Zprávy

Senát schválil lisabonskou smlouvu

Senát schválil lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Završil tak úspěšnou parlamentní ratifikaci smlouvy v Česku. Pro přijetí dokumentu hlasovalo 54 ze 79 přítomných senátorů. Smlouva nyní bude čekat na podpis prezidenta Václava Klause, který patří mezi její kritiky. Schválení smlouvy v Senátu záleželo na hlasech alespoň šesti senátorů ODS. Pro bylo nakonec 12 z nich, spolu se senátory ČSSD a KDU-ČSL, pěti členy senátorského Klubu otevřené demokracie a komunistou Vlastimilem Balínem. Proti smlouvě se postavilo 19 občanských demokratů a Marta Bayerová (KSČM), její stranický kolega Václav Homolka se spolu s dalšími čtyřmi senátory ODS hlasování zdrželi. Jiří Žák a Jiří Šneberger (oba ODS) se hlasování záměrně nezúčastnili. Odpůrci smlouvy z řad ODS už ohlásili, že smlouvu znovu napadnou u Ústavního soudu. Prezidenta proto požádají, aby smlouvu nepodepisoval.

Pro Klause není rozhodování o lisabonské smlouvě na pořadu dne

Prezident Václav Klaus v reakci na souhlas Senátu s lisabonskou reformní smlouvu prohlásil, že rozhodování o její ratifikaci pro něj vůbec není na pořadu dne. Hodlá vyčkat, zda skupina senátorů nechá prozkoumat lisabonskou smlouvu u Ústavního soudu a na jeho následné rozhodnutí. Podle Klause je parlamentní ratifikace dokumentu selháním politických elit, lisabonská smlouva je podle něho vzhledem k irskému odmítnutí smlouvy v referendu "mrtvá". Podle prezidenta ti, kdo smlouvu v českém Senátu podpořili, nadřadili dlouhodobým zájmům České republiky krátkodobé zájmy současných politických reprezentací i své vlastní. Skupina senátorů ODS oznámila, že stížnost k Ústavnímu soudu podá. Není ale jasné, kdy tak učiní. Podpis stížnosti údajně slíbilo potřebných 17 senátorů ODS. Chtějí, aby ústavní soudci posoudili smlouvu jako celek, nejen šest jejích nejspornějších částí, jimiž se zabývali loni na podzim.

Paroubek: Výroky Klause hraničí s jeho ústavní rolí

Výroky o lisabonské smlouvě, které prezident Václav Klaus pronesl v reakci na souhlas Senátu s tímto dokumentem, hraničí podle předsedy opoziční ČSSD Jiřího Paroubka s prezidentovou ústavní rolí. "Oba zákonodárné sbory rozhodly a schválily lisabonskou smlouvu, Ústavní soud neshledal rozpor s Ústavou ČR. Vyzývám prezidenta Václava Klause, aby respektoval většinové politické rozhodnutí a lisabonskou smlouvu si nadále nebral jako rukojmí svého osobního politického angažmá," uvedl Paroubek v tiskové zprávě. K podpisu smlouvy Klause vyzvali také zelení a místopředseda Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal. Naopak pražský primátor Pavel Bém (ODS) upozornil na to, že schvalování smlouvy není v souladu se závěry loňského kongresu ODS. "Myslím, že teď už se s lisabonskou smlouvou obracejte přímo na něj (Klause), já prostě za vládu jsem ratifikační úkol splnil a v tom smyslu to pro mne skončilo," reagoval na prezidentovy výroky premiér v demisi Mirek Topolánek (ODS).

