, vlastně nepotřebuje. Alespoň většinu z nich. Ředitelství silnic a dálnic totiž navrhlo, že místo velká mimoúrovňové křižovatky na deseti hektarech postaví o necelý kilometr dál jednodušší a o tři sta milionů lacinější křižovatku, na kterou postačí tři hektary pozemků. Havránková se zatím nechce k nabídce vyjadřovat, poznamenávají Hospodářské noviny.
Na téma pak navazují seriále „díry v rozpočtu“, v němž se v pondělí věnují právě předraženým dálnicím. Podle novin se dálnice v České republice dají stavět levněji. „Stačí jednoduchá věc. Vzít staré plány, důkladně je zkontrolovat a změnit je. Nebo svěřit stavbu takovým manažerům, kteří dokážou investory víc přitlačit k lepší ceně než stát,“ píše deník a dodává: „Zarážející je, že na to ředitelství silnic přichází až nyní.“ Kromě údajně naddimenzované výše zmíněné křižovatky Hospodářské noviny jako druhý příklad možných úspor uvádějí mamutí stavbu pražského okruhu. Ředitelství silnic a dálnic slibuje, že až bude na stavbu vydáno územní rozhodnutí, nechá její plány přezkoumat, a věří, že může ušetřit až dvě miliardy korun z dvaceti osmi plánovaných. Na silnici pak bude méně sjezdů, méně mimoúrovňových křižovatek a silnice bude více kopírovat terén. „Pohled do minulosti či kontrolních zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu ukazuje, že stát při plánování miliardových investic totálně selhává. Miliardové cifry létají sem a tam, až je nakonec vše vždy výrazně dražší, než se plánovalo,“ uzavírají noviny.
Klausova podmínka je falešná, říká v rozhovoru pro Lidové noviny evropský komisař Vladimír Špidla. Připomíná, že mezi Československem a Německem byl uzavřena smlouva o majetkové vyrovnání, kde se říká, že se nikdy nemohou vznášet majetkové nároky. Podle Špidly jde vlastně o mírovou smlouvu s Německem a ze mezinárodněprávního hlediska je ta věc uzavřena.
