Přehled tisku
O skupině českých Romů, kteří bydlí na jednom z terminálů Pearsonova letiště v Torontu, informuje deník Právo. Podle něj přiletěli do Kanady minulý týden s cílem požádat o azyl, nemají ale peníze na ubytování.
O skupině českých Romů, kteří bydlí na jednom z terminálů Pearsonova letiště v Torontu, informuje deník Právo. Podle něj přiletěli do Kanady minulý týden s cílem požádat o azyl, nemají ale peníze na ubytování.
Reportáž místní televize našla na letišti rodiny s malými dětmi, napsalo středeční Právo. Z původních asi třiceti lidí postupně zbyla nejméně desítka. Protože nedělají potíže, nevadili ostraze a někteří zaměstnanci letiště jim dokonce nosí jídlo. České ministerstvo zahraničí podle deníku sice má zprostředkované informace z médií, oficiálně ale o situaci neví. Kanadské úřady o žadatelích o azyl z principiálních důvodů domovské státy neinformují a nikdo z uvedené skupiny nepožádal české úřady o pomoc, sdělil novinám tiskový odbor ministerstva. Podle kanadských médií koncem května dorazila jen do Toronta téměř stovka českých Romů, píše Právo. Televize CTV popsala české Romy jako lidi, jež přiletěli do Toronta jen se zavazadly a s nadějí. Deník The National Post zase zmiňuje, že imigrační úředníci čekají další nápor během léta.
My ještě dodejme, že podle serveru Novinky.cz v úterý večer středoevropského času opustili terminál torontského letiště poslední čeští Romové, zmiňovaní deníkem Právo.
Mladá fronta Dnes zaznamenává i skandál, způsobený v červnu 1946 Adolfem Püchlerem, který sledoval generála v Londýně. Protože však měl ještě druhý úkol, prodej pašovaných perel na černém trhu, upoutal pozornost britských celníků a ti při kontrole jeho londýnského bytu našli i údaje, které by mohly prozradit sledování Heliodora Píky. Za pomoci úplatků, advokáta a kontaktů s anglickými zpravodajskými důstojníky z dob války se však šmelináři Püchlerovi podařilo aféru ututlat. Šmelina přitom byla pozoruhodným způsobem financování nejrůznějších aktivit československých komunistů včetně únorového převratu a navíc si přitom ministerští úředníci obstarávali vybrané zboží, poznamenává Mladá fronta Dnes.
Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vymáhání finančního plnění směnek nalezených u Krejčíře vyplývá ze zákona. "Jde o takzvanou správu zajištěného majetku. U člověka podezřelého z trestné činnosti nám zákon ukládá zajistit, aby majetek nepozbýval na ceně," citují Lidové novinyslova mluvčí úřadu. Právě toto vymáhání může být podle deníku jedním z motivů schůzky Starkova advokáta a přítele Julia Kramariče s uprchlým Krejčířem minulý týden v Johannesburgu, kde poté jihoafrická policie Kramariče zadržela kvůli údajnému pokusu o vydírání uprchlého Krejčíře. Podle Lidových novin ale Jaroslav Starka platnost směnek popírá a neví ani o tom, že by jeho advokát s Krejčířem o směnkách hovořil.
Česká televize už devět měsíců nesmí volně nakládat se svým hlavním sídlem na Kavčích horách v Praze ani například ručit za větší bankovní půjčky nebo úvěr. Majetek České televize je totiž soudně zablokován kvůli nezaplaceným čtyřiadvaceti tisícům, informují Hospodářské noviny. Podle nich si to veřejnoprávní televize zavinila nepřiměřeným postupem vůči jednomu z diváků, o kterém se domnívala, že neplatí koncesionářské poplatky. Poté, co muž v soudní při zaplacení doložil, televize u odvolacího soudu prohrála. Poškozenému měla ČT zaplatit náklady za advokáta a soudní řízení ve výši čtyřiadvaceti tisíc korun. Peníze ale neposlala a po nějaké době advokát koncesionáře podal návrh na exekuci. Proti televizi se tak obrátil její vlastní postup, kdy ona sama neplatičům hrozila vyvoláním soudní exekuce.
Požadavek komunistů na zákaz vysílání dokumentárního filmu o procesu s Miladou Horákovou v době vrcholící kampaně před eurovolbami je podle Lidových novinútokem na samotné ústavní základy země a je ho třeba demonstrativně odmítnout. „V poslední době jsme svědky snah rozšířit do dalších sfér života přístup ke komunistické minulosti, jaký se ujal ve světě byznysu: ptát se na to, co kdo dělal za komunistů, se tam považuje za něco nepatřičného a přímo neslušného. Nenechme si tuto logiku vnutit,“ píše autor glosy. Podle něj komunismus není jedna politická doktrína z mnoha: „Je popřením základních ústavních hodnot, jako je volná soutěž politických stran, svoboda projevu či vláda práva. Toto sdílené společné minimum je třeba opakovaně stvrzovat, a ne je snad před volbami suspendovat,“ uzavírají Lidové noviny.