Evropští politici označili rozhodnutí Senátu za dobrou zprávu

Za dobrou zprávu označili evropští politici rozhodnutí českého Senátu, který přijal lisabonskou smlouvu. Podle mnohých se tak platnost tohoto dokumentu, jenž má reformovat fungování rozšířené EU, značně přiblížila. Český výsledek je navíc prý i signálem pro Iry, kteří budou o smlouvě znovu rozhodovat v referendu. Loni ji odmítli. O "mimořádně dobré zprávě" pro Evropu se v Berlíně zmínila podle agentury DPA německá kancléřka Angela Merkelová. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy rozhodnutí Senátu uvítal. Výsledek hlasování přivítal i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger označil výsledek hlasování podle agentury APA za "povzbudivý signál pro Evropu", ale i signál pro Irsko. Podle rakouského europoslance Hannese Swobody, který je v Evropském parlamentu místopředsedou sociálně demokratické frakce se díky rozhodnutí senátorů "obtížné české předsednictví EU posune do pozitivnějšího světla". Také slovenská diplomacie rozhodnutí senátorů přivítala. Podobně se vyjádřilo rumunské ministerstvo zahraničí.

Páralová kvůli schválení o Lisabonu vystupuje z ODS

Poslankyně Alena Páralová oznámila novinářům, že v reakci na rozhodnutí Senátu ratifikovat lisabonskou reformní smlouvu odchází z ODS. Do konce mandátu chce zůstat nestranickým členem jejího poslaneckého klubu. "Já jsem se tak rozhodla už před několika měsíci," poznamenala. Svůj odchod v případě ratifikace lisabonské smlouvy reformující Evropskou unii už několikrát veřejně avizovala. ODS podle ní už není stranou, kterou pomáhala zakládat, posouvá se ke středu politického spektra. Připustila, že fandí nové Straně svobodných občanů, kterou veřejně podpořil i prezident Václav Klaus.

Senát schválil zavedení vázaného mandátu pro vládu kvůli EU

Vláda zřejmě nebude moci souhlasit s převodem pravomocí na evropskou úroveň, pokud k tomu nebude mít souhlas obou komor parlamentu. Senát hladce schválil zavedení tohoto takzvaného vázaného mandátu prováděcími novelami parlamentních jednacích řádů k lisabonské smlouvě o budoucím uspořádání EU. Novely nyní dostane k podpisu prezident. Novely podpořilo 73 ze všech 81 senátorů. Schválení novel si stanovili senátoři ODS jako podmínku pro následnou ratifikaci lisabonské smlouvy v horní komoře. Poslanecké novely jednacích řádů vymezují okruh rozhodnutí, s nimiž by za Česko nemohla souhlasit vláda či prezident bez předchozího souhlasu parlamentu. Novely upravují parlamentní projednávání návrhů evropských norem, ale také právo sněmovny a Senátu obrátit se na Evropský soudní dvůr s žalobou na neplatnost některého evropského předpisu či rozhodnutí, a to pro porušení principu subsidiarity.

Sněmovna dala šanci novele o odškodnění obětí okupace roku 1968

Poslanci dali šanci senátní novele zákona o odškodnění obětí okupace Československa v roce 1968. Novela má napravit stav, kdy je odškodnění odepíráno lidem, kteří se domohli určité finanční satisfakce podle komunistických norem. Lidem, kteří již nějaké odškodné v minulosti získali, by se mohla částka pouze snížit o již vyplacený příspěvek. Oběti nebo pozůstalí po nich mohou podle tři roky starého zákona požádat o jednorázové finanční odškodnění od 30.000 do 150.000 korun podle míry postižení. Mnozí žadatelé ale byli odmítnuti s tím, že se jim už dostalo odškodnění podle předchozích právních předpisů. Podle nich ale směli získat mnohem nižší finanční kompenzaci.

Rodná čísla v občanských průkazech zůstanou

V občanských průkazech občanů České republiky zřejmě i nadále zůstanou rodná čísla. Vláda sice chtěla tento údaj z průkazů vypustit, Poslanecká sněmovna ale na návrh poslankyně KSČM Milady Halíkové rozhodla, že rodná čísla zůstanou. Příslušnou novelu v závěrečném čtení sněmovna schválila a odeslala ji k posouzení do Senátu. Zpravodaj k zákonu poslanec Jaroslav Krupka (ODS) zastává názor, že rodné číslo je kromě jiného částečně diskriminační, protože se v něm uvádějí základní údaje o pohlaví a věku. Navíc je to údaj specifický pro Českou republiku. "Pod vlivem veřejnosti, zejména institucí z bankovního a peněžního sektoru, mnozí poslanci byli nalomeni jistou mírou obav, aby nedošlo k problémům při prokazování totožnosti," řekl Krupka ČTK.

