Přehled tisku
Podle Mladé fronty Dnes americký prezident v Praze zklamal. A to hořce. Barack Obama se podle ní představil jako zoufale nerozhodný muž, který umí jen dělat kejkle se slovy.
Přijel, stihl se pokochat Prahou, přednesl projev a popátral, kam s vězni z Guantánama – ale odmítl se vyjádřit jednoznačně k americkému radaru v Brdech. „Kdyby během této cesty nezavítal přímo do Česka, tak by soud nad jeho chováním nemusel být tak příkrý,“ míní deník. „Ale byl tady a selhal přesně v tom, na čem se už dva roky láme zdejší politika. A nejen ona. Radar je téma pro debaty na stránkách novin, pro školáky v učebnách, pro lidi sedící v hospodě u piva či venku u táboráku,“ pokračuje Mladá fronta Dnes a dodává: „Tak poslyšte, pane prezidente, jste bezpochyby skvělý řečník a v Praze jste své rétorické schopnosti znovu předvedl. Umíte okouzlovat davy a vlévat zejména mladým lidem znechuceným politikou krev do žil. Ale tohle dvojznačné poselství si strčte za klobouk.“
Americký prezident se v Praze vyhnul jakýmkoli otázkám novinářů, píší ve své glose Lidové noviny. Podle nich je to „evidentně proto, že se nechtěl vyjadřovat. Třeba k protiraketové obraně, která u nás budí velké vášně“. Americký prezident přijel, přátelsky se usmíval, ale jednoznačné odpovědi na palčivé otázky hostitelům odepřel, uzavírá deník.
Na jiném místě Lidové noviny v komentáři připomínají, že Barack Obama bývá kvůli svému mládí, oslnivosti a elegantní manželce srovnáván s prezidentem Kennedym. Jeho nedělní projev ale vybízí ke srovnání s úplně jiným americkým prezidentem – Reaganem, míní autor. Přestože by ho Obama jako příslušník americké levice měl považovat za velkého škůdce, už ve volební kampani překvapil názorem, že Reagan změnil Ameriku víc než Clinton, protože vystihl situaci, v níž se země nacházela. A když Obama dnes říká, že by si kdysi málokdo dovedl představit, že Česká republika bude členem NATO, přitakává mnohem víc Reaganově vizi, než vizi svých souputníků – ti snili spíš o tom, že NATO bude zrušeno. Když Obama mluví o víře obyčejných lidí v to, že zdi, které je rozdělují, mohou padnout, je to jasná ozvěna Reagana, který se před 22 lety oslovil Gorbačova s výzvou: „Strhněte tu zeď!“
Ale nepokrytě reaganovské je podle Lidových novin především hlavní téma Obamova projevu, úsilí o svět bez jaderných zbraní. Podle komentátora totiž Reagan, ač byl propagandou líčen jako válečný štváč, jaderné zbraně nenáviděl a považoval je za nejen strategický, ale hlavně morální problém. A nakonec dosáhl ne sice zrušení jaderných zbraní, ale jejich redukce větší, než si kdo troufal představit. V tomto smyslu může i Obamova výzva nést plody, píší Lidové noviny.
I deník Právo připomíná, že jediné reálné, protože kontrolované odzbrojení v dějinách se podařilo pouze Reaganovi s Gorbačovem. Tehdy však sovětské Rusko tahalo za kratší konec provazu, a to se dnes čekat nedá, míní autor a klade si otázku, jak reálné je očekávat, že se jaderného arzenálu vzdají i jejich další držitelé. Podle jiného komentáře Práva Obama, ačkoli sám řekl, že nevěří ve vyřešení tohoto problému za svého života, se přece jen opřel do balvanu zažraného strachu z jaderné zkázy a ten se malince pohnul.
Hospodářské noviny hodnotí dramaturgii Obamova projevu a píší: „Není vyloučeno, že nadšení z Obamy přicházelo na Hradčanské náměstí nejvíce právě proto, že tato osobitost a uměřenost - rovnováha mezi rozumem a osobním emotivním nasazením, obsahem a schopností nadchnout pro něj - v českém politickém prostředí dlouhodobě schází. Obamovo charizma, pocítěné na vlastní kůži, zviditelnilo frustraci z politické každodennosti. Obnovilo sice na chvíli magickou moc společné emotivní energie, ale připomnělo také, že po tomhle milém matiné, přijdou další zatraceně nudné dny.“
Fischer vládu uřídí. Ale Sarkozyho? – ptá se ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. V narážce na pravděpodobného příštího premiéra Fischera, píše, že „neznámý překlenovací, byť důvěryhodný statistik nemůže být partnerem pro Nicolase Sarkozyho či Angelu Merkelovou, pokud se po 8. květnu v Evropě stane něco, co by měla Česká republika coby předsednická země řídit. A že se to stane, je v dnešní turbulentní době nejen pravděpodobné, ale téměř jisté.“ Podle deníku odejdou i ministři, kteří získali dobré kontakty a renomé - Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra. „Brusel nebude vědět, komu do Prahy zavolat. Jedinečná příležitost dokázat, že umíme i víc než skvělou Černého provokaci Entropa, je navždy promarněna,“ poznamenává Mladá fronta Dnes.
„Ve vládě může být politik, ale platí, že musí být odborník ve svém oboru. Ale samozřejmě tam nemůže být někdo typu Bursíka, Topolánka nebo Škromacha,“říká v krátkém rozhovoru pro Hospodářské noviny místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach a poznamenává: „Počkáme si na jména lidí, kteří budou ochotni do té vlády jít. Největší problém totiž je, že mnozí lidé, kteří by do té vlády byli vhodní odborníci, do ní prostě nechtějí.“
Ve svém komentáři pak Hospodářské noviny tvrdí, že „kabinet vedený korektním statistikem Janem Fischerem vypadá jako trapně ostudný žert,“ protože „až ho Mirek Topolánek začne představovat Nicolasi Sarkozymu a Angele Merkelové, srdečně se zasmějí“. V klidných časech by to byl jen ztracený půlrok, teď ale musíme doufat, že se příští měsíce nestane žádný malér, který by musel kabinet řešit, píší dále noviny a pokračují: „Sami sebe odsouváme do vysmívané bezvýznamnosti - tam, kde bylo před vstupem nových zemí Řecko, tam, kde bylo Slovensko za Mečiara a kam směřuje za Fica“.
I když komentátor připouští, že Klaus není Mečiar a Paroubek není Fico, toto srovnání mu prý přesto klidu nepřidá. A uzavírá: „Měli jsme šanci, kterou jsme hodili do kanálu. Nicolas Sarkozy, Vladimir Putin nebo Gordon Brown těžko zvednou Fischerovi telefon. Saša má pravdu, když říká, že Evropa se vyloženě urazila. Teď, až jí tam pošleme statistika, ji dorazíme.“