Otisky prstů v pasech budou pro děti až od šesti let

Poslanecké sněmovna v závěrečném čtení schválila návrh, který stanoví, že otisky prstů v cestovních pasech budou mít děti až od šesti let. Některé státy tuto povinnost zavádějí už pro tříleté děti, předpisy EU jednotnou věkovou hranici neurčují. Vládní návrh zákona o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji nyní posoudí Senát; pokud ho schválí, dostane ho k podpisu prezident. Zákon měl platit původně od letošního 1. dubna. Kvůli zpoždění ale sněmovna posunula účinnost tak, že začne platit dnem vyhlášení. Otisky prstů mají zajistit jednoznačnou identifikaci držitele průkazu a zabránit případnému zneužití dokladu.

Fischer: Schodek rozpočtu nesmí být vyšší než 150 miliard korun

Designovaný premiér Jan Fischer chce deficit státního rozpočtu na příští rok stlačit na 150 miliard korun. Fischer to řekl v Českém rozhlasu - Radiožurnálu. Podle Fischera by vyšší číslo přineslo České republice problémy v budoucnu. "Příští rok se blížíme ke schodku, který cíluje někam téměř k pěti procentům deficitu na hrubém domácím produktu, mluvíme předběžně o 150 miliardách, což je veliké číslo," uvedl Fischer. Dodal však, že se s tímto návrhem ztotožňuje. "To je racionální východisko, protože jinak totiž hrozí, že budeme-li řekněme rozdavační na příští rok a popřejeme si ten schodek ještě vyšší, zaděláváme si tím nesmírné problémy do dalších let," řekl.

Sněmovna opět přerušila jednání o protikrizových návrzích

Poslanecká sněmovna opět přerušila projednávání sociálnědemokratického balíku protikrizových opatření a vrátí se k němu až příští týden. Podle jednoho z autorů návrhu ČSSD Milana Urbana zatím toto přerušení nepředstavuje žádný problém a nic mimořádného se podle něj tedy neděje. Spolu s předsedou hospodářského výboru Oldřichem Vojířem (ODS) je autorem komplexního pozměňovacího návrhu, který je výsledkem dohody mezi občanskými a sociálními demokraty. Představuje čtyři z celkem sedmi bodů, na nichž se obě největší strany shodly, a obsahuje mimo jiné návrh na zavedení šrotovného. Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) na adresu šrotovného prohlásil, že jeho financování rozvrátí Státní fond životního prostředí, který by na něj měl přispívat. To podle něj ohrozí tok peněz do ekologických investic, tedy vodovodů, kanalizací, čističek a staveb na ochranu životního prostředí.

ČSSD se pokusí v úterý zrušit poplatky

Sociální demokracie se opět pokusí zrušit poplatky ve zdravotnictví v úterý 12. května, na kdy svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Na programu má návrh Moravskoslezského kraje i návrh KSČM, oba počítají s úplným zrušením poplatků. Hejtman Středočeského kraje David Rath před časem uvedl, že je schopen zajistit 101 hlasů pro výrazné omezení poplatků. Šlo by podle něj o zrušení poplatků pro sociálně slabé, nepracující důchodce a zdravotně postižené. Pokud by sněmovna poplatky zrušila, jejich další osud by byl v rukou senátorů. Senát již minule vrátil sněmovně komunistický návrh na úplné zrušení poplatků.

KSČM o důvěře Fischerově vládě rozhodne podle jejího programu

Komunistická strana chce o vyslovení důvěry vládě premiéra Jana Fischera hlasovat na základě jejího programového prohlášení. Klíčovými body by mělo být, jak se vláda postaví k řešení finanční krize a jak chce sestavit rozpočet pro příští rok, řekl předseda poslaneckého klubu strany Pavel Kováčik. Vláda nestranických úředníků, která vznikla na základě dohody ODS, ČSSD a SZ, hlasy komunistů k získání důvěry potřebovat nebude. Komunisté podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa nečiní žádné předběžné soudy o Fischerově překlenovací vládě. Pro KSČM jsou prý zklamáním ministři nominovaní ODS.

Kanadský premiér naznačil, že jeho země by mohla zavést víza

Kanadský premiér Stephen Harper nepřímo naznačil, že pokud se nepodaří vyřešit problém českých žadatelů o azyl, bude muset jeho země přikročit ke znovuzavedení víz. Harper se přímo o vízové povinnosti nezmínil, na dotaz, zda zavedení víz nehrozí, ale řekl, že pokud nenastane zlepšení, bude muset Kanada nějak reagovat. Česko a Kanada zatím budou hledat cesty, jak migraci a žádostem o azyl zabránit. O českých žadatelích, mezi nimiž převažují Romové, v Praze jednal Harper se svým českým kolegou Mirkem Topolánkem (ODS). Odstupující český premiér připustil, že Česká republika začíná počtem žadatelů porušovat jednu z podmínek, která je nezbytná pro bezvízový styk. Odchod některých Čechů za oceán je podle Topolánka motivován ekonomickými důvody. Za první letošní čtvrtletí požádalo v Kanadě o azyl 653 českých občanů. Je to více než dvě třetiny počtu žadatelů za celý loňský rok, kdy jich bylo 861. Celkem Kanada za letošek a minulý rok udělila azyl 118 českým občanům, uvedlo již dříve kanadské velvyslanectví v Praze.

Nezaměstnanost v 1. čtvrtletí stoupla na 5,8 procenta

Míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně stoupla na 5,8 procenta. Během prvního čtvrtletí rekordně narostl počet nezaměstnaných, nejvíce od začátku šetření v roce 1993. Informoval o tom Český statistický úřad. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které používá jinou metodiku, byla v prvním čtvrtletí míra nezaměstnanosti sedm procent. "S tím, jak ekonomika směřuje ke svému dnu, je třeba počítat s dalším zhoršováním podmínek na trhu práce. A hned lépe nebude ani po očekávaném oživení hospodářství, které se může objevit ještě do konce roku," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Optimismus v tuto chvíli není na místě ani podle analytika Broker Consulting Jana Šimka. "Pracovní trh reaguje na ekonomické změny vždy s určitým zpožděním... Proto je pravděpodobné, že nezaměstnanost se bude prohlubovat ještě další jeden až dva roky, a to dost výrazně... i v době, kdy už ostatní ekonomické ukazatele naberou příznivý trend. Očekáváme, že nezaměstnanost v České republice přesáhne devět procent," uvedl.

Češi patří mezi největší pracanty v EU, týdně odpracují 38 hodin

Česká republika se v Evropské unii řadí mezi země s nejvyšším průměrným počtem odpracovaných hodin v hlavním zaměstnání. Češi za týden v průměru odpracují takřka 38 hodin, což Českou republiku zařadilo na páté místo po Německu, Rakousku, Nizozemsku a Řecku. Vyplývá to z údajů Eurostatu a Českého statistického úřadu, podle kterých ale letos v Česku počet odpracovaných hodin kvůli hospodářské krizi mírně klesl.

Majitelé domů mají podle Ústavního soudu nárok na specifickou náhradu od státu

Někteří majitelé domů s regulovaným nájemným mají kvůli nucenému omezení vlastnického práva nárok na specifickou formu náhrady od státu. O náhradě, jež nemá přímou oporu v zákonech, musejí české soudy rozhodovat podle okolností jednotlivých případů a nesmějí žaloby proti státu automaticky zamítat. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) ve sjednocujícím plenárním stanovisku, o němž ČTK informoval mluvčí ÚS Michal Spáčil. Soud nijak nepředjímá výši náhrad. Stanovisko se týká jen případů, v nichž už majitelé podali žalobu proti státu. Stanovisko podle Spáčila také dopadá jen na období před vydáním klíčového nálezu ÚS ohledně regulovaného nájemného v roce 2005. Tímto nálezem získali majitelé domů možnost zažalovat nájemníka u soudu o jednostranné zvýšení nájemného.

Energetická koncepce počítá s prolomením limitů i jádrem

Návrh státní energetické koncepce počítá prolomením těžební limitů uhlí i zvýšením podílu jaderné energie na tuzemské výrobě elektrické energie, řekl odstupující ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, podle kterého energetická koncepce doporučuje maximální využití domácích zdrojů. O koncepci by měla rozhodnout nová vláda. Návrh státní energetické koncepce podle Římana počítá s takovým uvolněním zásob hnědého uhlík, které zajistí provoz tuzemských elektráren a tepláren na dalších 30 až 40 let. V oblasti jaderné energie pak koncepce předpokládá zvýšením jejího podílu na energetickém mixu z nynějších 30 na 50 procent v roce 2030. S návrhem energetické koncepce nesouhlasí Strana zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík. Energetická koncepce je strategickým dokumentem zpracovávajícím výhled tuzemské energetiky až do roku 2050. Vláda Mirka Topolánka chtěla koncepci původně předložit na podzim.

Šéfredaktoři žádají Fischera o nápravu "náhubkového zákona"

Šéfredaktoři několika českých médií napsali designovanému premiérovi Janu Fischerovi dopis, v němž ho žádají, aby zvážil nápravu takzvaného náhubkového zákona. "Vaše vláda může navrhnout novelu tohoto zákona nebo může podpořit iniciativu zákonodárců, která zákon změní," stojí v dopise, jehož text otiskly či z něj citovaly některé deníky. Sporná norma mimo jiné zakazuje zveřejňování informací o totožnosti také u podezřelých a obviněných v přípravném řízení a také zveřejňování informací z policejních odposlechů.

Německý poslanec čeká na odpověď k "náhubkovému" zákonu v ČR

Německý poslanec Evropského parlamentu Alexander Alvaro očekává nejdříve koncem týdne odpověď na své interpelace Evropské komise a českého předsednictví Evropské unie ohledně takzvaného náhubkového zákona, který od dubna platí v Česku. Koordinátor liberální frakce při výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti Alexander Alvaro v interpelaci, kterou zaslal komisi a Radě EU, jíž nyní předsedají Češi, zákon tvrdě kritizuje. Hovoří o něm jako o "bezprecedentním zákonu omezujícím svobodu projevu". Europoslanec se ptá Evropské komise i Rady EU, zda si jsou vědomy, že by nedávno přijatý český zákon měl precedens v jiné unijní zemi. Německý europoslanec chce také vědět, zda v souvislosti s touto právní normou nemá Brusel obavy ohledně jejího dopadu na svobodu slova.

Oproti loňsku poklesl počet odposlechů o deset procent

Počet telefonních odposlechů se loni oproti roku 2007 snížil zhruba o deset procent. Vyplývá to z analýzy ministerstva vnitra. Zatímco předloni nasadila policie 5548 odposlechů, v roce 2008 to bylo 4973. Podle ministerstva se také zkrátila průměrná délka odposlouchávaných hovorů ze 100 dnů na 86,5 dne. Možným důvodem poklesu je také to, že v polovině loňského roku začala platit novela zpřísňující pravidla pro používání odposlechů, které je nadále nutné podrobněji zdůvodňovat. Maximální lhůtu trvání nařízeného odposlechu norma zkrátila ze šesti na čtyři měsíce. Podle ministerstva přijímá policie mnoho opatření, aby zamezila nadužívání odposlechů nebo jejich únikům. Policisté loni odposlouchávali telefonní hovory zejména při řešení případů spojených s organizovaným zločinem. Vůči těmto skupinám bylo podle úřadu nasazeno 40 procent odposlechů. Z trestných činů se pak odposlechy nejčastěji používají u kriminality související s drogami, u loupeží, vražd, vydírání či obchodování s lidmi. Informace z více než tří čtvrtin odposlouchávaných hovorů byly podle ministerstva následně nějakým způsobem využity při trestním řízení. Zhruba 13 procent odposlechů bylo neefektivních.

Podle ombudsmana lidé stále nemají dostatečný přístup k informacím

Lidé v Česku podle ombudsmana stále nemají dostatečný přístup k informacím z činnosti úřadů. Úředníci mnohdy bezdůvodně odmítají poskytnout požadované informace, případně žádosti chybně hodnotí. Lidé tak někdy kvůli nedostatku informací nemají v řízení rovnocenné postavení a nemohou se účinně bránit. Při výkladu zákona chybují například ministerstva vnitra a zdravotnictví, řekli novinářům představitelé Kanceláře veřejného ochránce práv. Například ministerstvo zdravotnictví podle ombudsmanových zkušeností zastává názor, že pacient nemá právo na údaje o zpracovateli odborného posudku při vyřizování stížností na poskytnutou zdravotní péči. Pacient tak nemůže zjistit, kdo měl přístup k jeho zdravotnické dokumentaci, zda zpracovatel posudku nebyl podjatý a zda měl vůbec patřičnou kvalifikaci.

Žáček: Jsou indicie o možném podílu rozvědky na útoku na Černáka

Svazky komunistických agentů podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Žáčka obsahují indicie, které svědčí o tom, že se československá rozvědka mohla podílet na útoku na tehdejšího předsedu Slovenské národní rady v exilu Matúše Černáka. Útok se odehrál v květnu 1955 v Mnichově. Černák tehdy zahynul po otevření balíčku, který obsahoval výbušninu. Při výbuchu kromě něho zemřeli ještě další dva lidé a 20 dalších bylo zraněno. "Přestože není zachován svazek ostré akce proti němu (Černákovi), tak jsou indicie, třeba ve svazcích různých agentů, z nichž lze vyčíst, že se rozvědka na útoku proti jeho osobě podílela," řekl ČTK Žáček.

Europoslanci schválili peníze na stavbu plynových zásobníků v ČR

Europoslanci umožnili České republice čerpat 35 milionů eur (asi 935 milionů korun) na stavbu dalších zásobníků na plyn v zemi. Evropský parlament schválil téměř čtyři miliardy eur (přes 105 miliard Kč), které půjdou na podporu energetických projektů v unii. Tyto finanční prostředky jsou součástí pětimiliardového balíčku určeného vedle energetických projektů i na rozšíření internetu na venkově a na zemědělskou politiku. Z něj chce Brusel vyčlenit také 200 milionů eur (5,4 miliardy Kč) na stavbu plynovou Nabucco, který by měl vést zemní plyn z oblasti Kaspického moře do Evropy. Jednání o balíku pěti miliard, která vedlo české předsednictví, nebylo jednoduché. EU se dlouho nemohla dohodnout, zda podpořit, či nepodpořit výstavbu plynovodu Nabucco, který by měl snížit závislost EU na plynu z Ruska.

Ministerstvo financí se dohodlo na pohledávkách za IPB

Ministr financí Miroslav Kalousek podepsal dohody ohledně sporných pohledávek týkajících se zkrachovalé IPB. Byly tak zažehnány žaloby, ve kterých hrozilo ČR zaplacení až 120 miliard korun. Proto také ministr rozhodl odtajnit dohodu o narovnání mezi ČR a Nomurou, která souvisela s kauzou IPB. "Vztah ČR a Nomury je tak definitivně uzavřen. Rizika plynoucí z toho, že bychom odkryli karty, pominula, a proto jsem rozhodl zahájit proces odtajnění smluv," řekl ČTK ministr Kalousek.

Závody Karlovarského porcelánu dosud nevyrábí, noví vlastníci za ně zatím nezaplatili

Závody společnosti Karlovarský porcelán (KP), jež ukončila činnost 31. března, dosud nevyrábí. I když je ve všech případech schválený prodej subjektům, které vybral věřitelský výbor, budoucí vlastníci zatím nezaplatili. Teprve až složí peníze a podepíší kupní smlouvy, stanou se právoplatnými majiteli porcelánek a mohou začít s obnovením produkce. ČTK to řekl insolvenční správce KP Tomáš Čermín.

Soud potrestal útok radikálů na policejní auto veřejnými pracemi

Tři muže, kteří v noci po pátečním pochodu radikálů v Brně poničili a pomočili policejní auto, potrestal Městský soud v Brně veřejně prospěšnými pracemi. Musejí také uhradit několikatisícovou škodu. Soud rozhodl ve zkráceném řízení. Jedenačtyřicetiletý muž a jeho osmnáctiletý syn dostali za výtržnictví a poškozování cizí věci shodně 250 hodin veřejně prospěšných prací. Jejich dvaatřicetiletému známému soud vyměřil 400 hodin. Policisté a státní zástupci poslali ve zkráceném řízení k soudu také další tři lidi, které podezírají z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Měli na oděvu zakázané symboly a motivy.

Výstava připomene díla autora, který mladý zahynul v Osvětimi

Stovky kreseb a obrazů, básně, povídky i divadelní hry vytvořil za svůj krátký život František Petr Kien, který zahynul v Osvětimi. Jeho život a dílo připomene nová výstava, která začne v Památníku Terezín 14. května. Kien pocházel z německy mluvící židovské rodiny. Narodil se v roce 1919. V raném mládí začal kreslit, malovat a skládat básně pod vlivem Dostojevského a Kafky. V prosinci 1941 byl Kien deportován do terezínského ghetta. Během svého pobytu v Terezíně byl Kien zástupcem vedoucího v kreslírně Technické kanceláře židovské samosprávy. Ve volných chvílích kreslil pomocí nakradených kreslicích potřeb zátiší a výjevy z Terezína. V Terezíně také napsal básně, divadelní hry i libreto k opeře Císař Atlantidy. Premiéry se však nedožil, neboť se nechal kvůli svým blízkým zařadit do jednoho z posledních transportů do Osvětimi, kde v říjnu roku 1944 zemřel na infekční chorobu. Výstava nazvaná "Franz Peter Kien, Myslím, miluji a nenávidím v barvách, ve tvarech" představí asi tři sta výtvarných děl a řadu dosud málo známých dokumentů. Zatím neznámá díla a dopisy Petra Kiena se staly součástí knihy, která vychází u příležitosti zahájení výstavy.

Památku Martina Friče opět na Barrandově připomíná jeho busta

Ve foyeru hlavní budovy barrandovských ateliérů v Praze byla odhalena busta jednoho z nejplodnějších českých režisérů Martina Friče. Mezi stovkou filmů, které natočil, byla i první česká crazy komedie Eva tropí hlouposti a bláznivá veselohra Roztomilý člověk s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou v hlavních rolích. Busta se do studia vrátila po 14 letech. Busta odhalená koncem 80. let v rámci oslav 90. výročí vzniku české kinematografie dlouho ležela v depozitáři. "Místo, které jsme vybrali, je symbolicky v recepci, kde tento filmař vítá všechny, kteří sem přicházejí," řekl místopředseda představenstva akciové společnosti Barrandov Studio Aleš Boštička.

Entropa se začne v Bruselu rozebírat v pondělí

Kontroverzní plastika Davida Černého Entropa, která je od ledna výtvarným doprovodem českého předsednictví EU, se začne v Bruselu rozebírat v pondělí. ČTK to řekl její autor, který předčasným odstraněním svého díla protestuje proti podle něho násilnému ukončení vlády Mirka Topolánka (ODS). Po odvezení z Bruselu bude Entropa instalována v Praze, v centru současného umění DOX. Její další osud záleží na tom, zda se najde zájemce, který by ji chtěl koupit.

Divadelní Flora nabídne režisérská esa i úplné novinky

Mezinárodní festival Divadelní Flora v Olomouci začne 12. května. Pořadatelé slibují kromě představení špičkových režisérů z tuzemska a zahraničí, která už mohli diváci vidět na domovských scénách divadel, i úplné novinky vzniklé speciálně pro festival. Program obsahuje na 50 titulů nejen z oblasti divadla, ale i filmu či hudby, řekl novinářům ředitel festivalu Petr Nerušil. Lidé projevili největší zájem o představení brněnského Divadla Husa na provázku Cirkus Havel režiséra Vladimíra Morávka. K nejžádanějším titulům patří i Havlovo Odcházení v podání královéhradeckého Klicperova divadla v režii Andreje Kroba či adaptace Orwellova románu 1984 v podání ostravského Divadla Petra Bezruče. Podle pořadatelů však nevšední zážitek slibují všechna představení. Kritériem pro jejich výběr bylo to, aby byly v souladu s hlavním mottem festivalu, jímž je Válka idejí. S tímto záměrem rezonuje například představení pražského Národního divadla Zítra se bude..., které osobitým způsobem zpracovává soudní proces s Miladou Horákovou.

STEM: Olympiádu v Praze si nepřejí tři z pěti Čechů

Asi tři pětiny Čechů by si nepřály, aby se v Praze případně konaly olympijské hry, třetina vyjádřila opačný názor. Dvě třetiny lidí mají rovněž obavy z finančních dopadů olympiády. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti STEM, který si zadal přípravný výbor osobností podporujících vyhlášení referenda o tom, jestli má hlavní město zorganizovat olympijské hry. Polovina dotazovaných se podle průzkumu vyslovila pro referendum, dvě pětiny oslovených s referendem nesouhlasí. Praha se chce o pořádání olympiády ucházet v roce 2020. Dvě třetiny lidí považují za oprávněné obavy starostů, že případné OH budou financovány na úkor jiných veřejných služeb a na úkor rozpočtů ostatních měst a obcí ČR.

Sport

Expertní skupina fotbalového svazu doporučila, aby se trenérem národního týmu pro červnové přípravné utkání proti Maltě stal někdejší reprezentační kouč Dušan Uhrin starší. Jeho asistentem by měl být jablonecký kouč František Komňacký. Současně doporučila výkonnému výboru ČFMS, aby výběr stálého trenéra nechal až na novém vedení, které by mělo být zvoleno na valné hromadě 27. června. Podle mluvčího expertní skupiny Jozefa Chovance panovala v rozhodnutí poměrně široká shoda.

Fotbalisté mistrovské Slavie překvapivě podlehli v úvodním semifinálovém utkání Poháru ČMFS doma druholigovému Slovácku 0:1. O vůbec první porážce vedoucího týmu nejvyšší soutěže v novém Edenu rozhodl gólem v 63. minutě Formánek. Odveta se hraje za týden v Uherském Hradišti.

S turnajem v Estorilu se rozloučily poslední dvě české tenistky. Nasazená jednička Iveta Benešová podlehla ve druhém kole 5:7 a 4:6 Slovence Jarmile Grothové, která ještě do února hrála pod dívčím jménem Gajdošová. Barbora Záhlavová-Strýcová prohrála se sedmou nasazenou Šahar Peerovou z Izraele 4:6 a 1:6.

Počasí

Ve čtvrtek bude oblačno až zataženo, místy slabý déšť. Odpoledne a večer od jihozápadu polojasno až skoro jasno, beze srážek. Nejvyšší teploty 16 až 20 stupňů Celsia, na horách kolem 11.